Generální tajemník komunistické strany a potřetí znovuzvolený předseda Čínské lidové republiky Si Ťin-pching se během letošních „dvou zasedání“ 6. března setkal se členy Čínského politického poradního shromáždění z řad Čínského sdružení pro demokratickou národní výstavbu a Všečínského svazu průmyslu a obchodu. Jedná se o představitele jedné z osmi povolených politických stran spolupracujících s vládnoucí komunistickou stranou a zástupce soukromého podnikatelského sektoru. Si ve svém projevu pronesl parafrázi na známou „strategii o 24 znacích“, kterou v roce 1990 představil tvůrce ekonomických reforem Teng Siao-pching. Tengova zahraničněpolitická strategie měla ČLR pomoci hájit vlastní zájmy při interakcích s vnějším světem. Reagovala na dvě zásadní události roku 1989 – rozpad sovětského bloku a masakr demonstrantů na náměstí Nebeského klidu, který sklidil celosvětovou kritiku. Si Ťin-pching vychází z podobné motivace bránit čínské zájmy ve stále komplikovanějším mezinárodním prostředí, kde se objevují silné kritické hlasy vůči Pekingu. Z porovnání takto zhuštěné esence politiky dvou čínských vůdců ze dvou různých období nicméně na první pohled vyplývá zřetelný nárůst čínského sebevědomí a snaha zaujmout aktivní roli v utváření globální politiky.
Čas výzev, čas velkých činů
Teng Siao-pching ve své strategii kladl důraz na vyčkávání a skrývání potenciálu. Si Ťin-pching se již považuje za vůdce silné Číny, která může stavět na úspěších dosažených na domácím i mezinárodním poli a svůj potenciál nyní plně využít. Drží se původní formy sloganu svého předchůdce, tedy řady šesti čtyřslabičných, sémanticky i syntakticky koncizních výrazů. Původní slogan nabádal:
„Klidně pozorujme, upevněme naši pozici, reagujme s rozvahou, skryjme náš lesk a vyčkejme času, buďme skromní a zdrženliví, nežeňme se do popředí.“
(冷静观察，稳住陈脚，沉着应付，韬光养晦，善于守拙，决不当头。)
Oproti tomu tam, kde Teng doporučoval „klidně pozorovat“ [vývoj situace], Si dnes radí „zachovat klidnou hlavu“ [při jejím řešení], namísto „stát nohama pevně na zemi“ (tedy stabilizovat vlastní pozici, jak je to často vykládáno) už Si hovoří o „rozhodnosti“ a „pokroku při zachování stability“. Tam, kde Teng připomínal „rozvážné jednání“ (v reakci na vnější dění), Si vyzývá k proaktivitě a skutečným činům. Namísto skrývání potenciálu a skromné zdrženlivosti burcuje současný vůdce k jednotě a odvaze bojovat:
„Zachovejme klid, udržme si rozhodnost, usilujme o pokrok při zachování stability, jednejme proaktivně a dosahujme svého, sjednoťme se [pod vedením strany] a mějme odvahu bojovat.“
(沉着冷静、保持定力，稳中求进、积极作为，团结一致、敢于斗争。)
Text zveřejněný na oficiálním webu pro letošní „dvě zasedání“, která se nesla pod heslem „Opřeme se do vesel a dejme se po nové cestě“ (踏上新征程，奋楫再出发), nový Si Ťin-pchingův slogan komentuje slovy:
„V průběhu let jsme čelili různým rizikům a výzvám. V nadcházejícím období budou rizika a výzvy, které nás čekají, ještě četnější a závažnější. ‚Slogan o 24 znacích‘ je nejen shrnutím našich minulých úspěchů, ale také vědeckým vodítkem, abychom i nadále dosahovali vítězství. Za dosažení snů je třeba bojovat a tvrdou prací se uskutečňují zázraky. Na nové cestě bychom měli nejen přesně chápat změny, vědecky se jim přizpůsobovat a aktivně o ně usilovat, ale také si zachovat strategické odhodlání a nezlomnost; nejen držet se kořenů a mít nohy pevně na zemi, ale také být aktivní a energičtí; nejen být jednotní v boji a obrnit se pevnou vůlí, ale také bojovat odvážně a dobře, aby nás nic nezastavilo na cestě vpřed.“
Posilování vlastní pozice
