Judön la, Wangdü la, Tänpa la, jste demokraticky zvolenými představiteli tibetské diaspory. Co je podle vás v současné době třeba udělat pro pokrok v činnosti Ústřední tibetské správy (CTA), a to jak v Dharamsale, tak ve světě?
Judön Ukarcchang: Nejdůležitější je mezinárodní podpora a prosazování svobody Tibetu. Máme tibetské kanceláře ve dvanácti zemích, a pokud by naše akce získaly širokou podporu, mohli bychom se dočkat rezolucí přijatých v různých parlamentech po celém světě, které by podpořily náš boj za svobodu a lidská práva v Tibetu. Konkrétně musíme čelit čínskému narativu, že Tibet je a vždy byl součástí Číny. Čínští představitelé to často kladou jako podmínku pro vyjednávání, a to i když se setkávají s mezinárodními představiteli. Proto bychom byli rádi, kdyby nám všechny mezinárodní vlády pomohly. Jinak nejsme schopni vést jednání, protože Čína se snaží najít legitimitu pro svou nezákonnou okupaci Tibetu. Myslím, že začít s tím je velmi důležité.
Evropská unie má jedinečný mechanismus, kterým se s Čínou vypořádává v oblasti lidských práv, ale myslím, že by měl být o něco silnější. Jsme velmi rádi, že v České republice přijímate Magnitského zákon, který je již potvrzen a schválen, a byli bychom rádi, kdyby byl realizován, aby porušovatelé lidských práv v Číně a straničtí funkcionáři byli souzeni. Do Číny musí jít silný vzkaz, že jejich autokratická vláda a útlak Tibeťanů není tolerován.
Tänpa Jarphel: Jsme demokraticky zvolení zástupci tibetské komunity v exilu a jedním z nejdůležitějších aspektů naší práce je vytváření povědomí a porozumění po celém světě o porušování lidských práv v Tibetu. O to se velmi intenzivně snažíme. Kromě toho, když se podíváte na přání a naděje Tibeťanů uvnitř Tibetu, je to návrat Jeho Svatosti dalajlamy. V současné době máme asi 157 Tibeťanů, kteří se upálili a volají po návratu Jeho Svatosti dalajlamy.
Wangdü Dordže: V prvé řadě děkujeme Sinopsis za příležitost informovat svět o skutečné a kritické situaci Tibeťanů, kteří již více než 70 let trpí pod brutální nadvládou koloniální říše komunistické Číny. Následujeme příklad našeho duchovního vůdce, Jeho Svatosti 14. dalajlamy, který od svých pouhých 16 let nepřetržitě pracuje pro tibetskou věc, pro lidstvo a pro světový mír. Spolu s ním jsou tu naše velké legendy, naši otcové, naši předkové a více než milion Tibeťanů, kteří obětovali své drahocenné životy, ale svět o nich neví. V OSN mají záznam o 80 000 Tibeťanech, kteří byli zabiti během povstání v březnu 1959.
Takže my, Tibeťané – ačkoli počet obyvatel uvnitř Tibetu je pouhých šest milionů a tibetská diaspora čítá pouze 1,2 laku (pozn. redakce: lakh je jednotka v indickém systému číslování rovnající se sto tisícům, proto 1,2 laku odpovídá 120 000 lidí) – každý z nás, zejména uvnitř Tibetu, přináší nejvyšší oběti v boji proti čínské represivní politice. Ať už žijí, nebo umírají, vždy se zasazovali o svobodu. Jak řekl můj kolega, více než 157 statečných tibetských bratrů a sester se upálilo. Většině z nich je méně než 35 let a nikdy neviděli svobodný a nezávislý Tibet, ale tibetská věc je cennější než jejich životy.
Neustále vyzýváme a apelujeme na mezinárodní společenství, zejména vlády a zákonodárce, aby stáli při nás, aby se zasazovali o lidskost, a aby se zasazovali o mír. Symbolicky je tento den pro vás, Českou republiku, 17. listopad, Dnem svobody. Dnes ráno jsme se všichni vydali na pietní místo, abychom vzdali úctu a hold všem, kteří obětovali své životy za demokracii, kteří byli ve vězení, kteří se modlili a tvrdě pracovali pro demokracii. Stejný den si přejeme i pro tibetský lid.
