Stabilizace a globalizace na Hedvábné stezce

Český prezident se v Pekingu hlásí k autoritářskému kapitalismu

Miloš Zeman se jezdí do Číny učit stabilizovat společnost, a tak není divu, že se tam vydal i v době ústavní krize. Třeba mu v Pekingu něco poradí jeho mladý přítel, generální tajemník ÚV KS Číny Si Ťin-pching. Ten má s ústavními diskuzemi bohaté zkušenosti. Ta poslední po jeho nástupu k moci v roce 2013 skončila útočnými komentáři strategického poradce společnosti CEFC plukovníka Taj Süho, že samotný koncept ústavnosti je ideologická zbraň Západu k podvracení socialismu. A ústavní zvyklosti, dodává Zeman, jsou pro idioty.

Při studiu čínských zkušeností se stabilizací společnosti bude Zemanovi k ruce policejní prezident Tuhý, jehož čekají schůzky na ministerstvech veřejné, a dokonce i státní bezpečnosti. Není známo, zda mu tam udělí metál za policejní manévry při loňské návštěvě generálního tajemníka v Praze, nebo bude i on přebírat zkušenosti čínských soudruhů. Mohly by se mu hodit, budou-li se po jeho návratu na českých náměstích nadále buntovat kavárenské živly.

Ještě předtím se budou muset pánové Zeman a Tuhý vypořádat s podvratnými živly ve vlastních řadách. Před třemi měsíci spolupodepsal český velvyslanec v Pekingu Bedřich Kopecký dopis jedenácti zemí čínskému ministru veřejné bezpečnosti, vyjadřující znepokojení nad zprávami o mučení čínských obhájců lidských práv.  Čínskou lobby dopis rozlítil, a Kopecký teď bude muset svůj škraloup před Zemanem v Pekingu žehlit, aby sám nepodlehl kádrové stabilizaci.

Globalizace 2.0

Hlavním důvodem Zemanovy cesty není čistka na ambasádě, ale účast na Fóru pásu a cesty, známé též jako Nová hedvábná stezka (OBOR). Pekingský summit má této amorfní iniciativě dodat pevnější kontury. Mezi diplomaty již koluje návrh závěrečné deklarace. Miloši Zemanovi se určitě bude líbit, ale řada pozorovatelů je skeptická. V navrhované deklaraci Peking prezentuje OBOR jako novou, lepší a otevřenější formu globální spolupráce. Agentura Nová Čína pro ni v komentářích razí termín “globalizace 2.0” Návrh kritizuje současné protekcionistické trendy v pasáži nápadně podobné formulaci, vyňaté z rezoluce skupiny G20 letos v březnu na žádost Trumpovy administrativy. Peking se od nástupu Trumpa do Bílého domu stylizuje do role obránce volné soutěže, opuštěné Američany.

Tento argument má logické trhliny. ČLR může sotva sloužit za vzor otevřené ekonomiky – PPF a HomeCredit by mohly vyprávět, jak musely kvůli svým licencím “stát u zrodu” obratu zahraniční politiky své (někdejší) domoviny. Prezident Obchodní komory EU v Pekingu Jörg Wuttke dal tento týden ve Financial Times průchod svým frustracím s nezvyklou otevřeností: “Grandiózní politická vize vyjádřená v plánech Nové hedvábné stezky nemůže být náhražkou za odstraňování četných problémů a překážek, jimž čelí evropské společnosti v Číně.”

Rovněž odkazy na “spravedlivější” globalizaci 2.0 budí jisté rozpaky, mj. v souvislostí s postojem ČLR ke svým sousedům v Jihočínském moři a loňským bohorovným odmítnutím verdiktu mezinárodního tribunálu v Haagu, který označil čínské aktivity v oblasti za nezákonné. “Stabilizaci” provincie Sin-ťiang v čínské střední Asii, klíčové oblasti Hedvábné stezky v její historické i “nové” podobě, zhodnotil Economist ve svém posledním čísle jako “mimořádnou” formu ponížení a útlaku.

Globalizace stabilizace

Z čistě ekonomického hlediska upozorňují pozorovatelé na nebezpečí politicky motivovaných investic ve formě nízkoúročných půjček do megaprojektů typu kanál Dunaj-Odra-Labe, jejichž smysl není vždy zřejmý. Typickým příkladem je supermoderní “nejprázdnější letiště na světě” 250 km od Colomba na Sri Lance. Denně zde přistává jedno až dvě letadla, ale miliardový dluh bude třeba Číně splácet. Chudší země mohou snadno upadnout do dluhové pasti.

Čínský model výstavby infrastruktury se navíc obtížně vyváží do zemí s diametrálně odlišným politicko-ekonomickým systémem. Rychlé tempo výstavby projektů v Číně umožňuje jednak levná pracovní síla, jednak absence regulatorních a právních překážek. Čínští developeři se nemusí zdržovat výkupem pozemků, prostě je s pomocí úřadů vyvlastní. Ochrana práce nebo ekologické ohledy nehrají roli. Takový postup se těžko aplikuje v zemích s vyvinutějším právním prostředím.
To je jeden z důvodů, proč se většina čínských investic soustředí do zemí s autoritářskými režimy. Ve východní Evropě je stále největší čínskou investicí průmyslový park v Bělorusku, v latinské Americe je to několik megaprojektů ve Venezuele.

Účastí na summitu se prezident Zeman k tomuto modelu hlásí jménem občanů České republiky.

Publikace tohoto článku: Lidové noviny, 13.5.2017