Čína zadržela podnikatele s vazbami na Czechoslovak Group
Web Seznam Zprávy ve středu přinesl informaci, že Čína na konci června zadržela českého občana. O několik hodin později Deník N doplnil, že jde o podnikatele spolupracujícího se společností Eldis, která patří do zbrojařské skupiny CSG Michala Strnada. Muž do země přicestoval na pozvání čínských úřadů kvůli certifikaci letištních radarů.České bezpečnostní složky pracují s verzí, že by se Peking mohl pokusit využít jeho zadržení k výměně za Jang I-minga, pražského zpravodaje stranického deníku Kuang-ming ž’-pao, podezřelého ze špionáže. České úřady jej letos v lednu obvinily z činnosti pro cizí moc a nyní čeká na soud.
Nejnovější případ přichází v citlivém okamžiku. Předseda Sněmovny Tomio Okamura se krátce po zadržení spolupracovníka Strnadovy firmy sešel s Michalem Strnadem, aniž by kterýkoli z nich upřesnil obsah jednání. Okamura přitom už tuto neděli odlétá na oficiální návštěvu Pekingu. Podle svých slov chce v Číně jednat především o vízech, obchodu a turistice, nikoli o osudu zadrženého Čecha. Okolnosti případu připomínají takzvanou hostage diplomacy neboli „diplomacii rukojmích“, při níž stát využívá zadržené cizince jako nástroj politického nátlaku či vyjednávání. Pravděpodobně nejznámějším příkladem je zadržení Kanaďanů Michaela Kovriga a Michaela Spavora, k němuž došlo v prosinci 2018, krátce po zatčení finanční ředitelky společnosti Huawei Meng Wan-čou na žádost Spojených států. Po více než tisíci dnech v čínském vězení byli oba propuštěni prakticky okamžitě poté, co kanadské úřady umožnily Meng odcestovat zpět do Číny.
Zdroje
:
Seznam zprávy: Peking zadržel českého podnikatele. Odveta za čínského špiona?
Deník N: Čína zadržela muže, který dělá pro Strnada. Zřejmě ho chce s Českem vyměnit za svého špiona
Sinopsis: Recent PRC influence operations to counter public demands for a more effective response to the Chinese régime’s political interference in Canada
High-tech export zachraňuje čínskou ekonomiku
Zatímco růst čínského zahraničního obchodu překonává očekávání, situace na domácím trhu je ponuřejší. V červnu čínský export meziročně vzrostl o 27 %. Nejvýrazněji se zvýšila poptávka po technologických produktech, jako jsou čipy (+122 %), automobily (+70 %) či počítačový hardware (+53 %). Tradiční čínský vývoz, například textil či obuv, naopak stagnoval nebo klesal. Čínský import vzrostl o 36 % a dosáhl pětiletého maxima, především díky dovozu čipů pro odvětví umělé inteligence, energetických surovin a vzácných kovů. Navzdory tomu růst čínského HDP mírně zaostal za plánovaným minimem 4,5 %. ČLR se totiž potýká se slabou domácí spotřebou, která navzdory již čtyřletému úsilí státu přimět tamní obyvatele k vyšším útratám meziročně vzrostla o pouhé jedno procento.
Zatímco dříve Čína nabízela světu především levnou pracovní sílu v továrnách, nyní se z ní stala technologická velmoc. Přechod k odvětvím s vysokou přidanou hodnotou však provází řada negativních jevů. Technologická odvětví náročná na odbornost vytvářejí méně pracovních míst a přispívají k rozevírání nůžek mezi centrem a periferií Číny. Mezi lety 2013 a 2025 klesl podíl vnitrozemských provincií na čínské průmyslové výrobě ze 48 % na 36 %. Čínský model podpory poptávky prostřednictvím státních pobídek zároveň vede k nadprodukci v protežovaných odvětvích. Podle odhadů přežije z dnešních 129 čínských výrobců elektromobilů do roku 2030 pouze patnáct. Zahraniční obchod sice Pekingu pomáhá zmírňovat důsledky realitní krize a slabé domácí spotřeby, snaha západních zemí snížit svou závislost na Číně však ohrožuje jeden ze základních pilířů nového čínského hospodářského modelu. Růst HDP je přitom v Číně citlivým tématem, protože představuje jeden ze zdrojů legitimity vlády KS Číny. Minulý týden například na blíže nespecifikované onemocnění zemřel čínský ekonom Kao Šan-wen, který dříve veřejně zpochybnil oficiální údaje o růstu ekonomiky. Poté, co v roce 2024 odhadl, že čínský HDP neroste o vládou uváděných 5 %, ale spíše o 2 %, zmizel Kao bez jasného vysvětlení téměř na rok z veřejného života.