Judön Ukarcchang: Je velmi důležité, aby Ústřední tibetská správa – tibetská exilová vláda – získala určité uznání. V tomto smyslu již vláda USA podnikla první kroky. Před dvěma nebo třemi lety jsme obdrželi rozpočet směřující přímo do CTA. Domnívám se, že Evropa by také měla vyčlenit rozpočet na aktivity související s Tibetem. Neméně důležité by bylo jmenování zvláštního koordinátora v EU pro Tibet, případně zaměřeného na Čínu. Takový orgán by mohl kontrolovat porušování lidských práv a zvěrstva, k nimž dochází nejen v Tibetu, ale v celé Číně. Nelze zapomínat na naše bratry a sestry v ujgurských oblastech, v jižním Mongolsku, v Hongkongu a jinde. Je velmi důležité nejen vytvářet povědomí, ale také pořádat konkrétní akce, jako je tato. Právě teď Česká republika předsedá Radě EU, takže je to skvělá příležitost prosadit v EU hlavu rozpočtu na práci pro Tibet a na podporu tibetského hnutí. Myslím, že je to klíčové.
Když mluvíme o Tibetu v mezinárodních vztazích, rád bych se zeptal na geopolitický význam Tibetu pro KS Číny. V jednom ze svých předchozích článků jsem se zabýval tím, jak režim využívá tibetského strategického území, hydroenergetického potenciálu, přírodních zdrojů a paradoxně i vašeho náboženství k prosazování svých zájmů, a to jak doma, tak v zahraničí. Jak může svět v těchto naléhavých otázkách pomoci? Jeden z možných nástrojů nastínila poslankyně Evropského parlamentu Isabel Santosová když prohlásila, že by Evropský parlament měl přijmout přísnější mechanismus „náležité péče“ (due dilligence), který by reguloval dovoz z regionů, kde dochází k závažnému porušování lidských práv nebo zhoršování životního prostředí. V tomto ohledu se největší zdroje lithia v Číně nacházejí na Tibetské náhorní plošině a jsou intenzivně využívány například čínským průmyslem vyrábějícím elektromobily. Myslíte si, že by pomohl zákaz dovozu těchto produktů na evropské trhy?
Judön Ukarcchang: Mechanismus náležité péče je určitě velmi důležitý, zejména tam, kde jsou zdroje drancovány, nadměrně využívány a nerostné suroviny jsou odváženy do Číny, aby obohatily její obchod a ekonomiku. Ať už jde o lithium, měď, rhodium, uran nebo zlato, Tibet má obrovské zásoby všech těchto surovin a Peking je využívá a těží z nich. Děje se tak i na té nejnižší úrovni, protože těžební společnosti přivádějí obrovský příliv čínských pracovníků, kteří se podílejí na výnosech z těžby. Tibeťané, kteří jsou skutečnými vlastníky těchto zdrojů, z toho nemají žádný prospěch. Svět by to neměl podporovat. Myslím, že je to velmi důležité.
Pokud jde o vaši otázku týkající se dalších důležitých a naléhavých problémů, nadměrná exploatace přímo souvisí i s naším životním prostředím. Část těžby znečišťuje vodu a životní prostředí je tím vším značně poškozováno, takže to nesmí zůstat bez kontroly. Kromě toho je ohrožen náš jazyk, protože Čína agresivně usiluje o jazykovou jednotu, a to nejen v Tibetu, ale také například v Hongkongu, kde je kantonština tak trochu odsunuta na okraj a místo toho se vláda snaží prosazovat čínštinu. Myslím, že v Tibetu Číňané tibetštinu naprosto masakrují a snaží se ukázat, že nemá žádný užitek. V současné době odvážejí školáky do internátních škol na vzdálená místa a vzdělávají je nejen v čínském jazyce, ale také v čínském myšlení. To je pro naši budoucí generaci opravdu zásadní, jelikož se snaží vymýt mozky naší mladé generaci a vzít ji náš jazyk a naši identitu. Myslím, že to je nejpalčivější problém.
Tänpa Jarphel: Ochrana životního prostředí je velmi důležitá záležitost, neboť čínské aktivity v oblasti jej ničí. Pokud vám mohu říci něco o sobě, vyrůstal jsem v Tibetu a v mé vesnici jste mohli vidět, že všechny kopce jsou po celý rok pokryté sněhem, ať už v zimě, nebo v létě. Ale teď, když vidím obrázky Tibetu, tak v létě na kopcích žádný sníh nezůstal. Už jen na tomto příkladu je vidět, jak moc se Tibetská náhorní plošina změnila. Dokonce i moje malá vesnice byla pokryta lesem a měli jsme spoustu stromů. Teď to tam ale vypadá jako vyholená hlava mnicha, protože v mé vesnici už žádné lesy ani stromy nejsou. Myslím, že ochrana životního prostředí je velmi důležitá.
