Štěpná reakce v geopolitice pokračuje
Svět se dál vesele štěpí před našima očima do geopolitických bloků. Joe Biden návštívil o víkendu Hanoj a uzavřel s někdejším protivníkem „komplexní strategické partnerství mezi Spojenými státy a Vietnamem“. Kromě posílení diplomatických styků Bílý dům informoval o řadě bilaterálních iniciativ a obchodních dohod, včetně prohloubení spolupráce v oblasti polovodičů a vzácných kovů. Historické narovnání vztahů mezi USA a Vietnamem vychází do značné míry z obav obou zemí z rostoucího vlivu Číny v regionu, především pak v oblasti Jihočínského moře.
Čína nezahálí a posiluje své vlastní mezinárodní vazby. Do Pekingu tento týden přicestoval venezuelský prezident Nicolás Maduro. Jeho návštěva přinesla podpisy dohod v oblasti technologií či civilního letectví a diskuze o možném vybudování „zvláštních ekonomických zón“ ve Venezuele. Řeč došla také na v poslední době tolik skloňovaný BRICS, o jehož členství by latinskoamerická země zjevně měla zájem.
Nezahálel ani Kreml. Tento týden se sešel Kim Čong-un s Vladimirem Putinem. Na kosmodromu Vostočnyj představitel severokorejského režimu svému ruskému protějšku přislíbil „plnou a bezpodmínečnou podporu“ ve „svaté válce“ proti Západu. To podle analytiků může obnášet dodávky starších zásob milionů dělostřeleckých granátů a raket vyrobených podle sovětských vzorů pro ruské síly na Ukrajině. Vzhledem k nukleárním ambicím obou nepředvídatelných režimů se nad geopolitickým štěpením vždy vznáší i hrozba štěpení jaderného.
Zdroje:
The Guardian: China concerns drive historic upgrade in US-Vietnam relations
Reuters: China, Venezuela sign agreements on economy, trade, tourism
AP News: North Korea’s Kim vows full support for Moscow at a summit with Putin in Russia
Vstane nový řád
Vedení KS Číny, a konkrétně její „jádro“ Si Ťin-pching, v poslední době již ani nezastírají snahy o změnu stávajícího systému mezinárodních vztahů. Tento týden formuloval Peking své představy explicitně ve výmluvném dokumentu. Ministerstvo zahraničních věcí ČLR vydalo 13. září „Návrh ČLR na reformu a rozvoj globálního řízení“. V něm vytyčuje pět obšírně popsaných úkolů, jež lze shrnout do několika bodů: usilovněji pracovat na globální bezpečnosti, zajišťovat světový mír, dbát na lidská práva a budovat rámec správy světa. Plnit tyto cíle by měly pomoci čínské iniciativy posledních let, usilující o přenastavení mezinárodního řádu – Iniciativa pro globální bezpečnost (GSI), Iniciativa pro globální rozvoj (GDI) či Iniciativa globální civilizace (GCI). Dokument klade důraz také na potřebu reformovat Radu bezpečnosti OSN, aby byla schopná lépe čelit globálním hrozbám a nestala se jen klubem velkých a silných zemí.
Dokument je jako obvykle formulován v převážně obecných frázích, ale bude mít dalekosáhlé důsledky pro mezinárodní vztahy. Jako takový je dobré ho pozorně pročíst v úplnosti (odkazy níže).
Zdroje:
Sinocism: Reform and Development of Global Governance
Ministry of Foreign Affairs of the People’s Republic of China: Proposal of the People’s Republic of China on the Reform and Development of Global Governance
Sinopsis: Iniciativa globální civilizace aneb nový čínský „dárek“ světu
Evropská komise proti dumpingu
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen tento týden oznámila, že se Evropská unie hodlá bránit přísunu levných elektromobilů z Číny. Komise zahájila vyšetřování dumpingových cen čínských automobilek a je připravena proti nim použít sankční cla. Chce tak zamezit rychlému ovládnutí evropského trhu čínskými výrobci podporovanými štědrými dotacemi od své vlády. Ti během minulé dekády již podobně úspěšně ovládli trh se solárními panely. Navrhovaná obranná opatření v automobilovém průmyslu tak završují celý cyklus, kdy evropské, japonské a americké automobilky (včetně naší Škoda Auto) pomohly Číně v rámci povinných „společných podniků” (joint ventures) s místními partnery osvojit si know-how a vybudovat výrobní kapacity, které je teď nejen vytlačují z Číny samotné, ale začínají jim konkurovat i na jejich domácích trzích. Další hezká ukázka čínského pojetí principu win-win.
Zdroje:
Financial Times: EU to launch anti-subsidy probe into Chinese electric vehicles
Reuters: Beijing blasts ‚protectionist‘ EU probe, German industry wary
Britští politici pod vlivem
Britské bezpečnostní služby (MI5) varují před agenty pracujícími pro Čínu v tamní politice. Podle informací deníku The Times, zveřejněných tento týden, MI5 doporučilo už v letech 2021 a 2022 Konzervativní straně, aby stáhla z kandidátky dvě osoby, které by mohly být agenty ČLR. V březnu tohoto roku byl pak zatčen a obviněn ze špionáže parlamentní analytik konzervativců Chris Cash. Cash pracoval pro Alicii Kearns, předsedkyni zahraničního výboru Dolní sněmovny a jednu z nejvýraznějších kritiků Pekingu. V této pozici byl v čilém pracovním styku s celou plejádou politiků, kteří se podílejí na formulování politiky vůči ČLR. Cash všechna obvinění prostřednictvím svých advokátů odmítl.
Čínský vliv se samozřejmě nevyhýbá ani labouristům. Loni vydala britská bezpečnostní služba upozornění, v němž označila čínsko- anglickou právničku Christine Lee za vlivovou agentku, která provádí „politické vměšování ve prospěch Komunistické strany Číny“. Lee měla darovat téměř pět set tisíc liber Barrymu Gardinerovi, bývalému stínovému labouristickému ministru pro mezinárodní obchod.
V reakci na nedávné případy se teď v britském parlamentu oživila debata o tom, zda Čínu oficiálně neoznačit za potenciální riziko pro „bezpečnost a národní zájmy“ Velké Británie. „Zlatá éra” čínsko-anglických vztahů, jež kdysi tak inspirovala Miloše Zemana, zůstává stejně jako jeho vlastní „restart” dnes již jen mlhavou vzpomínkou.
Zdroje:
The Times: MI5 feared Conservatives’ MP hopefuls were spies
The Times: China could be designated formal risk after Commons ‘spying’ arrest
Council on Geostrategy: The United Front in Britain: Tactics that go unnoticed
Sinopsis: Repurposing democracy: The European Parliament China Friendship Cluster
Sinopsis: Český europoslanec na Hedvábné stezce