Trump a Si v Pusanu: obchodní dohody, ticho kolem Tchaj-wanu
Ve čtvrtek se na okraji summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) uskutečnilo v jihokorejském Pusanu první setkání Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga od roku 2019. Cílem bylo zmírnit obchodní a technologické napětí mezi Washingtonem a Pekingem gradující v posledních měsících. Trump po jednání označil rozhovory za „úžasné“ a ohodnotil je „12 body z 10“. Podle něj se Čína zavázala na rok zrušit omezení vývozu vzácných zemin a zároveň intenzivněji potírat export prekurzorů pro výrobu fentanylu, což USA ocenily snížením příslušných cel z 57 % na 47 %. Diskutovalo se i o exportních kontrolách na polovodiče, zejména o čipech Nvidia, avšak bez zmínky o nejnovějších modelech Blackwell. Trump zároveň potvrdil, že plánuje návštěvu Číny na jaře příštího roku, zatímco Si by mohl následně zavítat do USA.
V diskuzích mělo dojít také na válku na Ukrajině, v níž by Trump chtěl s Čínou „společně hledat cestu k ukončení konfliktu“. Jeho snaha získat Si Ťin-pchinga na svou stranu ale zavání naivitou – Peking je nadále jedním z hlavních odběratelů ruské ropy i dodavatelů klíčových technologií využívaných v ruském vojensko-průmyslovém komplexu. Přesto se o Ukrajině alespoň jednalo – na rozdíl od zcela opomenutého Tchaj-wanu, což lze chápat jako symbolický ústupek ze strany Washingtonu. Peking tak nemusel obhajovat svou rostoucí vojenskou aktivitu v regionu a ambice sjednotit Tchaj-wan s ČLR „všemi dostupnými prostředky”. Tchaj-pej se už delší dobu obává, že by mohla být v obchodních jednáních mezi Washingtonem a Pekingem použita jako vyjednávací karta.
Zdroje:
Vláda ČLR: 习近平同美国总统特朗普在釜山举行会晤
The Guardian: Five key takeaways from Donald Trump’s meeting with Xi Jinping
Reuters: Trump-Xi ‚amazing‘ summit brings tactical truce, not major reset
Focus Taiwan: Taiwan issue not mentioned in meeting with Xi: Trump
ASEAN se obává Trumpa, Peking se chápe příležitosti
Peking a členské státy Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) v úterý prohloubily vzájemnou dohodu o volném obchodu. K podpisu došlo na summitu jedenáctičlenného sdružení s ČLR v Malajsii. Dohoda přezdívaná CAFTA 3.0 doplňuje dřívější smlouvy o odstranění obchodních bariér a spolupráci v nových odvětvích jako zelená či digitální ekonomika. Čína je již od roku 2009 stabilně největším obchodním partnerem ASEANu. Jejich vzájemný obchod se od první smlouvy z roku 2002 zvýšil téměř osmnáctinásobně na loňských 982 miliard dolarů (cca 20,5 bilionu korun).
Přestože i USA patří mezi významné obchodní partnery ASEANu, od uvalení vysokých cel během Trumpova „Dne osvobození“ hledá sdružení způsob, jak omezit svou provázanost s americkým trhem. Ačkoliv většinu cel americká strana postupně zmírnila, nejistota ohledně spolehlivosti USA pravděpodobně stojí za intenzivní obchodní diplomacií ASEANu. V květnu organizace uspořádala svůj první summit se státy Perského zálivu, tento týden následovalo po pěti letech první setkání největšího světového obchodního partnerství RCEP, které sdružuje státy ASEANu, ČLR a další země. Obou akcí se účastnil Peking, který využívá amerického protekcionismu pro šíření vlivu v regionu. Čínská rétorika ohledně podpisu CAFTA 3.0 zdůrazňuje nutnost otevřenosti ekonomik a spolupráce a odmítá vnější zásahy do asijských záležitostí. Sebe pak ČLR prezentuje jako zastánce volného obchodu, přestože sama cíleně pěstuje po celá desetiletí merkantilismus a v případě potřeby také vyvíjí na obchodní partnery nátlak (např. skrze zmíněná omezení exportu vzácných zemin). Ve stínu malichernosti, s níž Trump tento týden uvalil cla na Kanadu za politickou reklamu, se nicméně zdá, že pekingský narativ padá na úrodnou půdu.
Zdroje:
Diplomat: ASEAN, China Upgrade Free Trade Agreement
Gov.cn: 李强在第28次东盟与中日韩领导人会议上的讲话(全文)
Reuters: China and ASEAN, hit by US tariffs, sign upgraded free trade pact
Pětiletkou k socialistické modernizaci
V předvečer setkání mezi Donaldem Trumpem a Si Ťin-pchingem publikoval ÚV KS Číny bližší podrobnosti k novému pětiletému plánu pro roky 2026 až 2030. Tato „doporučení pro formulování pětiletého plánu“ adresovaná generálnímu tajemníkovi ukazují širší kontext a strategii nově pětiletky, ačkoliv přesné detaily a čísla se představí až v březnu během formálního schvalování plánu parlamentem. Plán se soustředí na vytvoření podmínek pro završení „socialistické modernizace“ do roku 2035, kdy by se měla Čína svým HDP na osobu vyrovnat středně rozvinutým zemím. K naplnění čínských cílů mají přispět i vhodné vnější podmínky, kdy turbulentní globální vývoj přináší „změny, jaké jsme neviděli sto let“.
