Čistky v ekonomických institutech jako součást stimulačního balíčku
Balík opatření, který minulý týden představilo čínské vedení, zjevně vyvolal optimismus investorů ohledně krátkodobého hospodářského oživení. Index čínských akcií v pondělí reagoval na snížení úrokových sazeb a příslib finančních injekcí nejlepším denním výsledkem od globální finanční krize v roce 2008 a velké zahraniční banky jako Goldman Sachs nebo JP Morgan zvýšily své prognózy růstu čínského HDP pro letošní rok. Otázkou však podle analytiků zůstává dlouhodobá udržitelnost těchto opatření bez hlubších strukturálních reforem čínského hospodářství.
Stimulační balíček není jediným ekonomickým „opatřením“ – čínská vláda zároveň stále více upevňuje svoji kontrolu nad klíčovými ekonomickými think-tanky. Bývalý vedoucí pracovník a zástupce ředitele Ekonomického institutu pod Čínskou akademií společenských věd Ču Cheng-pcheng byl údajně zadržen poté, co se v soukromé skupině na platformě WeChat kriticky vyjádřil o problémech čínského hospodářství. Tentýž institut naopak v loňském roce zřídil „Kancelář pro výzkum Si Ťin-pchingova ekonomického myšlení” a inspekční týmy zde dohlíží na dodržování stranické disciplíny a loajality vůči jejímu vedení. Otázkou zůstává, nakolik je v takové atmosféře optimismus investorů založen na reálných informacích a spolehlivých datech.
Zdroje:
Vláda ČLR: 中共中央政治局召开会议 分析研究当前经济形势和经济工作 中共中央总书记习近平主持会议
Financial Times: Chinese stocks surge 8.5% in best day since 2008
Caixin Global: Update: Cover Story: China’s Stimulus Bomb Sparks Optimism, but Economy May Still Struggle
The Economist: Xi Jinping wants to stifle thinking at a top Chinese think-tank
Přátelé míru s drony
Čína a Brazílie minulý týden uspořádaly na okraji Valného shromáždění OSN setkání nově vzniklé skupiny Přátelé míru. Pro svůj „šestibodový mírový plán“ k řešení války na Ukrajině, představený v květnu tohoto roku, se zde snažily získat podporu především zemí globálního Jihu. Mnozí kritici však upozorňují, že návrh výrazně nahrává Rusku, podle ukrajinského prezidenta Zelenského mu dokonce „poskytuje politický prostor k pokračování války“. Zelenskyj také zkritizoval vytváření podobných „polovičatých plánů“ a alternativ k jím navrhovanému „plánu vítězství“, který minulý týden prezentoval nejvyšším americkým představitelům.
Čínsko-brazilský plán zdůrazňuje důležitost dialogu mezi Ruskem a Ukrajinou, zatím se však zdá, že dialog spolu vedou především Rusko a Čína. Obchod mezi těmito „přáteli bez hranic“ roste a Peking měsíčně dováží do Ruska zboží dvojího užití v hodnotě přes 300 milionů dolarů. Transakce navíc stále častěji probíhají v domácích měnách, což zemím umožňuje bránit se sankcím a finančním tlakům Západu. Přátelé si pomáhají i v dalších oblastech – podle nedávných informací agentury Reuters Rusko zřizuje v Číně továrnu na drony, čímž získává přístup k pokročilým čipům a odborným znalostem. To by byl zásadní přelom, protože Čína se dosud snažila prezentovat jako neutrální země, která nevyzbrojuje žádnou ze stran smrtícími zbraněmi.
Zdroje:
Čínské MZV: 乌克兰危机“和平之友”小组在联合国成立
Le Monde: Ukraine and Russia negotiations: A long road riddled with pitfalls
Reuters: Exclusive: Russia has secret war drones project in China, intel sources say
Carnegie Endowment for International Peace: Behind the Scenes: China’s Increasing Role in Russia’s Defense Industry
Václav Klaus, čínský dětský folklorní soubor i krájení dortu
Oslav při příležitosti 75. výročí založení ČLR se na čínské ambasádě v Praze zúčastnili také Václav Klaus, Jiří Paroubek nebo Eduard Hulicius. Bývalý prezident se nechal slyšet, že Čína učinila obrovský pokrok a má příležitost „přispět k pozitivnímu řešení mnoha skličujících světových problémů“ – konkrétně prý k řešení konfliktu na Ukrajině a podobně tragické situace na Blízkém východě. Václav Klaus vyslovil rovněž přání, aby „tradiční přátelství a partnerství mezi národy našich zemí pokračovalo a přispělo k naší vzájemné prosperitě a stabilitě“.
