Český tisk: Návštěva dalajlamy rozdělila politickou scénu v ČR

Tibetský dalajlama přijel do České republiky již po jedenácté, tentokrát jako host konference Fórum 2000. Jeho návštěva zahýbala českou politickou scénou jako nikdy předtím.

Tibetský dalajlama přijel do České republiky již pojedenácté, tentokrát jako host konference Fórum 2000. Jeho návštěva zahýbala českou politickou scénou jako nikdy předtím.

S tibetským duchovním se jako jediný člen vlády setkal v pondělí ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Setkání okamzitě kritizoval hradní mluvčí Ovčáček.
V úterý v podvečer si přišla na Hrad stěžovat čínská velvyslankyně Ma Kche-čching. Mluvila s ředitelem zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynkem Kmoníčkem, který ji ujistil, že Česko svoji politiku vůči ČLR nezměnilo. Jestě téhož večera vzniklo “Společné prohlášení nejvyšších ústavních představitelů ČR”, které se od Hermanova setkání s dalajlamou distancuje:

Společné prohlášení nejvyšších ústavních činitelů České republiky

Jako nejvyšší ústavní činitelé České republiky, chceme společně zdůraznit, že naše země při naplňování své dlouhodobé politiky vůči Čínské lidové republice vychází z principů strategického partnerství mezi oběma zeměmi a ze vzájemného respektu ke svrchovanosti a územní celistvosti Čínské lidové republiky, jejíž je Tibet součástí.

Vztahy obou našich zemí a jejich výrazný rozvoj v posledních letech považujeme za velmi přínosné a užitečné pro obě strany a jsme přesvědčeni o tom, že je v zájmu České republiky tyto vztahy i nadále intenzivně rozvíjet.
Osobní aktivity některých českých politiků nejsou výrazem změny oficiální politiky České republiky a považovali bychom za nešťastné, aby takto byly kýmkoliv vnímány.

Prohlášení připravil rezort ministra Zaorálka:

Že byl text připraven na resortu zahraničí, potvrdil i předseda Sněmovny Jan Hamáček. „Dotčený text byl připraven na MZV,“ řekl. Stejně jako Sobotka zopakoval, že text odpovídá pozici vlády a shodné pozici nejvyšších ústavních činitelů.

Text prohlášení podepsali prezident Miloš Zeman, premiér Sobotka, šéf dolní komory parlamentu Hamáček a předseda Senátu Milan Štěch. Zveřejněno bylo na webu prezidentské kanceláře.

Na prohlášení, označované za “servilní” a “lokajské”, se vzápětí snesla vlna kritiky od ostatních politiků, ale také od akademické obce. Některé české univerzity ve středu před polednem vyvěsily tibetské vlajky.

Jejich oficiální vyjádření přimělo rektora Beka vyzvat vysoké školy k vyvěšení tibetské vlajky. „Před tím to plánované nebylo,“ řekla tisková mluvčí Masasrykovy univerzity v Brně Tereza Fojtová. Pozitivní reakce s příslibem, že se k akci připojí, už přišly z několika univerzit. Výčet zapojených vysokých škol ale zdaleka nemusí být konečný. „Bylo to narychlo, takže některé se to třeba nestihnou dozvědět. Jiné se zase třeba připojí, ale nestihnou nám to dát vědět,“ doplnila mluvčí.

Spolu s městem Brno se k vyvěšení tibetské vlajky přidalo také Národní divadlo, které sdílí stejný názor jako do akce zapojené univerzity. „Navíc je Národní divadlo také personálně propojeno s DAMU, neboť mnoho zaměstnanců divadla působí také na akademické půdě“, uvedl tiskový mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk.

S dalajlámou se vzápětí sešlo na výraz solidarity padesát zákonodárců.

K prohlášení nejvyšších ústavních činitelů se kriticky postavil i ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), který naopak uvítal setkání některých senátorů a poslanců s dalajlamou.

„Myslím si, že po včerejších (úterních) ostudných výrocích nám to bylo mimořádně zapotřebí. Jsem rád, že se celá naše země nepřidala k politice bezpáteřního ponižování před čínskou mocností,“ řekl v úvodu senátního semináře k rodinněprávnímu soudnictví. Auditorium mu zatleskalo.

Ostrou kritiku si prohlášení vysloužilo u většiny komentátorů v českém tisku. Martin Fendrych píše na Aktuálně:

Prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů znamená: Čína diktuje českou zahraniční politiku. A taky: Hrad, nikoli vláda, řídí českou diplomacii. Servilita se dá čekat od Miloše Zemana, ten čínské komunisty obdivuje, dokonce se od nich chce “učit stabilizovat společnost”.

