Turecko na geopolitickém rozcestí
Agentura Bloomberg v pondělí informovala, že Turecko oficiálně požádalo o vstup do skupiny „rozvojových” zemí BRICS. Země se tak snaží posílit svůj globální vliv a navázat nové vazby mimo své tradiční západní spojence. K dlouhodobým členům BRICS, tedy Brazílii, Rusku, Indii, Číně a Jihoafrické republice, se začátkem roku přidala Etiopie, Írán, Egypt a Spojené arabské emiráty. O dalším rozšíření skupiny se má jednat na říjnovém summitu v ruské Kazani, přičemž adeptů na připojení je více – mezi nimi například Thajsko, Malajsie nebo Ázerbájdžán.
Zejména Moskva a Peking chtějí uskupení dále rozšiřovat a vytvořit tak alternativu ke skupině G7 vedené USA a reformovat mezinárodní instituce, jako je OSN, MMF nebo Světová banka. Připojení Turecka, člena NATO a kandidáta na členství v EU, by v tomto ohledu představovalo významný milník. Souběžně s tím však Ankara zjevně usiluje i o obnovení rozhovorů o vstupu do EU. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan to označil za „strategický cíl“ poté, co se minulý týden poprvé po pěti letech zúčastnil neformálních rozhovorů s kolegy z EU. Otázkou tak zůstává, zda se lze reálně integrovat do dvou protichůdných bloků.
Zdroje:
Bloomberg: Turkey Bids to Join BRICS in Push to Build Alliances Beyond West
Newsweek: First NATO Ally Seeks to Join Putin-Xi’s BRICS Union
Vraťte nám Filipíny a Tchaj-wan (a Rusko)
U atolu Sabina, kam se přesunulo ohnisko sporů mezi ČLR a Filipínami, v sobotu loď čínské pobřežní hlídky několikrát úmyslně narazila do lodi pobřežní hlídky Filipín a poškodila ji. Filipínská loď zde kotví již několik měsíců ve snaze zabránit Číně v obsazení tohoto „území”, spadajícího do filipínské výlučné ekonomické zóny. Spojené státy reagovaly na incident připomenutím smlouvy o vzájemné obraně mezi USA a Filipínami, vztahující se i na útoky na pobřežní stráž. Odsoudila jej i Evropská unie či Austrálie. Bez hmatatelnější podpory to však v současnosti vypadá, že se poškozená loď bude muset dříve či později z oblasti stáhnout.
Napětí přiživuje také to, že obě země spor prezentují jako zásadní otázku své územní suverenity. A Čína v tomto ohledu nemá zrovna malé ambice – nárokuje si téměř celé Jihočínské moře či Tchaj-wan. Tchajwanský prezident Laj Čching-te nedávno v reakci na tyto přemrštěné požadavky ironicky zmínil Ajgunskou smlouvu, na jejímž základě byla v roce 1858 čínská dynastie Čching donucená předat carskému Rusku rozsáhlá území. „Pokud je to věc územní celistvosti, proč si [ČLR] nevezme zpět území okupovaná Ruskem?“ ptal se rétoricky prezident. Peking své nároky graduje podle aktuální situace, a tak možná taková otázka jednou zazní nejen v rovině rétorické.
Zdroje:
MZV ČLR: 2024年9月2日外交部发言人毛宁主持例行记者会
EEAS: South China Sea: Statement by the Spokesperson on the latest dangerous actions
YouTube: China Coast Guard ship repeatedly rams PCG vessel in Escoda Shoal
Reuters: If China wants Taiwan it should also take back land from Russia, president says
Mučedníci žurnalismu a umění
Hongkongský soud tento týden vynesl zlomový rozsudek, když dvojici novinářů z dnes již zaniklého webu Stand News shledal vinnými z pobuřování. Za pobuřující soud považuje, že tento prodemokratický web v letech 2020 a 2021 vydával články kritizující čínskou a hongkongskou vládu a zákon o státní bezpečnosti. Právě jeho přijetím před čtyřmi lety skončila nezávislost Hongkongu, jehož správa se dostala pod přímou kontrolu ČLR a KS Číny. Utužování hongkongského režimu se projevuje především pronásledováním prodemokratických aktivistů a zásahy proti svobodným médiím, jako byl právě web Stand News či vlivné noviny Apple Daily.
