Spojenectví v Indo-Pacifiku
V romantickém prostředí letního sídla Camp David, které se tradičně využívá k diplomatickým průlomům, se 18. srpna 2023 konalo setkání amerického prezidenta Joea Bidena a lídrů dvou asijských zemí, mezi nimiž už desetiletí panovalo napětí. Jihokorejský prezident Jun Suk-jol a japonský premiér Fumio Kišida se v Campdavidských principech (Camp David Principles) zavázali ke spolupráci v otázkách protiraketové obrany a sdílení zpravodajských informací. Díky tomu budou země schopné v případě náznaku jakékoli hrozby ze strany Severní Koreje jednat efektivněji a rychleji. Podobně jasnou zprávu Číně se Biden chystá v září vyslat také z Hanoje. Mezi Hanojí a Pekingem stoupá napětí kvůli dlouhodobým územním sporům v Jihočínském moři. „Vietnam rád zlepší vztahy s USA, ale neznamená to, že půjde proti Číně,“ mírní nadšení Scot Marciel, bývalý diplomat při ministerstvu zahraničních věcí USA.
Kromě pandy velké není nic čistě černobílé, což pro vztahy v Indo-Pacifiku platí dvojnásob. Nemůže však být sporu o tom, že se svět opět začíná lámat na dva bloky a kolbištěm bude nejspíš právě Indo-Pacifik. Biden učinil z boje proti autokracii ústřední bod svého prezidentství. Podobu jeho „nové éry partnerství“ ovšem ukáže jen čas.
Zdroje:
Politico: At Camp David, Biden hails ‘new era of partnership’ between U.S., South Korea and Japan
The White House: Camp David Principles
Politico: Biden to sign strategic partnership deal with Vietnam in latest bid to counter China in the region
Čína v Africe: od BRICS k výuce autoritářství
Ještě v úterý zprávám ze summitu zemí BRICS v jihoafrickém Johannesburgu dominovala především nečekaná absence Si Ťin-pchinga na obchodním fóru, kde měl mít hlavní projev po boku dalších státníků, což podnítilo spekulace o jeho zdravotních či mocenských problémech. Se čtvrtečním závěrem summitu však tyto domněnky zastínilo oznámení prezidenta JAR Cyrila Ramaphosy o přijetí hned šesti nových členů od 1. ledna 2024 — jmenovitě Saúdské Arábie, Íránu, Etiopie, Egypta, Argentiny a Spojených arabských emirátů. Cílem této expanze nemá být nic menšího než „urychlení změny světového řádu“ v očividné snaze Pekingu a Moskvy kontrovat západní pojetí mezinárodních vztahů a formovat protiváhu skupině G7.
Čínská (ne)přítomnost v Africe si však zaslouží pozornost ještě z jiného důvodu. Investigace portálu Axios tento týden přinesla zatím nejjasnější důkaz o tom, že Peking na kontinent exportuje svůj model vládnutí. Čínská komunistická strana totiž provozuje v Tanzanii svou první zahraniční školu, Mwalimu Julius Nyerere Leadership School, ve které učí africké vůdce, jak uplatňovat ideologii jedné vládnoucí strany při řízení státu, soudů a společnosti jako takové. Jistou představu o tamním studijním kurikulu pravděpodobně mají i účastníci tuzemského semináře z jara 2016 s názvem „Zkušenosti pro řízení a rozvoj státu”. Ten pro čínské ideology a české zákonodárce zaštítil na půdě parlamentu týden před Si Ťin-pchingovou návštěvou Prahy tehdejší předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček.
Zdroje:
The Guardian: Rumours swirl after Xi Jinping fails to give key Brics speech
Reuters: BRICS welcomes new members in push to reshuffle world order
Axios: In Tanzania, Beijing is running a training school for authoritarianism
Sinopsis: Jan Hamáček, Peking a my
Výprodej čínských dluhopisů v ČNB
Před dvěma týdny Česká národní banka zveřejnila informace o svých devizových rezervách, podle nichž se ve druhém čtvrtletí zcela zbavila dluhopisů denominovaných v čínském jüanu o celkové hodnotě přes 50 miliard korun. Nákupy čínských dluhopisů přitom prosazoval jak exguvernér ČNB a blízký spojenec Miloše Zemana Jiří Rusnok, tak i jeho nástupce Aleš Michl. O potenciálních rizicích vycházejících z těchto nákupů projekt Sinopsis informoval již dříve. A zdá se, že problémů si je konečně vědoma i sedmičlenná bankovní rada.
