Na začátku loňského listopadu čekalo velitele mise Šen-čou 20 Čchen-tunga nemilé překvapení. Při finální kontrole návratového modulu, připojeného k čínské vesmírné stanici „Nebeský palác“, objevil v okně trojúhelníkovou trhlinu. Sklo dělící posádku od vesmírného vakua prorazilo „kosmické smetí”.
Tchajkonauti (čínské označení pro astronauty) měli štěstí – jen pět dní předtím na stanici dorazili náhradníci z mise Šen-čou 21. Původní tým pro návrat použil jejich nepoškozený modul. Před odletem si ještě spolu užili virální „vesmírné barbecue“.
Po návratu se z členů Šen-čou 20 stali hrdinové čínských médií. Tchajkonauti, kteří spadají pod čínskou armádu (ČLOA), v rozhovorech zdůrazňovali hrdost na to, jak Čína technologickou zkoušku zvládla. Jeden z nich na tiskové konferenci poznamenal, že by tchajkonauti měli „vždy nosit Stranu v srdci a neztratit jí udávaný směr ani v nebesích“.
Záchrana Šen-čou 20 ukazuje dvě tváře čínského vesmírného programu: na jednu stranu Čína prakticky každoročně v kosmu posouvá hranice lidských schopností, za jejím vesmírným programem ale stojí politické a vojenské ambice. Pokud by její vesmírné soupeření s USA přerostlo v konflikt, jeho důsledky by pocítil celý svět.
26 sekund bolesti
Čína odstartovala svůj vesmírný program, úzce spjatý s vývojem balistických střel pro ČLOA, jako reakci na sovětský Sputnik. Jeho slibný rozjezd ale zastavila Kulturní revoluce. Během ní spory o vedení příslušného ministerstva přerostly v násilí mezi zaměstnanci. Potyčky vyvrcholily vraždou Jao Tchung-pina, předního raketového experta, kterého k smrti ubili přívrženci znepřátelené frakce.
ČLR tak za Moskvou a Washingtonem nabrala propastné zpoždění. Své by o tom mohl vyprávět Jang Li-wej, první Číňan ve vesmíru. Při svém historickém letu v roce 2003 zažil „26 sekund“ bolesti – vysoké vibrace rakety způsobily, že se cítil, „jako kdyby mu někdo trhal vnitřnosti“. Že je naživu, dokázal velícímu středisku dát najevo pouze mrkáním. Tato hororová zkušenost byla způsobena „pogo efektem“ – problémem, který NASA vyřešila už na začátku 70. let.
Kamion v horách
Navzdory tomu značí Jangova mise zásadní milník pro Čínskou národní vesmírnou agenturu (CNSA, tamní obdobu NASA). Čína se 42 let po Gagarinově letu stala teprve třetím státem, který do vesmíru dopravil člověka ve vlastní raketě.
Během dvou dekád pak CNSA položila základy úspěchům, které přišly po roce 2020. Nejprve jako druhá na světě vypustila vlastní vozítko na Mars a následně zprovoznila svou vesmírnou stanici Nebeský palác.
Její doposud největší úspěch přišel se sondou Čchang-e 6, která na Zem jako první dopravila vzorky z odvrácené strany Měsíce. Kvůli zpoždění v komunikaci s řídícím střediskem sondu při přistání kompletně kontrolovala AI, která autonomně určovala dráhu letu i místo přistání ve složitém terénu. Náročnost tohoto úkolu přirovnal inženýr CNSA ke snaze „přistát s malým kamionem uprostřed hor“.
Vybrané milníky CNSA
Závod s NASA
Sebevědomí Pekingu roste – loni Čína poprvé po letech otevřeně označila USA za „rivala“ ve vesmírných závodech. S americkou NASA nyní soupeří o to, kdo dřív vrátí člověka na Měsíc nebo získá vzorky z Marsu.
