Delegace v Tchaj-peji: lidská práva i ekonomická spolupráce
„Odolnost je více než okamžitý zisk,” pronesl ve středu na konferenci pořádané projektem Sinopsis ve spolupráci s Českým centrem Tchaj-pej a National Chengchi University předseda Senátu Miloš Vystrčil. Promluvil zde po boku bývalé tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen. Konference se konala při příležitosti odhalení Havlovy lavičky v tchajpejském parku Ta-an a o jeho odkazu v oblasti lidských práv zde promluvila také spoluzakladatelka projektu Sinopsis Olga Lomová, ředitel China Media Project David Bandurski, spisovatel Jáchym Topol či filozof Jacky Yuen Hung Tai.
Během své čtyřdenní cesty se Vystrčil setkal s nejvyššími tchajwanskými politiky včetně prezidenta Laj Čching-tea či viceprezidentky Hsiao Bi-khim. Součástí programu delegace byla i řada setkání zaměřených na rozvoj ekonomické spolupráce. Jedním z jejich konkrétních výsledků je příslib, že tchajwanský národní investiční fond podpoří české investory na Tchaj-wanu a tchajwanské investory v Česku padesáti miliony eur. Pomoc je určena především technologickým firmám zaměřujícím se na odvětví polovodičů a dronů.
Zdroje:
Taiwan News: Czech Senate president urges stronger support for Taiwan
Focus Taiwan: Czech Senate speaker, Tsai reflect on Havel’s legacy at Taipei seminar
RTI: Tsai Ing-wen discusses Václav Havel’s democratic legacy at Taiwan-Czech dialogue
Matky z Tchien-an-menu: „Říkejte pravdu, nezapomínejte, usilujte o spravedlnost a apelujte na lidské svědomí“
Dnes je to právě 37 let od masakru na náměstí Tchien-an-men. Několikatýdenní protesty, jichž se účastnilo až milion lidí a které požadovaly základní svobody, větší politickou participaci a omezení korupce spojené se stranickými elitami, v noci z 3. na 4. června 1989 brutálně potlačila armáda za použití ostré munice a tanků. Odhady mluví o stovkách až nižších tisících mrtvých, strana však nikdy žádná spolehlivá data nezveřejnila a celou událost se snaží zcela vymazat z historické paměti.
Právě proti této amnézii bojuje organizace Matky z Tchien-an-menu. Tu založila Ting C’-lin, původně členka strany a profesorka na Čínské lidové univerzitě, spolu s dalšími matkami, které při masakru ztratily své děti. Skupina do dnešního dne zdokumentovala 202 obětí zabitých během potlačení protestního hnutí v Pekingu i dalších městech a po desetiletí usiluje o vyšetření událostí, vyvození odpovědnosti a důstojné připomínání obětí prostřednictvím petic, právních kroků i pravidelných pietních setkání. Státní orgány členy skupiny opakovaně zastrašují, pronásledují a zadržují, přičemž represe v posledních letech dále sílí – například na konci prosince 2025 úřady poprvé od roku 2009 zabránily jejich tradičnímu novoročnímu setkání. Matky z Tchien-an-menu tak patří k posledním skupinám, které aktivně vzdorují vymazávání historické paměti v Číně, zvláště poté, co jsou od roku 2020 zakázány i každoroční hongkongské vigílie za oběti masakru. Jejich úsilí zároveň připomíná násilnou povahu čínského režimu, který se ani dnes nerozpakuje používat toto násilí vůči skupinám, které vnímá jako politickou hrozbu.
Zdroje:
Tiananmen mothers: 天安门母亲
Human Rights Watch: China: No Justice for Tiananmen Massacre 37 Years On
Sinopsis: Události kolem masakru na Tchien-an-men 1989 – Den po dni
EU: Obchod s ČLR není udržitelný
Obchodní spory mezi Bruselem a Pekingem nabývají na intenzitě. Tisková zpráva Evropské komise z 29. května sice ČLR označuje za klíčového partnera, zároveň ale upozorňuje, že „současný stav [vzájemných] obchodních vztahů je neudržitelný“. Komise dále volá po „důraznější a koordinovanější odezvě“ na problematické ekonomické a bezpečnostní aspekty evropsko-čínských vztahů. ČLR ve své reakci obviňuje EU z protekcionismu a cílené diskriminace čínských firem a hrozí protiopatřeními.