Čína bere Tibetu důležité zdroje, přehrazuje velké řeky a mění směr jejich toku. Dochází k rozsáhlému odlesňování a tibetští nomádi jsou násilně přesídlováni. Už nemají jaky ani dri (pozn. redakce: dri je tibetský výraz pro samici jaka), na kterých by byli závislí, aby se uživili, a tak jsou nuceni se přestěhovat do budov ve městech. To zcela ničí tibetský kočovný život a tibetští kočovníci jsou nyní nuceni být závislí na Číňanech, pokud jde o jejich vlastní obživu. Myslím si, že je velmi důležité, aby Rada OSN pro lidská práva a další mezinárodní organizace o tomto problému hovořily a tlačily na Čínu, aby zachovala a chránila tibetské životní prostředí.
Pokud jde o vaši druhou otázku, určitě by pomohl zákaz dovozu spojený se zneužíváním, zejména prostřednictvím využití náležité péče. Je velmi důležité kontrolovat, zda jsou výrobky z Číny získávány bez využívání obyvatel a bez porušování lidských práv. Když se podíváte na zvýšenou závislost na Číně, pokud jde o jakýkoli druh obchodu nebo technologie, rozhodně to poškodí evropské země a bude to mít samozřejmě dopad i na Tibeťany v Tibetu. A nejen to, čím silnější bude Čína, tím větší dopad a negativní vliv bude mít na Tchaj-wan, Hongkong atd. Myslím, že je velmi důležité, aby evropské země nebyly na Číně obchodně závislé. Může to přinést určité okamžité výhody, ale z dlouhodobého hlediska to Evropu rozhodně poškodí. Když se například podíváte na to, co se nyní děje na Ukrajině, je to v podstatě předehra k tomu, co by se mohlo stát, pokud budete na Číně nadále závislí.
Wangdü Dordže: Životní prostředí hraje klíčovou roli nejen pro Tibeťany, ale pro celý svět. Tibetská náhorní plošina hraje zásadní roli pro celou Asii kvůli pitné vodě, která z Tibetu dělá „třetí pól“ světa, ale její ledovce rychle tají. Je naléhavě nutné, abychom pochopili, že pokud nepřijmeme rázná opatření na ochranu životního prostředí, přivedeme svět na pokraj. Pro Čínu jsou Tibeťané jen číslo a Tibet je jen region. Čína však potřebuje vzácnou půdu, kde se nacházejí zdroje, a Tibet je na zdroje velmi bohatý, spolu s ujgurskými a mongolskými regiony. Domnívám se, že nyní je nejvyšší čas to zastavit. Západní země jako USA nebo ty evropské otevřely bránu mezinárodního obchodu již v roce 1979. Od té doby ČLR pronikla takřka do všech koutů.
Čína navíc nevyváží pouze zboží, ale nepřímo zasahuje celý svět prostřednictvím své hospodářské síly, armády, technologií a diplomacie. Podívejte se, co se stalo v roce 2020 a čím si musel projít celý svět. Kvůli COVID-19 jsme ztratili tolik svých blízkých. Víme, že je to důsledek toho, co se stalo v Číně, když režim blokoval volný tok informací a potlačoval varovné hlasy v počáteční fázi epidemie, ale Světová zdravotnická organizace ve skutečnosti Čínu neobvinila. Stejná situace je v OSN, která je čím dál více pod kontrolou ČLR. Mám tedy pocit, že pokud nepodnikneme kroky nyní, bude pozdě. Měli bychom bojkotovat čínské zboží a zastavit jejich zhoubnou diplomacii.
Tänpa la, nejste jen zvolený politik, ale také buddhistický mnich. Používáte při řešení světských záležitostí nějaké náboženské praktiky? Člověk by řekl, že soucit, tolerance a soustředění mohou být velmi užitečné i při řešení politických záležitostí, je to správný předpoklad?
Tänpa Jarphel: Principy a hodnoty buddhismu jsou skutečně založeny na pravdě, soucitu a spravedlnosti. Pokud jde o tibetské hnutí, je to právě hnutí za spravedlnost a za pravdu. Pro mě jako mnicha je zásadní, abych toto hnutí podporoval, protože jak se učíme v buddhismu a v jeho principech, je důležité být pravdivý, spravedlivý, soucitný a tolerantní.