Přestože slova jako „jednota“ (团结) a „boj“ (斗争) jsou běžnou součástí stranické rétoriky a od konce kulturní revoluce v roce 1976 už byla mnohdy chápána jako částečně vyprázdněná rezidua z maoistické éry, v Si Ťin-pchingově „nové éře“ začala znovu odkazovat na reálný obsah. Čínské politické komentáře, vycházející ze Si Ťin-pchingových projevů, píší o „složitosti a závažnosti vnitropolitické i zahraničněpolitické situace“ a o „velkých změnách, jaké svět za posledních sto let nezažil“. Zmiňují se o „nadcházejícím období turbulentních změn [světového řádu]“ a „přibývání těžko odhadnutelných vlivů“, z nichž nejdůležitějším je „zadržování, obkličování a potlačování [Číny] Spojenými státy a jimi vedeným Západem“. V kombinaci s nutností udržet stabilitu domácího rozvoje se tak čínské vedení bude muset vyrovnat s řadou „černých labutí“ (黑天鹅) a „šedých nosorožců“ (灰犀牛). Pod vedením Si Ťin-pchinga a strany by se čínský lid neměl bát těžkostí, ale naopak se jim postavit čelem, „nevěřit očerňování, nebát se útlaku, nevyhýbat se problémům“ a „vydat se do nové etapy budování moderního socialistického státu“.
Tato rétorika se začala stále častěji objevovat během Si Ťin-pchingova druhého volebního období a postupně pod vlivem vnějších okolností nabírala na síle. Nejprve to byla americko-čínská „obchodní válka“, poté mezinárodní odsouzení čínské politiky v Sin-ťiangu po odhalení systematické drastické „převýchovy“ muslimského obyvatelstva, jež mnohé západní státy považují za genocidu, a nakonec covid – otázka původu viru a politika „nulového covidu“. Ta se rovněž setkala s ostrou kritikou ze zahraničí, ČLR však také způsobila řadu vnitřních problémů, jak ekonomických, tak společenských.
Metafory „černých labutí“ a „šedých nosorožců“ předseda Si Ťin-pching poprvé v této souvislosti zmínil ve svém novoročním projevu při příležitosti oslav lunárního nového roku v březnu 2019. Metafora černé labutě pochází ze stejnojmenného amerického bestselleru autora libanonského původu Nassima Nicholase Taleba z roku 2007 a odkazuje na možné závažné dopady vysoce nepravděpodobných a nepředvídatelných událostí v případě, že opravdu nastanou. Taleb, který se živil jako investiční poradce a makléř, vychází primárně ze světa financí. Jeho teorii „černé labutě“ však lze aplikovat na řešení nepředvídatelných situací v životě jednotlivce stejně jako při řízení státu. Jako hlavní strategii pro řešení takových situací vyzdvihuje vybudování robustního systému, který bude schopen odolat jakékoli hrozbě. „Šedý nosorožec“ je pak převzatý z knihy Michele Wucker, publikované v roce 2016, a označuje „závažné a vysoce pravděpodobné hrozby, které jsou však zpravidla ignorovány“. Podle autorky „nejsou šedí nosorožci náhodná překvapení, ale objevují se po sérii varování a zřejmých stop“. Přesto je lidé ve vedoucích pozicích často odmítají brát na vědomí, dokud není pozdě.
Si Ťin-pching chce být vůdcem, kterého nepřekvapí ani nosorožci, ani labutě, ani vnější hrozby, ani vnitřní chaos. Proto ČLR v jeho éře vybudovala robustní aparát pro vnější i vnitřní bezpečnost. Jeho součástí je modernizace armády a masivní zbrojení, posilování geopolitického a strategického vlivu v klíčových oblastech či posílení kontroly vlastních obyvatel ve fyzickém i virtuálním světě. Zároveň je stále zřejmější, že oním „šedým nosorožcem“ může v budoucnu být konflikt s USA, jak zmiňují mnozí komentátoři (viz např. Moritz Rudolf, analytik z Yale Law School). Naznačují to i klíčové projevy samotného předsedy Si Ťin-pchinga a nového ministra zahraničí Čchin Kanga (秦刚), v nichž se oba nezvykle ostře vyjádřili k USA a „jimi vedenému Západu“.