Legalizace asimilace menšin
V Číně začal 1. července platit nový zákon o urychlení etnického sjednocení a pokroku, který Peking oficiálně představuje jako nástroj k posílení soudržnosti mezi jednotlivými etniky a k upevnění společné čínské identity. Ve skutečnosti však zákon zapadá do dlouhodobé národnostní politiky Si Ťin-pchinga, která postupně stírá rozdíly mezi etnickými skupinami a nahrazuje je konceptem jednotného „společenství čínského národa“. Tato politika v praxi znamená tlak na asimilaci menšin, zejména v Tibetu a Sin-ťiangu, včetně marginalizace menšinových jazyků, omezování náboženského života a potlačování kulturních projevů.
Podle výkladu Pekingu navíc zákon nemá platit pouze uvnitř ČLR, ale i za jejími hranicemi. Čínské úřady jej tak mohou využívat proti lidem a skupinám v zahraničí, které označí za hrozbu pro „etnickou jednotu“ nebo za podporovatele „separatismu“, například proti Tibeťanům, Ujgurům, Mongolům, ale potenciálně i Tchaj-wancům. To z normy dělá nejen domácí nástroj kontroly, ale i prostředek nadnárodní represe. Zákon proto vyvolal kritiku v zahraničí. Evropský parlament jej projednával v souvislosti s rostoucím potlačováním etnických identit a v březnu, kdy byl zákon schválen, se k němu vyjádřil i český Senát ve svém prohlášení k porušování lidských práv v Tibetu.
Zdroje:
Sinopsis: Zákon o urychlení etnického sjednocení a pokroku
Reuters: China says it has a right to target people overseas with new ethnic unity law
European Parliament: New Chinese law on ‘ethnic unity and progress’ and intensified suppression of ethnic identities
Senát Parlamentu ČR: Usnesení Senátu k volbě nového 15. dalajlámy a situaci menšin po přijetí zákona o podpoře etnické jednoty a pokroku v Čínské lidové republice
Jednostranná „win-win spolupráce“
Během svého úvodního projevu na tzv. letním Davosu, setkání Světového ekonomického fóra v ČLR, se čínský premiér Li Čchiang vyjádřil k „druhému čínskému šoku“. Jedná se o obavu, že státem dotovaná levná čínská nadprodukce zničí západní průmysl. Dle Li Čchianga by svět ve vzestupu Pekingu měl naopak spatřovat „druhou čínskou příležitost“, kdy globální ekonomika benefituje z čínských inovací. Zatímco dříve ČLR světu nabízela levnou pracovní sílu, nyní zahraniční společnosti do Číny díky jejím pokročilým technologiím přesouvají svá regionální sídla a výzkumná centra. Za úspěchem tamního businessu a výzkumu podle něj nestojí státní dotace, ale velký domácí trh, vnitřní stabilita a spolupráce mezi pracovitými vědci, průmyslem, vládou a společností. Čínu pak (v nepřímé narážce na USA a EU) prezentuje jako všem otevřenou ekonomiku a protipól protekcionismu a unilateralismu. Závěrem vyzval zahraniční partnery k investování do ČLR a vzájemné win-win spolupráci.
Historická zkušenost však naznačuje, že neomezený „win-win“ obchod s Čínou mívá ve skutečnosti jen jednoho jasného vítěze. Během tzv. prvního čínského šoku tamní levná pracovní síla postupně zlikvidovala podstatnou část západní méně kvalifikované průmyslové výroby. Nyní je situace potenciálně vážnější, neboť americká a evropská konkurence přestává držet krok se sofistikovaným čínským exportem v klíčových odvětvích jako elektromobily či zelené technologie. Navzdory své ekonomicky liberální rétorice navíc Čína čím dál častěji využívá závislost zbytku světa na jejím vývozu jako páku v zahraniční politice. USA a EU reagují různými omezeními obchodu s ČLR. Ta se nicméně neobejdou bez čínské reakce, neboť tamní ekonomika exportem na Západ kompenzuje slabou domácí spotřebu. Evropa by si tak měla Liho příměr vzít k srdci – místo prohlubování obchodu s Čínou by ale druhý čínský šok měla využít jako příležitost probrat se z nebezpečného „geoekonomického“ zaostávání.