Zdroje:
The Economist – For its own sake, China should change its growth model
Financial Times – Outspoken Chinese economist who doubted official GDP data dies
Reuters – China’s exports ride AI boom as domestic economy struggles
NBC – China’s economy grew at a 4.3% annual pace in the last quarter, slowest since late 2022
Parlamenty společně proti agresi čínského režimu
Evropský parlament přijal 8. července doporučení k měnící se geopolitické situaci ve východní Asii, jehož středobodem je Tchaj-wan, označovaný v dokumentu za klíčového demokratického partnera. Doporučení vyzývá Evropskou radu, Evropskou komisi, vysokou představitelku EU pro zahraniční věci i členské státy k jednoznačnému odmítnutí jakékoli agrese či donucení, které by vedly ke změně současného statu quo. Dokument zároveň zdůrazňuje, že jakékoli řešení musí zohledňovat zájmy obyvatel Tchaj-wanu. Přijetí doporučení zapadá do širších snah demokratických zemí o zapojení Tchaj-wanu do mezinárodních struktur a o jeho podporu v situaci, kdy vůči němu Čína stupňuje diplomatický, ekonomický i vojenský nátlak. Podobným příkladem jsou aktivity Mezinárodní parlamentní aliance pro Čínu, díky nimž již parlamenty pěti zemí včetně Česka a také Evropský parlament přijaly rezoluce odsuzující čínské překrucování mezinárodního práva v otázce mezinárodněprávního postavení Tchaj-wanu. Ve stejném týdnu, kdy Evropský parlament přijal zmíněné doporučení, navštívila Tchaj-wan delegace IPAC vedená výkonným ředitelem Lukem de Pulfordem. Zúčastnila se také plavby tchajwanské pobřežní stráže v okolí ostrova Kinmen, jejímž cílem bylo demonstrovat dopady čínských aktivit v takzvané šedé zóně. Součástí delegace byla i česká poslankyně Kateřina Demetrashvili za Piráty.
Přestože Čínská lidová republika Tchaj-wan nikdy nespravovala, dlouhodobě usiluje o jeho podřízení prostřednictvím kombinace diplomatického, ekonomického, informačního a vojenského nátlaku. Součástí této strategie je také snaha prosadit narativ, že „Tchaj-wan byl vždy součástí Číny“, mimo jiné prostřednictvím dezinterpretace rezoluce Valného shromáždění OSN č. 2758. Tuto diplomatickou kampaň doprovázejí stále intenzivnější vojenská cvičení, aktivity čínské pobřežní stráže a kybernetické útoky na tchajwanskou infrastrukturu. Jejich cílem je postupně měnit status quo, oslabovat obranyschopnost Tchaj-wanu a podkopávat odhodlání jeho obyvatel. Evropský parlament proto vedle odmítnutí jednostranných změn statu quo znovu podpořil smysluplné zapojení Tchaj-wanu do mezinárodních organizací. Právě jeho co nejširší začlenění do mezinárodních struktur a upevňování jeho mezinárodního postavení představují jednu z nejúčinnějších forem prevence případné čínské agrese, protože zvyšují politickou cenu jakéhokoli pokusu o změnu současného stavu silou.
Zdroje:
Taipei Times: The European Parliament backs Taiwan in measure
中華新聞網: 全球首例 IPAC成員6國議員金門登船、考察海域安全形勢
Sinopsis: Historie Tchaj-wanu a konceptu jedné Číny
Pád dalšího straníka
Čínská komunistická strana vyloučila bývalého tajemníka Sin-ťiangu a člena politbyra Ma Sing-žueje, kterého obvinila z korupce, zneužívání moci a zvýhodňování příbuzných a spolupracovníků. Jde o další výrazný zásah do nejvyšších pater čínského vedení. Ma patřil k nejvýše postaveným politikům v ČLR. Vedle vedení Sin-ťiangu působil jako předseda vlády ekonomicky klíčové provincie Kuang-tung a před vstupem do regionální politiky zastával významné funkce v čínském kosmickém programu. Je již třetím členem politbyra zvoleného v roce 2022, kterého zasáhla stranická čistka.
Jeho pád ukazuje, že disciplinární kampaň Si Ťin-pchinga ani po více než deseti letech neslábne a že před vyšetřováním nejsou chráněni ani představitelé nejužšího vedení. Protikorupční tažení přitom neslouží pouze k postihování úplatkářství, ale také k upevňování loajality a kontroly nad stranickými elitami. Maovo odstranění navíc potvrzuje, že čistky zasahují i technokratické a strategicky důležité kruhy spojené s kosmickým a obranným sektorem.
Zdroje:
AP: China expels Politburo member Ma Xingrui in Xi’s anti-corruption campaign
Xinhua: 中共中央决定给予马兴瑞开除党籍、开除公职处分