Má smysl šířit buddhistické principy a sdílet je s celým světem. Když se však v současné době podíváte na to, co se děje uvnitř Tibetu pod čínským útlakem, náboženská svoboda je čínskými úřady neustále a donekonečna porušována. Za vlády Číny bylo zbouráno více než 6 000 klášterů. Kdyby byl Tibet nezávislou zemí, mohli by mniši svobodně praktikovat náboženství a věnovat se náboženské práci a učení. V současné době je však situace uvnitř Tibetu tak zoufalá, že je ohrožena samotná otázka existence tibetské civilizace. Neexistuje žádná svoboda praktikovat náboženství ani zachovávat naši kulturu. Proto bez ohledu na to, zda je člověk mnich nebo laik, muž nebo žena, je každý Tibeťan povinen pracovat pro tibetskou věc a pracovat pro tibetské hnutí. To je můj apel, aby se každý Tibeťan angažoval – i když jsem mnich, pracuji pro tibetské hnutí a podporuji tuto věc. Protože bez toho, opakuji, je ohrožena samotná existence tibetské civilizace.
Navíc tibetská kultura a náboženství nejsou jen ku prospěchu Tibeťanů, upřímně věříme, že pomohou celému světu. Když se podíváte na současný svět, došlo k obrovskému vědeckému a technologickému rozvoji, ale chybí jakýkoli rozvoj vnitřních hodnot. I když je ve světě velké bohatství, nedochází k rozvoji mysli a vědomí. Například milionář nebo miliardář nemá ve svém vnitřním myšlení záruku štěstí. Pokud však člověk praktikuje buddhismus a ctí jeho zásady, rozhodně to vede k silnému rozvoji mysli a morálních hodnot, péči o duševní zdraví, a celkově šťastnějšímu životu, než jen skrze hromadění bohatství.
Když už mluvíme o buddhismu a jeho pozitivním vlivu, který může člověku přinést, často, když se setkávám s Tibeťany v zahraničí, znají Českou republiku díky našemu prvnímu českému prezidentovi Václavu Havlovi a jeho blízkému vztahu s Jeho Svatostí dalajlamou. V čem je podle vás vztah Čechů a Tibeťanů tak jedinečný a jak na něm můžeme stavět?
Tänpa Jarphel: Myslím, že český lid, vláda a parlament mají k Jeho Svatosti dalajlamovi velký respekt a dlouhodobě máme srdečný a pevný vztah. Když jsme se zde v Praze setkali s lidmi, řada vedoucích představitelů nám řekla, že jedním z nejdůležitějších důvodů, proč nás nadále podporují, je to, že mají za sebou historii útlaku a žili pod útlakem. Majíce tuto zkušenost, chápou naši bolest a nadále nás podporují a doufejme, že nás budou podporovat i v budoucnu. Myslím, že je nezbytné, abychom lidem říkali o situaci uvnitř Tibetu, zejména proto, že se politici mění a k moci se dostanou noví lidé, takže musíme nadále mluvit o těchto podobnostech, našich vazbách, našich vztazích a zasazovat se o zlepšení situace uvnitř Tibetu. Je velmi důležité vytrvale obnovovat naše kontakty, a tím navazovat na vztah, který již máme s Českou republikou.
Wangdü Dordže: Jeho Svatost 14. dalajlama navštívil Českou republiku jedenáctkrát nebo dvanáctkrát a jeho skvělý vztah s Václavem Havlem pomohl navázat podobný vztah s českým lidem. Během vzpomínkové akce na tibetské povstání 10. března jsme viděli, že Češi po celé zemi vyvěšují tibetské národní vlajky, dokonce i na některých místních a státních úřadech. Lidé také vycházejí do ulic, aby nám vyjádřili svou podporu, což nás hluboce inspiruje a motivuje a dodává nám to optimismus a naději. Jeho Svatost dalajlama se zasazuje nejen o tibetskou věc a tibetský lid, ale nepřetržitě pracuje i pro světový mír a mezináboženskou náboženskou harmonii. Z tohoto důvodu mu velká země, jako je Česká republika, a mnoho dalších vlád a institucí udělilo řadu mezinárodních ocenění.
Česká republika nás během našeho pobytu zde opravdu podporovala. Setkávali jsme se s hodnostáři, paní předsedkyně (pozn. redakce: Jitka Seitlová, pod jejíž záštitou se výše zmíněná konference konala), a všichni jsme byli opravdu povzbuzeni a cítili jsme, že pro naši věc existuje naděje. Stále však potřebujeme podporu všech demokratických vlád a mezinárodního společenství, které podporují Tibeťany a tibetskou věc a které jsou přáteli Jeho Svatosti dalajlamy, jemuž je nyní 87 let. Je odpovědností každého z nás bojovat za mír, bojovat za nenásilí a bojovat za spravedlnost.