Hlavní oblastí rivality je ale stavba obyvatelné stanice na Měsíci. Čína stojí v čele projektu Mezinárodní lunární výzkumné stanice (ILRS), na níž spolupracuje s dvanácti státy včetně Ruska. V základní podobě ji plánuje dokončit do roku 2035. Po dokončení má ILRS obsahovat podzemní město a infrastrukturu pro lety na Mars. Proti této ambici stojí obdobný program NASA Artemis.
Nad pokrokem, kterého CNSA dosáhla za dvě dekády od Jangova letu, nezbývá než žasnout. Podle analytiků ČLR „pokládá základy pro strategický průlom ve vesmíru“. Právě ten ale na Západě vzbuzuje obavy – málokde je totiž hranice mezi civilní a vojenskou technologií tak tenká jako ve vesmíru.
„Trvalý mír“ vs. nové bojiště
Když USA jako první na světě v roce 2019 založily své vlastní vesmírné síly, internet přirozeně zaplnily vtipy o podobnostech se Star Wars. Že soupeření velmocí v kosmu ale není žádné sci-fi, se potvrdilo pět let na to, když vesmírné síly založil i Peking. U této příležitosti ČLOA za cíle čínské vesmírné politiky označila „přispění k trvalému míru a společné bezpečnosti ve vesmíru“.
Z interních dokumentů ale vyplývá, že ČLOA vesmír vnímá primárně jako bojiště budoucích válek. Armáda věří, že z kosmu může uškodit konvenčním i jaderným silám soupeře, či dokonce jeho ekonomice. Ve vesmírné demonstraci síly pak spatřuje způsob, jak na protivníka vyvíjet tlak i během míru. To ale může mít nezamýšlené důsledky.
V roce 2007 ČLOA potají upravenou balistickou střelou zničila svůj vyřazený meteorologický satelit Feng-jün 1C. Šlo o první čínský test protisatelitní zbraně a jasný vzkaz Pentagonu – americké satelity již nejsou nedotknutelné. Po kolizi se střelou se ale Feng-jün 1C rozletěl na přibližně 35 tisíc kousků, ze kterých zhruba 79 % zůstane na orbitu dalších sto let. Test se stal jedním z nejhorších případů znečištění kosmickým smetím v historii.
Kosmického smetí je na orbitu stále více – objektů větších než deset centimetrů je přes 36 tisíc, menších přes 100 milionů. Těžko sledovatelné úlomky pak ohrožují techniku na oběžné dráze. Šest let po jeho zničení úlomky z Feng-jün 1C například poškodily ruskou družici BLITS a vychýlily ji z původní dráhy. A o tom, že kromě satelitů může kosmické smetí ohrozit i lidské životy, by koneckonců mohla vyprávět posádka Šen-čou 20.
ČLOA chtěla testem ukázat sílu. V důsledku ale z vesmíru, který Peking označuje za „sdílené bohatství lidstva“, bezohledně učinila nebezpečnější místo i pro státy, které se nepokoušela odstrašit.
Kromě hrozby nárůstu množství kosmického smetí je případný konflikt v kosmu nebezpečný kvůli závislosti světové ekonomiky na vesmírných technologiích. Bez nich se neobejde řada každodenních činností jako třeba předpověď počasí, platba kartou či navigace. Provázanost poskytovatelů satelitních služeb a jejich klientů pak způsobuje, že i lokálně cílený útok může mít globální následky.
Toto riziko ilustruje „první ruský výstřel“ ve válce na Ukrajině, kdy útok kremelských hackerů vedl k masivnímu výpadku satelitů společnosti ViaSat. Ta poskytovala služby ukrajinské armádě, výpadek ale zasáhl desetitisíce dalších zákazníků. Mezi nimi byla německá energetická firma, která dočasně nemohla monitorovat 5800 větrných elektráren.