V analytickém komentáři v Hospodářských novinách konstatuje Petr Honzejk: Dalajlama odhalil, kdo je kdo v české politice:

Jeden ministr vlády, který má notabene náboženství v referátu (Daniel Herman z KDU-ČSL), se sejde s tibetským duchovním vůdcem a nejvyšší ústavní činitelé České republiky se hned snaživě rozhlížejí, kde má panda díru. Je jedno, zda do ní pak lezou nadšeně jako prezident Miloš Zeman, z pragmatické gumovosti jako premiér Bohuslav Sobotka, po pohrůžce kdoví čím jako předseda sněmovny Jan Hamáček, nebo jednoduše proto, že se mu to prostě řeklo, jako předseda Senátu Milan Štech.

Podle Honzejka učinilo prohlášení rychlý konec nadějím na modernizovanou ČSSD, slibovanou po nedávném volebním neúspěchu v krajských a senátních volbách:

Bohuslav Sobotka po prohraných krajských a senátních volbách hovořil o tom, že chce vytvořit novou ČSSD. Stranu, která by byla liberální, svobodomyslná, proevropská, která by byla schopná oslovit mladší a městské voliče. V podtextu znělo, že by to měla být strana, které by byla sympatická voličům slyšícím na politický odkaz Václava Havla. Hned první test, který můžeme nazvat testem dalajlamou, ale ukázal, že něco takového je nereálné. Tři přední sociální demokraté (Sobotka, Hamáček, Štěch) se podepsali pod prohlášení, ze kterého by se udělalo Václavu Havlovi nevolno. Bohuslav Sobotka je sice schopen vést hezké řeči, ale bohužel jen do doby, než nastane první problém. Pokud chtěl skutečně svést s mentálními zemanovci souboj o podobu ČSSD, prohrál ještě dřív, než začal. Sobotka je živou demonstrací staré pravdy, že odhodlání ke střelbě nestačí, pokud se člověk ve strachu střelí do vlastní nohy.

V opozici proti prohlášení shledavá Honzejk zárodky nového politického seskupení:

Z relevantních parlamentních stran se kolem návštěvy tibetského dalajlamy angažovali kromě lidovců (a logicky TOP 09) hlavně Starostové a nezávislí. Ukazuje to, že spolupráce těchto dvou subjektů už probíhá a jejich užší spojenectví je na spadnutí. Jedním z motivů, skrze které se budou snažit Pavel Bělobrádek a Petr Gazdík dát ne úplně sourodému projektu srozumitelný ideový základ, může být právě důraz na hodnoty lidských práv a svobod. V nejširším smyslu na odkaz dalajlamova přítele Václava Havla. O upřímnosti sice můžeme mít pochyby, ale jisté je, že poptávka po takovém projektu mezi liberálními voliči, kterým se zajídá obojakost ČSSD a kteří jsou unaveni z TOP 09, či spíše z Miroslava Kalouska, reálně existuje. A KDU-ČSL společně se STAN pro ně mohou být novou zastávkou při bloudění českou politickou krajinou.

Podle Jana Macháčka z Lidových novin “předvedli předsedové (ČSSD a obou komor parlamentu) festival vazalství a servility“:

Ekonomický přínos čínských investic do České republiky je chabý a nelze ho vůbec srovnávat s objemem a kvalitou investic z asijských demokratických zemí, tedy z Jižní Koreje a Japonska, které dávají práci více než 100 tisícům lidí apod. Čínští investoři koupili Žďárské strojírny, ale skrze slovenskou matku. Nějaké investice do bývalé budovy Živnobanky v ulici Na Příkopě nebo do fotbalového klubu Slavia jsou zcela zanedbatelné.

Ale zpět k dalajlamovi. ČSSD po volbách začala prohlašovat, že se více musí soustředit na mladší, městské a liberální voliče, kde vidí budoucnost. To tedy dobře začala právě touto ostudnou proklamací.

Proti prohlášení se vymezil v rozhovoru pro DVTV také ministr financí Andrej Babiš, který současně kritizoval dosavadní vývoj česko-čínské ekonomické spolupráce:

„Naše ekonomické vztahy jsou jasné. Ta bilance, že dovážíme desetkrát víc, než vyvážíme, je stejná,“ uvedl s tím, že některé firmy podle jeho informací už litují spojenectví, která uzavřely na jaře při návštěvě čínské hlavy státu v Česku.

„Při těch jednáních jsem řekl, tak tu investujte, postavte fabriky, zaměstnejte lidi. To mohou být nějaké zajímavé investice pro nás, nebo otevřete nám čínský trh. Ale zatím nevidím, že by to tak fungovalo,“ uvedl ministr financí.