Čína a svět tento týden: Čínsko-ukrajinské zmatení jazyků

Z porovnání oficiálních komuniké by se mohlo zdát, že čínský a ukrajinský ministr zahraničí spolu právě v Číně vedli dva různé rozhovory.

Příliš rozdílné pohledy na mír

S cílem „vyhnout se soupeření [rozdílných] mírových plánů“ zamířil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba tento týden do ČLR za svým čínským protějškem Wang Im. Toto slaďování však zatím zdá se poněkud drhne. Zatímco podle oficiální ukrajinské zprávy ze středečního setkání spolu ministři mluvili o červnovém mírovém summitu ve Švýcarsku (který Čína bojkotovala, ba dokonce podle slov prezidenta Zelenského sabotovala) a realizaci ukrajinského mírového plánu jako cesty k ukončení ruské agrese, čínská zpráva tato témata vůbec nezaregistrovala. Vyzdvihuje zato, že ukrajinská strana „pečlivě prostudovala“ šestibodový mírový plán, který ČLR představila spolu s Brazílií. Dále se pak prý ministři bavili o vzájemném obchodu a o tom, že „Ukrajina podporuje postoj Číny v otázce Tchaj-wanu“, což ovšem zase opomněla zmínit ukrajinská zpráva.

Není divu, že se oběma zemím hledá společná řeč poměrně těžko. Zatímco ukrajinský mírový plán mluví o potrestání agrese a obnovení územní celistvosti, ČLR se ve svém návrhu těmto tématům zcela vyhýbá a válku na Ukrajině dál eufemisticky označuje za „ukrajinskou krizi“. I přesto bude však ukrajinský ministr během této návštěvy pravděpodobně usilovat o účast Číny na druhém mezinárodním mírovém summitu, který má proběhnout v listopadu a na nějž má být přizváno i Rusko. ČLR k společnému jednání ruské a ukrajinské strany poněkud krypticky poznamenává, že „podporuje veškeré úsilí o mír“, ale „podmínky a čas k tomu ještě nedozrály“.

Zdroje:

Ukrajinské MZV: Dmytro Kuleba: a just peace in Ukraine is in China’s strategic interests

Čínské MZV: 王毅同乌克兰外长库列巴会谈

France24: Ukraine’s top diplomat in Beijing for talks on ending war with Russia

„Čínská moudrost” pro Blízký východ

Ještě před návštěvou Dmytra Kuleby hostil  Wang I usmiřovací rozhovory mezi 14 palestinskými frakcemi, zahrnujícími i znepřátelený Hamás a Fatah. Setkání mělo napomoci překlenutí palestinského národního rozkolu trvajícího od roku 2007, kdy se islamistické hnutí Hamás zmocnilo pásma Gazy v krátké občanské válce s umírněným hnutím Fatah. Podle komuniké čínského ministerstva zahraničí „je otázka Palestiny jádrem blízkovýchodní otázky”, přičemž k jejímu řešení má dlouhodobě „přispívat čínská moudrost a čínské návrhy”. Nejvýznamnějším bodem dohody je pak podle Wanga rozhodnutí vytvořit „prozatímní vládu národního usmíření, která by se zabývala poválečnou správou Gazy i Západního břehu Jordánu”.

Kroky Pekingu navazují na dřívější diplomatický úspěch Číny při zprostředkování jednání mezi Saúdskou Arábií a Íránem a ukazují její ambice zvýšit svůj vliv na Blízkém východě. V současné krizi se čínské vedení bezpodmínečně přiklonilo na stranu Hamásu, nepochybně i v důsledku svého spojenectví s Íránem. Dále se tak utvrzuje mocenský blok Rusko-Čína-Írán (s přidruženými satelity). Když dojde na lámání chleba, drží se čínské vedení svých skutečně strategických spojenců, i přes předchozí snahy budovat hospodářské a politické vztahy s Izraelem (do nichž se mj. zapojil i nám dobře známý Jie Ťien-ming).

Zdroje:

Čínské MZV: 王毅在巴勒斯坦各派内部和解对话闭幕式上的致辞

X Tuvia Gering: Full translation of Wang Yi’s remarks at the closing ceremony of the Inter-Palestinian Reconciliation Dialogue of the Palestinian Factions

Reuters: China brokers Palestinian unity deal, but doubts persist

Sinopsis: Čínské zájmy ve Svaté zemi

Outsideři české politiky opět na (čínské) scéně

Čínské oddělení propagandy znovu využívá polozapomenuté české politiky k malování idealizovaného obrazu společenské a ekonomické situace ve své zemi. Nedávný článek Čínského rozhlasu pro zahraničí (CRI) tentokrát velebí prostřednictvím polozapomenutých českých představitelů nedávno skončené třetí plenární zasedání ÚV KS Číny. O reálných přínosech třetího pléna, zejména v podobě ideologického stvrzení pozice generálního tajemníka Si Ťin-pchinga, jsme informovali v minulém newsletteru. Čeští „opoziční politici“ citovaní čínským rozhlasem došli k odlišným závěrům.