Zdroje:
PRC State Council: Full text of Li Qiang’s address at opening plenary of the 17th Annual Meeting of the New Champions
Financial Times: What’s really shocking about the second China shock?
Financial Times: China flexes trade power with soaring use of export controls
Balíček opatření (nejen) proti balíčkům z Číny
Evropská komise se tento týden dohodla s Čínou na tříměsíčních obchodních jednáních, jejichž cílem je zmírnit napětí a dosáhnout vyváženějších obchodních vztahů. Výsledkem schůzky v Bruselu mezi eurokomisařem pro obchod Marošem Šefčovičem a čínským ministrem obchodu Wang Wen-tchaem bylo první společné prohlášení obou stran po sedmi letech. Podle něj se konzultace mají zaměřit na čtyři konkrétní oblasti: vyrovnávání obchodu a investic, vývozní kontroly včetně vzácných zemin, ochranu duševního vlastnictví a reformu Světové obchodní organizace. EU tím reaguje na rostoucí obchodní deficit s Čínou, který podle Eurostatu dosahuje 360 miliard eur ročně, tedy zhruba jedné miliardy eur denně.
Paralelně s tím tuto středu v EU vstoupilo v platnost dočasné clo na balíčky ze třetích zemí v hodnotě do 150 eur. Nově se uplatní pevné clo tři eura na položku podle celní kategorie, nikoli tedy na celý balík. Opatření se formálně vztahuje na všechny třetí země, prakticky ale míří hlavně na levné e-commerce zásilky z Číny, zejména z platforem jako Shein, Temu nebo AliExpress. Evropská komise uvádí, že v roce 2025 dorazilo do EU téměř 5,9 miliardy nízkohodnotových položek, v Česku má až 90 procent těchto zásilek pocházet právě z Číny. Část čínských prodejců na to může reagovat větším využíváním evropských logistických skladů a distribuovat zboží zákazníkům už z území EU. I tato otázka by tedy měla být součástí vzájemných jednání mezi Bruselem a Pekingem.
Zdroje:
Evropská komise: Joint press statement by Commissioner Šefčovič and Minister Wang
The Guardian: EU sets up three months of talks with China over €360bn trade deficit
Český rozhlas: V EU začíná platit clo na balíčky ze třetích zemí, dotkne se hlavně těch z Číny
Exilový kritik Pekingu dostal v USA 30 let za miliardový podvod
Soud v americkém New Yorku v pondělí odsoudil čínského podnikatele Kuo Wen-kueje, známého také jako Miles Guo nebo Ho Wan Kwok, k 30 letům vězení za rozsáhlý podvod. V něm měl Kuo podle americké prokuratury připravit tisíce svých podporovatelů o více než jednu miliardu dolarů. Peníze od nich získával přes několik investičních projektů napojených na svou online komunitu a sliboval jim podíly, výnosy nebo přístup k exkluzivním službám. Podporovatelé podle obžaloby posílali peníze například do mediální platformy GTV, placeného členského programu G|CLUBS nebo kryptoměnového projektu Himalaya Exchange.
Soudce zároveň nařídil propadnutí majetku v hodnotě 889 milionů dolarů. Podle amerických úřadů Kuo a jeho okolí využívali peníze investorů k financování luxusního životního stylu: mimo jiné na nákup sídla v New Jersey za 26,5 milionu dolarů, lamborghini a dalších sportovních vozů nebo jachty za dva miliony dolarů. Kuo měl u soudu uvést, že se proti rozsudku odvolá. Politickou citlivost případu zvyšuje skutečnost, že Kuo se léta profiloval jako kritik Pekingu s kontakty na vysoké představitele v USA, zatímco podle amerických úřadů tuto image proměnil v nástroj pro rozsáhlý finanční podvod.
Zdroje:
U.S. Department of Justice: Miles Guo Sentenced To 30 Years In Prison For Leading Billion-Dollar Fraud
The Wall Street Journal: Guo Wengui, China Critic and Tycoon, Sentenced to 30 Years for Fraud