Český tisk k návštěvě prezidenta Si I.

Česká média se před návštěvou čínského prezidenta Si Ťin-pchinga věnují nejrůznějším aspektům souvisejícím s touto událostí.

Hlidacipes.org si zadal analýzu v rámci projektu Pavučiny byznysu, která měla zjišťovat informace o čínské společnosti CEFC přímo v čínských zdrojích. Při analýze majetkové struktury však bylo zjištěno, že konečného většinového vlastníka akciových společností, jež stojí na vrcholu pyramidy vlastníků CEFC, nelze vystopovat. Akcionářská struktura CEFC China Energy Company Limited vede ke dvěma společnostem: Shanghai Jinzhuan Equity Investment Fund a Sinounited Investment Stock Corporation Limited – v těchto společnostech drží pětiprocentní podíl Jie Ťien-ming, o vlastnictví zbylých 95 % není nic známo. Mateřskou společností CEFC je potom Shanghai Energy Fund Investment (s podílem 99,05 %) – jejím prezidentem je, stejně jako u CEFC, Čchen Čchiou-tchu. V roce 2011 byl základní kapitál CEFC pouhých 10,22 milionů CNY, postupně vzrostl až na současných 10,5 miliardy CNY. Společnost sídlí v zóně volného obchodu v Šanghaji a přistupuje se k ní jako k zahraniční společnosti, která nepotřebuje k vývozu dovozu licenci.

Jakub Patočka v Deníku Referendum komentuje český příklon k Číně v souvislostech ke vztahu České republiky k EU i USA. Pojmenovává dva póly českého přístupu k ČLR, plynoucí z neschopnosti vytvořit smysluplnou a vyváženou koncepci politiky vůči této zemi: na jedné straně naivní aktivismus (ztělesňovaný M. Bursíkem), na straně druhé podlézavé přesvědčení o výhodnosti obchodní spolupráce s Čínou (Jaroslav Tvrdík). ČLR této bezhodnotovosti české politiky využívá mj. k tomu, aby oslabila soudržnost EU. Celá situace potom není dobrou vizitkou ani české demokratické levice, která vychází spíše z přesvědčení, že “demokratická politika nedokáže čelit korupční síle kapitálu”, místo aby se snažila posilovat demokratické instituce a společenskou soudržnost. Osoba nekompetentního Jaroslava Tvrdíka je ztělesněním tohoto úpadku.

“Ani Číňané si nás – právem – kvůli tomu nemohou vážit. Jak by mohli chovat v úctě stát, který nechá svou pozici spoluurčovat jejich člověkem, jenž v slepém nadšení hájí čínské zájmy zde, namísto českých v Číně, snad si přitom dokonce pošetile nalhávaje, že jsou totožné?”

Komentář Propiska pro čínského prezidentaLidových novinách 23. 3. pochází z pera Pavla Kohouta a upozorňuje na důležitý fakt, že západní obchodníci jsou natolik fascinováni velikostí Číny, jejíž trh chtějí využít, že přehlížejí nebezpečí, jež z tohoto obchodování může plynout. Číňané jsou totiž zdatnými vyjednavači schopnými dokonale zpracovat druhou stranu smluvního vztahu.

„Moci čínských vyjednavačů podlehla řada západních korporací i států. Jedna velká firma za druhou v minulosti podepisovaly kontrakty, které zahrnovaly transfer západních technologií do Číny a vlastně zahrnovaly průmyslovou špionáž. Americké ministerstvo spravedlnosti odhaduje, že čínská špionáž představuje škody v řádu miliard dolarů ročně a znamená hrozbu pro americkou národní bezpečnost.“

U nás existuje jeden podnik nevyčíslitelného strategického významu,  zatím stoprocentně vlastněn státem, o nějž by čínská strana mohla projevit zájem: Česká energetická přenosová soustava. Komentátor dále podotýká, že dle serveru motejlek.com má být předseda představenstva a generálního ředitele ČEPS velmi pravděpodobně odvolán 30. března.