Expremiér Jiří Paroubek vnímá, že komuniké z pléna je sice „obaleno do funkcionářské omáčky”, současně však oceňuje, že „čínští komunisté“ mluví „o životní úrovni lidí a o tom, že pracují pro lidi”, což je podle něj „velmi zajímavý postřeh”. Jiný „opoziční” politik, předseda strany DOMOV David Tygr Ploc, vyzdvihuje, jak se k sociálním otázkám v kontrastu s Evropou staví „Čína a všeobecně země BRISC (sic)“. Chybět nemůže Vojtěch Filip, známý též pod krycím jménem Falmer, bývalý dlouholetý předseda KSČM a po odchodu ze Sněmovny předseda představenstva Česko-čínské smíšené obchodní a průmyslové komory. Ten na reformách hodnotí kladně zejména „řešení nových technologických možností”, které „jdou ve prospěch občanů a nikoli proti nim”.

S povzdechem dodejme, že Paroubek a Filip zastávali ještě vcelku nedávno vrcholné funkce v naší zemi. Budiž to mementem pro české voliče do dalších voleb.

Zdroje:

CRI: Čína při reformách myslí i na běžného občana, oceňují čeští opoziční politici

SCMP: China’s third plenum: Xi Jinping tells party to show ‘unwavering faith’ in reform plan

China Media Project: Chinese Propaganda, In a Local Paper Near You

Tchajwanská parlamentní delegace v Praze

Delegace poslanců tchajwanského Legislativního dvora vedená místopředsedou Johnnym Chiangem tento týden navštívila Českou republiku. Poslanci jednokomorového tchajwanského parlamentu se setkali se svými českými protějšky ze Senátu i Poslanecké sněmovny. Delegace sestávala výlučně ze členů strany Kuomintang (KMT) a jedné poslankyně za Tchajwanskou lidovou stranu (TPP). Když před dvěma lety vedl obdobnou delegaci předseda Legislativního dvora za Demokratickou pokrokovou stranu (DPP) Jou Si-kchun, vzal s sebou kolegy zastupující všechny strany v Legislativním dvoře včetně opozičního KMT.

Nerovnoměrné zastoupení odráží boje, jež se aktuálně odehrávají v tchajwanské politice. Lednové prezidentské volby na Tchaj-wanu sice vyhrála DPP, ve volbách do parlamentu však získal těsnou většinu KMT. To je potenciálně problematické, protože parlament a prezident, resp. vláda, si mohou navzájem blokovat důležitá rozhodnutí a přivést tak zemi do patové situace. Kuomintang se též v poslední době snaží prosadit zákony, které by pravomoci v tchajwanském poloprezidentském systému vychýlily ve prospěch Legislativního dvora. DPP v čele s prezidentem tyto zákony napadá u ústavního soudu; KMT mezitím obvinil tento soud z podjatosti. Celá situace by mohla přerůst v ústavní krizi.

Zdroje:

三立新聞網: 見到友台議長了!立委組團訪捷克 韋德齊憶4年前訪台:不畏壓力堅持去

Radio Taiwan Intl: 游錫堃率團訪問捷克 盛讚捷克是台灣在歐洲的貴人

Sinopsis: Tchajwanská společnost protestuje proti nebezpečnému zákonu

Nikkei Asia: Taiwan opposition seeks top court rule change as key decisions loom

Společné cvičení tchajwanské a japonské pobřežní stráže

Minulý týden proběhlo první společné cvičení tchajwanské a japonské pobřežní stráže. Oba státy se navzdory absenci oficiálních diplomatických vztahů navzájem považují za klíčové spojence. Společná cvičení jejich ozbrojených složek jsou však i přesto velice vzácná. Jakkoli manévry dle japonských úřadů „neprobíhaly s myšlenkou na žádnou konkrétní zemi, ani Čínu”, prozrazuje tato formulace implicitně pozadí celé akce. V mnoha směrech bezprecedentní cvičení je samozřejmě především reakcí na vzrůstající agresivitu čínského námořnictva (podporovaného „civilním” loďstvem) ve Východočínském a Jihočínském moři. Lze očekávat, že k podobným společným cvičením jakožto formě kolektivní obrany se v napjaté situaci postupně připojí i další země jako Filipíny nebo Vietnam. Peking tak paradoxně svou zbytečnou agresivitou donutí okolní země k těsnějším vztahům s Tchaj-wanem i v tak citlivé oblasti, jako je vojenská spolupráce.

Zdroje:

AP: Japanese and Taiwanese coast guards hold joint search and rescue drill off Japan’s eastern coast

VOA: 台日海巡联合演训 分析: 补足吓阻中国的“最后一块拼图”

Sinopsis: Japonsko a tchajwanská „krize“