Plán klade důraz především na technologický vývoj a soběstačnost. Rozvoj polovodičů, umělé inteligence a pokročilého výzkumu má sloužit jako klíčový nástroj ke snížení závislosti na zahraničních dodavatelích a posílení domácí spotřeby. Současně také plán přináší rámec pro prohloubení vztahu mezi civilním a vojenským sektorem, kdy vnitrostátní inovační ekosystém má být navržen tak, aby mohl co nejrychleji sloužit i obranným účelům, a tím dále posílit strategickou výhodu Číny v její rivalitě s USA.
Zdroje:
Xinhua: 中共中央关于制定国民经济和社会发展第十五个五年规划的建议
The Diplomat: How China’s Coming 15th Five-Year Plan Will Reshape Military Innovation
Čipová krize
Evropský automobilový průmysl v současné době čelí závažné krizi. Nizozemská vláda před dvěma týdny převzala kontrolu nad polovodičovou firmou Nexperia, která patří čínské společnosti Wingtech. K tomuto razantnímu kroku na základě zákona z dob studené války Nizozemsko přistoupilo z důvodu „akutních signálů vážných správních nedostatků“, jež mohly ohrozit dostupnost firmou vyráběných čipů v případě nouze. Peking na tento krok reagoval tvrdě a omezil vývoz výrobků z čínské části Nexperie, odkud se většina produkce firmy finálně exportuje.
Na čipové produkci Nexperie je závislá většina evropských automobilek a potenciální problémy hlásí i firmy v Japonsku, Jižní Koreji a dalších zemích. Čipová krize v automobilovém průmyslu tak může být srovnatelná s krizí za pandemie covidu-19, kdy došlo k závažnému narušení světových dodavatelských řetězců. Od té doby se Evropa snaží svou dodavatelskou infrastrukturu posílit, například budováním čipové továrny TSMC v Drážďanech, nicméně současný vývoj ukazuje, že její zranitelnost je stále značná. EU nyní čekají ostrá jednání s Pekingem, která si pravděpodobně vyžádají určité ústupky – např. v oblasti cel na čínská elektroauta nebo omezení exportu klíčových litografických strojů nizozemské firmy ASML.
Zdroje:
Euronews: Netherlands invokes rare emergency law to take charge of Chinese chipmaker
Bloomberg: Global Carmakers Brace for Production Cuts on Chip Shortage
Přepišme dějiny!
Stálý výbor Všečínského shromáždění lidových zástupců, tedy takzvaného „razítkovacího” parlamentu schvalujícího rozhodnutí KS Číny, dne 24. října rozhodl, že následující den, tedy 25. října, si bude Čínská lidová republika pravidelně připomínat jako „Den návratu Tchaj-wanu Číně”. Právě v tento den roku 1945 předali zástupci amerických sil na Dálném východě správu Tchaj-wanu, jenž byl japonskou kolonií, Kuomintangu. Čínská lidová republika, která vznikla roku 1949, chce nyní tento den v rozporu s mezinárodním právem i zdravým rozumem slavit jako připomínku obnovení své suverenity nad Tchaj-wanem. Jedná se tak o další z mnoha iniciativ, které mají překroutit fakt, že Čínská lidová republika Tchaj-wan nikdy nespravovala.
Druhá světová válka na Dálném východě vypukla roku 1937 invazí Japonska do Číny, jíž tehdy vládl Kuomintang pod vedením Čankajška. Zatímco Kuomintang nesl hlavní tíhu bojů, ozbrojené síly KS Číny vedly partyzánskou válku – nejen proti Japoncům, ale i proti legitimní vládě Kuomintangu. Faktickým vítězem války na Dálném východě však byly Spojené státy. Ty zajistily, že správa Tchaj-wanu přešla pod Čankajškovu vládu Čínské republiky. Kuomintang pak i kvůli vyčerpání těžkými boji druhé světové války v následné občanské válce s KS Číny prohrál a stáhnul se roku 1949 právě na Tchaj-wan, zatímco Mao Ce-tung založil nový stát – Čínskou lidovou republiku. Vzhledem k poválečnému vývoji však později nedošlo k vyjasnění mezinárodněprávního statusu Tchaj-wanu – od roku 1949 fakticky funguje jako samostatný stát, ale komplikovaná historie i nejasné stanovisko mezinárodního práva Čínské lidové republice otevírá široké možnosti pro překrucování historie i prosazování vlastní propagandy.
To má někdy velmi konkrétní a praktické dopady. Loni například ČLR přesvědčila rakouskou vládu, že není-li Tchaj-wan státem, nemělo by Rakousko uznávat tchajwanské řidičské průkazy. Tamější vláda jako jediná v EU toto rozhodnutí tiše přijala, což následně způsobilo nemalé problémy tchajwanským občanům, kteří neměli ponětí, že v této zemi najednou řídí nelegálně. Na začátku tohoto týdne však rakouská vláda své předchozí rozhodnutí zrušila a Tchajwanci tak mohou používat své řidičské průkazy v celé Evropské unii.
Zdroje:
中共广东省委统一战线工作部: 全国人大常委会通过决定 将10月25日设立为台湾光复纪念日
Yahoo: 去年遭認無效！奧地利終於承認台灣國際駕照