Teherán má čínskou podporu i bez „záhadných letadel”
Již minulý týden Čína nezvykle otevřeně a hlasitě odsoudila nejprve izraelské útoky a následně i americké bombardování íránských jaderných zařízení jako „porušení suverenity Íránu” a Charty OSN, čímž měl Washington „poškodit svou pověst globální mocnosti”. Zájem Pekingu o deeskalaci pramení mimo jiné z toho, že až polovina čínského dovozu ropy prochází Hormuzským průlivem – kromě Íránu také ze Saúdské Arábie a Iráku. Případné uzavření tohoto kritického místa a s tím spjatý prudký růst cen ropy na světových trzích by tak měl značné dopady i na čínskou ekonomiku. „Dvanáctidenní válka“ měla k tomuto scénáři již nakročeno, nicméně úterní příměří jej odvrátilo – alespoň prozatím.
Britský deník The Telegraph informoval také o několika „záhadných“ letech nákladních Boeingů-747 směřujících z Číny původně do Lucemburska, které však zmizely z radarů v blízkosti íránského vzdušného prostoru. To pochopitelně vyvolalo spekulace o možných vojenských dodávkách, například tuhých paliv a komponent pro íránské balistické rakety či systémů protivzdušné obrany. Platforma NewsGuard nicméně následně citovala vyjádření lucemburské dopravní společnosti Cargolux, která zmizení z radarů přičítá rušičkám nad oblastí, a dodává, že její letouny do íránského vzdušného prostoru vůbec nevstoupily. Čína uvedené vojenské vybavení již dříve Íránu prokazatelně poskytovala, běžně však skrze pomalejší a levnější námořní dopravu. Stejně jako v případě Ruska nyní pravděpodobně nehodlá riskovat své širší ekonomické zájmy i pracně budovanou reputaci neutrálního aktéra, přestože nadále usiluje o udržení spřízněných autoritářských režimů u moci.
Zdroje:
ChinaNews: 中国常驻联合国代表：美国打击伊朗核设施 损害自身信誉
Foreign Policy: Don’t Count on China Bailing Out Iran
Sinopsis: Čínsko-íránské vztahy
Jestřábi z Bruselu
Zbývá měsíc do plánovaného summitu EU–Čína a už nyní je zřejmé, že atmosféra rozhovorů nebude úplně vřelá. Čína se v posledních měsících snažila využít geopolitického napětí spojeného s druhým funkčním obdobím Donalda Trumpa a získat Evropu na svou stranu. Přestože obě strany deklarují ochotu k dialogu, představitelé EU nadále zdůrazňují problematické aspekty chování svého „systémového rivala“. Na nedávném summitu G7 předsedkyně Evropské komise kritizovala Čínu za zneužívání ekonomického vlivu k nátlaku na obchodní partnery a připomněla, že problém má kořeny už v přijetí ČLR do Světové obchodní organizace v roce 2001. Kritická slova zazněla i od šéfky evropské diplomacie Kaji Kallas, která označila Čínu za klíčového aktéra umožňujícího pokračování ruské agrese na Ukrajině.
V ekonomické oblasti se Evropské komisi nelíbí především nerovné podmínky, za nichž čínské firmy působí na evropském trhu, a naopak. V reakci na to EU zavedla cla na dovoz čínských elektromobilů a nejnověji omezila i dovoz zdravotnických pomůcek z Číny a vyloučila čínské firmy z účasti na veřejných zakázkách v oblasti medicíny. Tvrdší postup vůči ČLR však může v budoucnu narazit na rozdílné postoje jednotlivých členských států – některé mohou preferovat užší spolupráci s Pekingem, jak naznačil například španělský premiér Pedro Sánchez po své nedávné návštěvě Pekingu. Čína má také na Evropu, stejně jako na zbytek světa, mocnou páku v podobě úspěšně monopolizované těžby a zpracování vzácných zemin a magnetů.