Napětí mezi Unií a ČLR plyne z diametrálně odlišných představ o podobě férového obchodu. Současnou fázi sporu mimo jiné nepřímo odstartovala Trumpova cla a slabá domácí poptávka v ČLR, kvůli čemuž tamní firmy začaly ve velkém vyvážet svou průmyslovou nadprodukci do EU. V Evropě panují obavy, že levná čínská konkurence, které skrze masivní dotace pomáhá stát, zlikviduje již tak pokulhávající evropský průmysl. Brusel se také obává závislosti na Číně kvůli snaze Pekingu vyvíjet nátlak na ostatní státy skrze klíčové komodity jako jsou vzácné kovy. EU proto zavádí řadu regulací jako například Nařízení o zahraničních subvencích (FSR) nebo Akt o urychlení průmyslu (IAA), které mají chránit místní firmy a zakročit proti státem dotované konkurenci z nečlenských států Unie. Tato opatření Peking naopak (do určité míry oprávněně) vnímá jako záměrně cílená na čínské firmy. Regulace se totiž kvůli jejich volnému znění mohou vztahovat na jakoukoliv firmu, která obdržela státní podporu, což je v Číně běžná praxe. V reakci tak ČLR přijímá své vlastní regulace a hrozí opatřeními proti evropským exportérům. Čínský server CCTV pak kroky EU označuje za snahu politiků získat politické body tvrdou rétorikou místo toho, aby řešili strukturální problémy Unie jako drahé energie a zaostávání v zelené transformaci. Další směřování evropsko-čínských vztahů napoví blížící se setkání G7 a Evropské rady.
Zdroje:
Reuters: European Commission vows tougher action on trade with China
NYT – Europe Is Edging Closer to a Trade War With China. Here’s Why.
CCTV – 独家披露：欧盟若执意推动“产能过剩工具”，中方必将反制
European Commission – Read-out of the College orientation debate on EU-China relations
Sinopsis – Čína a svět tento týden: Putin po Trumpovi: Peking stále udává tón
Čeng Li-wen v USA a různé podoby míru
Čeng Li-wen, předsedkyně tchajwanské opoziční strany Kuomintang (KMT), je na návštěvě Spojených států, kterou sama označuje za „mírovou misi“. „Udělám cokoli, co přispívá k míru, a jsem ochotna setkat se s každým, kdo může přispět k jeho zachování,“ uvedla. Klíčem k udržení míru v Tchajwanském průlivu je podle ní především prohlubování dialogu a spolupráce s Pekingem. Staví se tak do kontrastu k vládnoucí straně DPP, která zdůrazňuje posilování tchajwanské identity a suverenity. Rétorika předsedkyně KMT v mnoha ohledech kopíruje jazyk čínského vedení – během dubnového setkání se Si Ťin-pchingem například hovořila o „společenství sdíleného osudu lidstva“ či „velkém obrození“. Zdůrazňovala také společnou historii i kulturní vazby obyvatel Tchaj-wanu a ČLR.
Čeng by se během svého pobytu velmi ráda setkala s Donaldem Trumpem. Ten dal již dříve najevo, že během svého působení nechce řešit krizi v Tchajwanské úžině a rozhodně si nepřeje, „aby někdo vyhlašoval nezávislost”, „mírový“ narativ kuomintangské předsedkyně mu tak může připadat lákavý. Zároveň však zcela zatemňuje příčiny současného napětí v regionu, když za jeho původce označuje vládnoucí stranu DPP. Proti tomu se ohradil také tchajwanský ministr zahraničí Lin Ťia-lung. Ten Čeng vzkázal, že by měla spíše vyzvat Si Ťin-pchinga, aby se vzdal plánů na invazi ostrova.
Zdroje:
The Wall Street Journal: Taiwan’s Opposition Leader Comes to U.S. With a Message Straight Out of Beijing
Brookings: The consequences of KMT Chairwoman Cheng Li-wun’s alternative approach
Sinopsis: Společenství sdíleného osudu lidstva