Po prudkém obratu naší zahraniční politiky směrem k Pekingu v roce 2014 se očekávaným čínským investicím dostalo ze strany českých oficiálních míst – bez ohledu na skutečné výsledky – masivní propagandistické podpory na hranici humbuku. Předchozí ročníky Čínského investičního fóra provázela vždy trochu přetažená mediální ofenzíva. Tento týden nicméně proběhl další ročník investičního fóra v režimu tutlání. Jednání byla neveřejná, prý kvůli „otevřeným diskuzím“. Otevřeným možná, ne však směrem k veřejnosti.
Hlavním čínským hostem byl Liou Jün-šan, člen všemocného Stálého výboru Politbyra ÚV KS Číny, který má v čínském vedení na starosti ideologii a propagandu. V čínské mocenské hierarchii je na pátém místě. O návštěvě jednoho z nejmocnějších mužů Číny se česká veřejnost dozvěděla až po jeho příletu. Mezitím se v pondělí setkal s předsedou sněmovny Hamáčkem v Mladé Boleslavi na jednání, které nezmiňoval Hamáčkův oficiální kalendář, ani Poslanecká sněmovna, ani aktuality na stránkách ČSSD. Na dotaz Českého rozhlasu uvedl Hamáček, že s Liouem jednal o hospodářské spolupráci. Podle čínského rozhlasu se jednání týkalo „zlepšování přátelského čínsko-českého veřejného mínění“. Vzhledem k portfoliu čínského hosta je to vysvětlení pravděpodobnější.
Hamáček s Liou Jün-šanem jednal již pár dní předtím v Bukurešti na setkání politických stran ze Střední a východní Evropy s Mezinárodním oddělením ÚV KS Číny. O tomto setkání se česká veřejnost nedozvěděla vůbec, referoval o něm pouze čínský tisk. Podle něj se akce zúčastnil ještě místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Hamáček mimo jiné na setkání oznámil založení „Česko-čínského centra pro spolupráci“, jež by mělo podle všeho na ministerské úrovni koordinovat hospodářské vztahy obou zemí. Ani o tomto novém, potenciálně důležitém orgánu, který by mohl vést k podstatnému provázání ekonomik obou zemí, nepronikly na českou veřejnost žádné zprávy.
Česko-čínská družba zdá se přešla po úvodním stadiu velkohubých prohlášení do nové fáze tiché spolupráce za zády veřejnosti. Možná to odráží obavy z veřejného mínění po skandálech jako byl loňský „dopis čtyř“. Současně to zapadá do čínského pojetí hospodářských styků jako politických dohod za zavřenými dveřmi, bez účasti veřejnosti nebo otevřené konkurence. Tato politizace ekonomiky je podstatou čínské „globalizace 2.0“. Odstřižením veřejnosti se česká reprezentace konečně plně zapojuje do iniciativy Pás a stezka.