Výzdobu hlavního města před příjezdem prezidenta Si shrnují lidovky.cz. Billboardy s uvítacím nápisem a logem Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce, stejně jako vlaječky podél Evropské třídy se nelíbily Ondřejovi Kolářovi, starostovi Prahy 6, který tento postup označil jako lezení do zadnice. Jaroslav Tvrdík zase nepovažuje takové uvítání za nic divného. Faktem ovšem zůstává, že dělostřelecké salvy, se kterými se počítá, nevítaly ani Baracka Obamu při jeho návštěvě v roce 2009. Podle článku na idnes.cz se na magistrát obrátila čínská ambasáda, zda by bylo možné umístit reklamu na sloupy veřejného osvětlení. Magistrát souhlasil a umístění “reklamy” zajistila společnost Eltodo. Dalším vizuálně nápadným projevem návštěvy bude rozsvícení plastové terakotové armády na pražské Náplavce. Jak píše hlidacipes.org, proti vyvěšení tibetské vlajky Nadací Via zasáhla Správa pražského hradu, v jejímž objektu (v ulici Jelení) nadace sídlí. Mluvčí českého prezidenta Jiří Ovčáček přirovnává vyvěšování tibetských vlajek k normalizační kampani a ohání se vyjádřením Karla Schwarzenberga, že ČR uznává jednotnou Čínu.

S výše uvedeným souvisí dále informace, že exponované pražské lokality, jako je například prostor pod sochou svatého Václava na Václavském náměstí nebo prostranství před Národním divadlem či Státní operou, si zamluvila málo známá Česko-čínská obchodní asociace vedená Jamesem Žuej-žen Wuem. Mezi další místa zamluvená pro projevení přízně čínskému prezidentovi patří Slovanský ostrov a Masarykovo nábřeží. Wu Žuej-žen je obchodníkem z čínského Fu-ťienu a v Čechách podniká od roku 1997 (sídlo má v tržnici SAPA v Libuši). Tento muž je aktivní ještě v Čínsko-evropském centru spolupráce a rozvoje, a to spolu s Romanem Spáčilem, jenž se zasloužil například o otevření zastoupení Olomouckého kraje v Číně.

Na slavnostní večeři pořádanou pro prezidenta Si byli pozváni i Pavel Nedvěd a Miroslav Pelta, předseda Fotbalové asociace ČR. CEFC, čínský spoluvlastník Slavie, totiž hodlá koupit 70 procent akcií firmy, která vlastní stadion Eden, a navýšit jeho kapacitu. Pelta tvrdí, že v takovém případě by Eden mohl sloužit jako národní stadion a hostit i zápasy Evropské ligy. Dále Pelta nevylučuje, že by česká fotbalová liga mohla být sponzorována dalšími čínskými subjekty. Pavel Nedvěd se zase má stát tváří čínské ligy.

Na zmíněné slavnostní večeři nebude chybět ani kardinál Dominik Duka. Rozhodl se tak po konzultaci s Vatikánem a jeho motivací je jednak řídit se dle rady papeže Františka nebát se a vést s Čínou dialog, ale také zlepšení situace křesťanských věřících v Číně. Žádné další akce u příležitosti návštěvy Si Ťin-pchinga Duka nenavštíví a arcibiskupství se na organizaci návštěvy nijak nepodílí.

V pondělí se u příležitosti Si Ťin-pchingovy státní návštěvy uskuteční premiéra nových čínských dílů Krtečka vytvořených v koprodukci čínské společnosti CCTV a firmy Little mole cartoon, kterou vlastní vnučka Zdeňka Milera Kateřina a v níž minoritní podíl náleží společnosti CEFC. Pilotní díl série uvede i televize Barrandov v ten samý den jako na druhé straně zeměkoule CCTV, všech 26 nových dílů, upravených, zkrácených a s jiným zvukem, se čeští diváci dočkají až v létě (a ještě není jasné, na kterém kanále). Uzavřenou premiéru měl první 3D Krteček loni na Hradě, když Česko navštívila čínská vládní delegace.