Zdroje:
Euro News: Von der Leyen blasts China’s ‚blackmail‘ in direct appeal to Trump at G7 summit
SCMP: EU foreign policy chief calls for ‘dose of realism’ in China relations
Peking ustupuje Trumpovi v kontrole opiátů
Ve snaze vyjít vstříc Washingtonu ČLR od příštího měsíce zpřísní regulaci produkce a distribuce dvou chemikálií využitelných pro výrobu nelegální drogy fentanyl. Ohlášení předcházela schůzka čínského ministra veřejné bezpečnosti s americkým velvyslancem v Pekingu. Čína se tak pravděpodobně snaží přimět administrativu prezidenta Trumpa, aby zrušila 20% clo na čínský dovoz zdůvodněné čínskou neochotou zakročit proti obchodu s fentanylem.
Americká „opiátové epidemie“ začala v devadesátých letech, kdy lékaři běžně předepisovali návykové látky jako OxyContin proti bolesti. Mezi závislými se pak začaly šířit ilegální syntetické opiáty, jako je fentanyl. Ty měly mezi lety 1999 a 2022 na svědomí více amerických životů než obě světové války a konflikty v Koreji a Vietnamu dohromady. Prekurzory pro jejich výrobu pochází především z ČLR, odkud jsou skupovány mexickými drogovými kartely. Ty fentanyl vyrábí a pašují jej do USA. Washington Čínu obviňuje z nedostatečné snahy proti obchodu s narkotiky zakročit, ta ale dlouhodobě odmítá jakoukoliv zodpovědnost za americkou fentanylovou krizi. Zpřísněním regulace prekurzorů tak signalizuje Spojeným státům, že stojí o deeskalaci obchodní války, jež od začátku roku vedla k dramatickému poklesu čínského exportu do USA.
Zdroje:
New York Times: China Tightens Controls on Fentanyl but Calls It a U.S. Problem
CDC: Understanding the Opioid Overdose Epidemic
Bloomberg: China Exports to US Fall Most Since 2020 Despite Trade Truce
Sinopsis: Americká „fentanylová krize“ a čínské „století ponížení“
Další příliš úspěšná kampaň
Stranická média v posledních dnech kritizovala přehnanou horlivost, s níž se místní úředníci zhostili v březnu zahájené kampaně prosazující tzv. osm pravidel šetrnosti. Ta zavedl Si Ťin-pching v rámci své protikorupční kampaně, která se stala jedním z pilířů jeho vlády a kromě legitimizační funkce má i stránku velmi pragmatickou – jako účinný nástroj pro eliminaci politických oponentů.
Současné články kritizují nejrůznější excesy, kdy si místní úřady pravidla vyložily jako trvalý zákaz pití alkoholu pro všechny pracovníky státní správy, zákaz jíst v restauraci ve skupince více než tří lidí či jako nutnost zrušit závodní jídelny. Opakuje se přitom vzorec, který kampaně KS Číny provází téměř po celou její historii: kombinace silné ideologizace, přísně hierarchického řízení bez zpětné vazby zdola a soutěže v loajalitě vytváří prostředí náchylné k podobným přehmatům. Typickým historickým příkladem byla „kampaň proti čtyřem škůdcům“, během níž vybití vrabců vedlo k přemnožení kobylek a přispělo ke katastrofálnímu hladomoru za Velkého skoku vpřed. Vyzdvihování skromnosti jako morální ctnosti navíc působí poněkud kontraproduktivně v době, kdy se stát ne příliš úspěšně snaží podpořit domácí spotřebu a částečně tak proměnit dlouhodobý ekonomický model zdůrazňující budování „silné a bohaté země“ na úkor životní úrovně jednotlivců.
Zdroje:
Xinhua: 新华时评·锲而不舍落实中央八项规定精神丨整治违规吃喝，不是一阵风不能一刀切
共产党员网: 禁止违规吃喝，不是吃喝都违规
The Washington Post: No booze, no flowers: Chinese officials told to tighten their belts