Vaše slova mě přivádějí k poslední otázce. Mohu-li se zeptat, až nevyhnutelně přijde tento čas, jak vidíte budoucnost tibetské věci po skonu Jeho Svatosti 14. dalajlamy? Je proces nástupnictví odsouzen k opakování nešťastného příběhu 11. pančhenlamy, nebo existuje způsob, jak se tomuto osudu vyhnout?
Tänpa Jarphel: To je velmi důležitá otázka a také mě tato problematika velmi znepokojuje. Je zřejmé, že ČKS se rozhodně pokusí zasáhnout do procesu uznání Jeho Svatosti dalajlamy. Tomu by se však jeden vysmál, protože Čína jako celek, vláda, nevěří v náboženství a považuje náboženství za jed. A i přesto chtějí zasahovat do náboženské záležitosti reinkarnace Jeho Svatosti dalajlamy. Jeho Svatost však opakovaně prohlásil, že rozhodnutí o reinkarnaci je výhradně jeho výsadou a že o této otázce rozhodne on sám. V roce 2011 řekl, že až dosáhne věku kolem 90 let, vyloží konkrétnější rozhodnutí o své reinkarnaci.
Čínská vláda se samozřejmě bude snažit do procesu uznání zasahovat a velmi pravděpodobně nechá za příští reinkarnaci Jeho Svatosti dalajlamy jmenovat svou vlastní osobu. Tibeťané v Tibetu a Tibeťané po celém světě však nepřijmou toho, koho Čína jmenuje. Když se podíváte na případ pančhenlamy, Čína má svého pančhenlamu, ale Tibeťané si ho neváží a nectí ho jako pančhenlamu. Je to pouhá loutka. Myslím, že to bude podobný případ a Tibeťané budou více věřit a respektovat přání Jeho Svatosti dalajlamy.
Judön Ukarcchang: Jeho Svatost je pro nás stále nejuctívanějším vůdcem – i když jsme demokratičtí a i když se vzdal politické moci. On je klíčem k řešení tibetské otázky. KS Číny to ví a vměšuje se do reinkarnace Jeho Svatosti dalajlamy. Rádi bychom, aby se mezinárodní společenství postavilo proti čínskému vměšování do reinkarnace nejen Jeho Svatosti, ale i dalších významných náboženských vůdců, protože si dobře uvědomuje, že náboženství hraje v naší kultuře a naší identitě tak zásadní roli.
Wangdü Dordže: Jako Tibeťan mluvit o době po dalajlamovi není opravdu snadné. Není to jen duchovní vůdce, ale pro nás je jeho narození v této éře něco velmi příznivého a vzácného, takže o tom opravdu nechci přemýšlet. Ale pokud jde o tibetskou věc, je to odpovědnost každého člověka – kdo věří v mír, spravedlnost a lidskost, věří, že vše je možné. Myslím, že musíme všichni spolupracovat, zejména pokud jde o nástupnictví jakéhokoli náboženského vůdce. Rád bych využil příležitosti a zopakoval, že je odpovědností každé vlády, zejména zákonodárců, aby podnikli rázné kroky a přišli s důraznou rezolucí o nástupnictví Jeho Svatosti, velkého 14. dalajlamy. Je to zodpovědnost každého z nás, tato otázka by se neměla týkat pouze Tibeťanů. Myslím, že všichni musí být nyní připraveni a připraveni, zejména vlády, zejména poslanci, zejména lidé, kteří mají moc změnit svět. Myslím, že je jejich čas, aby začali jednat.
My jako Tibeťané děláme, co můžeme. Cestujeme po světě a hledáme podporu a žádáme o pomoc. To, co můžete udělat vy, co může udělat Česká republika, co může udělat Evropská unie, co může udělat Amerika, co může udělat Indie a co mohou udělat lidé, kteří čtou tento článek – pro spravedlnost, pro lidstvo a pro budoucnost našeho světa – je apelovat na vládu a zákonodárce s žádostí o radu, jak nám mohou pomoci. Pokud chcete něco udělat, nejen svými slovy, jednejte a dokažte, že jste skutečnými stoupenci míru, nenásilí, spravedlnosti a Jeho Svatosti 14. dalajlamy. Děkuji vám.