Uklízeč s dvojím využitím
Úkol satelitu Š‘-ťien-21 nejlépe vystihuje pojmenování „vesmírný uklízeč“. Poté, co byl v roce 2022 vypuštěn na oběžnou dráhu, dokázal svou robotickou paží odtáhnout nefunkční satelit (ve své podstatě jeden velký kus kosmického smetí) z nízké oběžné dráhy Země na 36 tisíc kilometrů vzdálený „hřbitov satelitů“, kde neohrožuje aktivní družice. Čínský server Kuan-čcha tento technologicky náročný „pohřeb“ označil za „začátek éry udržitelných letů do vesmíru“.
Na Západě ale vesmírný uklízeč vyvolal obavy – pokud jeho robotická paže dokáže manipulovat s nefunkčními satelity, co brání tomu, aby se ČLOA jednoho dne rozhodla s ní poškodit satelity svého protivníka?
Š‘-ťien 21 dobře ilustruje přístup ČLOA k technologiím dvojího využití. Jedná se o technologie s civilním i vojenským využitím – například motor může pohánět dopravní letadlo i bombardér. ČLR si potenciál těchto technologií dobře uvědomuje a aktivně s nimi pracuje v rámci politiky „vojensko-civilní fúze“. Absence fyzických hranic a překážek činí vesmír ideálním prostředím pro tyto technologie.
Příklady vesmírných technologií dvojího využití
| Technologie | Civilní využití | Vojenské využití | Projekt ČLR |
| Geolokace | Navigace, logistika | Navádění dronů a střel,
koordinace jednotek |
BeiDou |
| Pozorování Země | Satelitní snímky pro urbanistiku, zemědělství, meteorologii | Informace o pohybu a síle protivníka, vytipovávání cílů | Kao-fen,
Ťi-lin-1 |
| Satelitní připojení | Internetové připojení v odlehlých oblastech | Komunikace a koordinace na bojišti v reálném čase | Kuo-wang,
Čchien-fan |
| Raketový pohon | Silnější motory přepraví více materiálu na větší vzdálenosti | Hůře sestřelitelné rychlejší střely s větší náloží a delším doletem | Nosné rakety „Dlouhý pochod“ |
Čína také poskytuje technologie dvojího užití soupeřům Západu, kteří je sami nedokážou vyvinout. Mezi ně patří jemenští Húsíové, ruské zpravodajské služby či žoldnéřská skupina wagnerovců.
NASA: prohráváme vesmírné závody
Spojené státy na čínský vesmírný program hledí s podezřením již od roku 1999, kdy Kongres obvinil Peking z technologické špionáže. Z tohoto důvodu je ČLR momentálně nejen vyloučena ze stanice ISS, ale její občané ani nesmí vstoupit do prostor zařízení NASA.
Zatímco ředitel NASA varuje, že USA jsou v současnosti „druhé ve vesmírných závodech“, a americké vesmírné síly mluví o „dechberoucí rychlosti“ rozvoje vesmírných schopností ČLOA, pražský think tank PSSI upozorňuje na paradox, kdy západní investoři navzdory sankcím USA financují čínské zbrojení.
Stejně jako v USA i v ČLR zažívají boom komerční vesmírné firmy. Ty nicméně zůstávají pod přísným dohledem Strany a zhruba 250 z nich je nepřímo napojeno na ČLOA. Firmy na sankčních seznamech pak skrze sítě dceřiných společností získávají přístup k západnímu kapitálu, včetně nemalých investic z Ameriky.
Po dekádách mezinárodní spolupráce a dominance USA se zdá, že se na scénu vrací vesmírné závody. Nepochybně stejně jako studenoválečné soupeření Washingtonu s Moskvou posunou hranice objevování i komerčního využití vesmíru. Zároveň ale přenáší vojenské napětí za hranice zemské atmosféry. Děje se tak v době, kdy lidstvo na vesmírných technologiích závisí více než kdykoliv předtím. A to bez ohledu na to, zda má ve vesmírných závodech svého favorita.