Podle informací Deníku N svou roli při prodeji sehrála jednak neefektivní správa tohoto portfolia, ale i otázka bezpečnosti v Tchajwanské úžině vzhledem k rostoucí agresivitě ze strany Pekingu. Radní Jan Kubíček tyto kroky komentoval následovně: „Nepřijímáme žádné příkazy od vlády či ministerstev, ale pochopitelně vidíme, že tu nějaká geopolitická rizika vznikla”. Je tak poměrně paradoxní, že první významnější aktivity v rámci probíhající vládní revize vztahů s ČLR přicházejí od instituce, která je de iure na vládě nezávislá, ale současně také de facto sloužila příklonu k Pekingu předchozí vládnoucí garnituře.
Zdroje:
ČNB: Jan Kubíček k hospodaření ČNB a správě devizových rezerv
Sinopsis: Kudy do dračí tlamy?
Souboj se „strategickým rivalem“ v Gruzii
Přímořské gruzínské město Anaklia se stává bojištěm protichůdných geopolitických zájmů kvůli plánovanému hlubokomořskému přístavu. „Systémoví rivalové“ Evropská unie a Čína si shodně uvědomují strategický význam této oblasti, jež ještě vzrostl po ruské invazi na Ukrajinu. Tehdy prudce stoupla poptávka po obchodních cestách, které by propojily Asii s Evropou a vyhnuly se při tom Rusku. Výběr země, jejíž firma plánovaný projekt realizuje, bude tak v jistém smyslu lakmusovým papírkem dalšího směřování Gruzie. Ta byla jednou ze zemí, kde barevné revoluce, Putinova i Si Ťin-pchingova noční můra, kdysi vynesly k moci prozápadní vedení, usilující o vstup do EU i NATO. V poslední době však stále více koketuje s Ruskem i Čínou. S tou na konci července podepsala dohodu o strategickém partnerství, kde si země navzájem slibují rozvíjet politickou i ekonomickou spolupráci.
S čínskou „ekonomickou diplomacií“ mají přitom v Gruzii již barvité zkušenosti, které se v mnohém podobají těm našim. Příběh se zde odvíjel podle stejného scénáře: do země přišla firma CEFC, která slibovala pohádkové investice, jež měly směřovat například do bank či průmyslu. Obří investice nikdy nedorazily, zato však bohatli konkrétní politici a další veřejné osobnosti podporující vztahy s Čínou (mimo jiné na prodeji vína do ČLR, které však v Gruzii proběhlo výrazně úspěšněji než u nás). I v této zemi se tak nakonec ukázalo, že Čína mnohem raději než do infrastruktury investuje do lidí.
Zdroje:
RFE/RL: The Black Sea Port That Could Define Georgia’s Geopolitical Future
Sinopsis: Georgia’s China Dream: CEFC’s last stand in the Caucasus
Sinopsis: Investice s čínskými rysy
Government of Georgia: Joint Statement of the People’s Republic of China and Georgia on Establishing a Strategic Partnership
Čipy s čínskými rysy (a jednou funkcí navíc)
Jihokorejská Národní bezpečnostní služba (obdoba české BIS) upozornila, že měřicí přístroje používané Korejskou meteorologickou správou obsahují součástky čínské provenience, které kradou informace. Přestože jsme v posledních letech zaznamenali nespočet obdobných zpráv, měli bychom důkladně zbystřit: zatímco doposud k úniku dat docházelo kvůli softwarovým řešením, nyní se dle Národní bezpečnostní služby jedná o první zveřejněný případ, kdy informace unikají přímo skrze instrukce vyleptané do čipů.
Ke krádeži dat tímto způsobem může docházet na principu bezdrátového odposlouchávání blízkých kabelů (RF data exfil), jež fungují jako slabé antény. Například při zachycení signálů ze SATA kabelů, jež připojují velkokapacitní datová zařízení, se lze dostat k citlivým informacím. Jelikož je ukládání dat na disk kabelem považované za bezpečné, tok dat obvykle není nijak šifrovaný.
Zdroje popisující tento objev jsou zatím skoupé na informace, přesto je ale zřejmé, že Korejci nic nehodlají podcenit. Tamější bezpečnostní služby nyní provádí masivní audit přístrojů používaných státní správou. Pokud se zjištění, které by vysvětlovalo mnohé dosud nevysvětlitelné úniky dat, potvrdí, budeme muset zcela přehodnotit přístup ke kyberbezpečnosti.
Zdroje:
Channel A: [단독]중국산 기상장비에 ‘스파이칩’ 첫 발견
Channel A: 국정원, 공공기관 중국산 장비 ‘1만 개’ 전수 조사
Risky Business News: South Korea is investigating „spy chip“ in Chinese weather measuring equipment