Trestný čin pobuřování použily v tomto případě hongkongské soudy vůbec poprvé od čínského převzetí správy nad městem v roce 1997. V samotné ČLR k podobnému umlčování nepohodlných kritiků využívají úřady již několik let zákona na ochranu hrdinů a mučedníků. Jeho poslední obětí se stal výtvarník Kao Čen, jehož umění je často kritické vůči čínské komunistické historii, zejména Mao Ce-tungovi a Kulturní revoluci. Jeho zatčení signalizuje další stupňování represí: umělecká reflexe Kulturní revoluce do nedávna trestána nebyla a zákon byl uplatněn retroaktivně na díla vzniklá dávno před jeho přijetím.
Zdroje:
Reuters: Hong Kong court convicts former Stand News editors of sedition
The New York Times: Gao Zhen, Artist Who Critiqued the Cultural Revolution, Is Detained in China
Sinopsis: Jak padl Hongkong
Sinopsis: Zákon na ochranu hrdinů a mučedníků
Pan „neuplatitelný” ve vazbě pro podezření z korupce
Zakladatel a předseda Tchajwanské lidové strany (TPP) Kche Wen-če (Ko Wen-je) se minulý týden pro podezření z účasti v korupčních kauzách nakrátko ocitl ve vyšetřovací vazbě. Policie jej nakonec propustila pro nedostatek důkazů, vyšetřování tohoto politika, jeho strany i spolustraníků však nadále pokračuje. Patrně nejzásadnější obvinění se týkají machinací s financemi strany TPP, která například vykazovala nulové náklady v kampani k parlamentním a prezidentským volbám v lednu letošního roku. Další se týkají manipulací s pozemky v době, kdy byl Kche Wen-če starostou Tchaj-peje. Politik dočasně rezignoval na předsednictví strany a v současné době nezastává žádnou pozici ve veřejné správě.
Kche Wen-če, původním povoláním úspěšný lékař transplantační chirurgie, vstoupil do politiky roku 2014 a stal se starostou Tchaj-peje. Nejprve se profiloval jako nezávislý kandidát podporující Demokratickou pokrokovou stranu a proslavil se originální kampaní, v níž se stylizoval do role neoblomného bojovníka s korupcí. Roku 2019 však založil stranu TPP, která se začala názorově blížit straně Kuomintang. Poté, co mu v roce 2022 skončil mandát starosty, se začal věnovat volební kampani. V prezidentských volbách skončil až na třetím místě, zato se ale jeho straně podařilo získat osm křesel v Legislativním dvoře (parlamentu), kde podporuje Kuomintang v kontroverzních krocích, jakými je prosazení kompetenčního zákona (nyní posuzovaného ústavním soudem) či příprava reformy ústavního soudu (jež by jej podle kritiků de facto ochromila).
Zdroje:
The Diplomat: Ko Wen-je Briefly Arrested as Corruption Investigations Against His TPP Advance
Sinopsis: Co se děje na Tchaj-wanu půl roku po volbách?
YouTube: Do the Right Things – Ko Wen-je feat. Chunyan
Konference GLOBSEC poprvé v Praze a za účasti vysokých tchajwanských představitelů
Přestože se významná mezinárodní konference GLOBSEC obvykle zaměřuje na otázky bezpečnosti v Evropě a zemích NATO, letos v Praze rezonovalo i téma Tchaj-wanu a Číny. Mnozí panelisté varovali před rostoucím vlivem ČLR v Evropě, jiní, jako například dánská premiérka Mette Frederiksen, upozorňovali na pomoc Pekingu Rusku v invazi na Ukrajinu. „Abychom se vyhnuli opakování ukrajinského scénáře, měla by Evropa přistoupit ke krizovému plánování pro východní Asii, jež by mohlo současně fungovat jako věrohodné odstrašení,” uvedl Martin Hála, ředitel projektu Sinopsis, v panelu Ohniska napětí ve východní Asii: Připravenost a partnerství.
Projekt Sinopsis spoluorganizoval dva panely, v nichž vystoupil i bývalý tchajwanský ministr zahraničí a nynější generální tajemník Národní bezpečnostní rady Joseph Wu. Ten zdůraznil potřebu spolupráce Východu a Západu. V reakci na motto celé konference „Jak utišit bouři“ konstatoval , že Tchaj-wan se podle něj nachází právě v oku této bouře. Na GLOBSECu se také prezentovala tchajwanská ekonomická delegace, která potvrdila, že Tchaj-pej plánuje navázat spolupráci s Českem při budování polovodičového klastru a investovat v ČR a Německu zhruba 10 miliard eur.
Zdroje:
GLOBSEC (YouTube): Flashpoints in East Asia: Preparedness & Partnerships
Taipei Times: Taiwan and Czechia plan EU semiconductor cluster
Focus Taiwan: Taiwan plans to help Czech build semiconductor cluster
Financial Times: Europe must rely less on Chinese technology, Danish PM says
X: Melissa Chan