Nebylo to poprvé, a jistě ani naposledy, kdy si (bývalí) čeští vysoce postavení představitelé notovali s představiteli ČLR. V roce 2021 Jiří Paroubek označil genocidu Ujgurů v Sin-ťiangu za pouhou snůšku lží a zvěstí; stejně tak Václav Klaus o rok později káral kritiky Číny za „přehnané předsudky“ vůči čínským přátelům.
Zdroje:
General News: Čínská modernizace je modernizací na cestě mírového rozvoje
Velvyslanectví ČLR v ČR: 驻捷克使馆举行国庆75周年暨中捷建交75周年招待会
China Daily: More countries join China in rebuking Western claims
iDnes: Klaus káral před velvyslancem kritiky Číny za „zbytečné předsudky“
Sinopsis: Čína s Ruskem předkládají vlastní pojetí demokracie
Forum24: Zhrzený Paroubek se nabízí jako znalec na Čínu a chválí tamní stabilitu
Další čínský špion s vazbami na Maximiliana Kraha
V Německu pro podezření ze špionáže zatkli další občanku ČLR s vazbami na europoslance Maximiliana Kraha (AfD). Již v dubnu byl pro stejná podezření zadržen Krahův osobní asistent, německý občan čínského původu, který je v současnosti ve vyšetřovací vazbě. Zatčená žena pracovala na letišti Lipsko/Halle a skrze Krahova asistenta údajně předávala čínské straně informace o pohybu osob i zboží. Úřady předpokládají, že vynášela informace týkající se zbrojního průmyslu, zejména pak společnosti Rheinmetall.
Maximilian Krah zastával v europarlamentu funkci místopředsedy Skupiny čínského přátelství, kterou dříve vedl i bývalý český europoslanec za ODS Jan Zahradil. Ten proslul nejen nekritickým obdivem k čínského režimu, ale také zaměstnáním vlastního čínského asistenta s podezřelými vazbami na Peking. Zahradilův asistent zároveň působil na postu tajemníka Skupiny čínského přátelství.
Zdroje:
Tagesschau: Chinesin in Leipsig festgenommen
Sinopsis: Český europoslanec na Hedvábné stezce
Rušno v Úžině
Tchajwanskou úžinou na konci září proplul japonský válečný křižník, který do oblasti vyslalo japonské námořnictvo poprvé ve své poválečné historii. Reagovalo tak na zvýšenou vojenskou aktivitu v okolí Japonska, zejména pak na bezprecedentní narušení japonského vzdušného prostoru čínským výzvědným letounem na konci srpna. Japonská loď se v Úžině zároveň připojila ke cvičení námořnictev Austrálie a Nového Zélandu, aby společně ČLR připomněly, že Tchajwanská úžina představuje mezinárodní vody a Peking si zde nemůže nárokovat kontrolu.
To Čína nedělá pouze v Tchajwanské úžině, kde každý měsíc v těsné blízkosti Tchaj-wanu operuje až několik stovek čínských válečných lodí a letounů, ale i napříč celým Jihočínským mořem. V některých oblastech se Peking o své nároky pře s dalšími státy, zejména Filipínami a Vietnamem, a ve svém úsilí o nastolení kontroly neváhá použít i násilí. Nejvíce pozornosti se v posledních měsících dostává vodám v okolí Filipín, kde potyčky s čínskou pobřežní hlídkou vyvolávají strach z aktivace obranného paktu mezi Filipínami a USA. K poslednímu incidentu došlo v okolí Čínou de facto kontrolovaných Paracelských ostrovů, kde posádka čínských lodí zmlátila ocelovými tyčemi vietnamské rybáře.
Zdroje:
BBC: Japan sails warship in Taiwan Strait for first time
CNN: Japan claims Chinese military plane violated its territorial airspace for the first time
Reuters: Vietnamese fishing boat attacked near contested South China Sea islands, newspapers report