Evropa mezi Amerikou a Čínou
Jak se v důsledku kroků administrativy Donalda Trumpa rychle drolí transatlantické spojenectví mezi Spojenými státy a Evropou, čínská diplomacie se snaží využít situace a získat si evropské země na svou stranu. V posledních týdnech tak čínští diplomaté stále častěji zdůrazňují, že Peking je racionálnějším a stabilnějším partnerem než USA, které hodily Evropu přes palubu. Podobné hlasy se ozývají i od evropských politiků a budou pravděpodobně nabírat na síle, nicméně nějaký pročínský obrat ze strany vedení EU zatím na obzoru není, zejména kvůli zásadnímu sporu mezi EU a ČLR ohledně státem dotované čínské nadprodukce a importu čínských zelených technologií na evropský trh.
Hlavním důvodem pro evropskou opatrnost je pak vztah mezi Čínou a Ruskem. Trumpova administrativa své současné zahraničně politické kroky zakládá na pokusu o tzv. „obráceného Kissingera“, tedy o rozbití rusko-čínského „partnerství bez hranic“ skrze utužování vztahů s Moskvou, ale šance na úspěch takového manévru jsou takřka nulové. Že je pouto mezi oběma zeměmi stalé silné ukazuje i nedávná návštěva Sergeje Šojgua v Pekingu, během níž se s generálním tajemníkem Si Ťin-pchingem vzájemně ujistili o potřebě udržování rusko-čínské spolupráce v řešení mezinárodních otázek.
Zdroje:
SCMP: Your best friend has abandoned you: inside China’s latest EU charm offensive
State Council: Xi meets Russian Federation Security Council secretary
První salvy druhé Trumpovy obchodní války
Na Ukrajině se Donald Trump snaží svérázným způsobem ukončit válku, současně ale v reminiscenci na své první funkční období opětovně vyhlásil světu válku obchodní. Počínaje 4. březnem uvalil 25% clo na dovoz z Kanady a Mexika a zdvojnásobil cla na čínské zboží na celkových 20 %. Tyto kroky jeho administrativa zdůvodňuje obavami o národní bezpečnost a nedostatečným úsilím těchto zemí řešit problémy, jako je imigrace a příliv nelegálních drog, zejména fentanylu, do Spojených států. V reakci na to Kanada oznámila odvetná cla na americké zboží v hodnotě 107 miliard dolarů, Mexiko připravuje vlastní protiopatření.
Peking odpověděl uvalením 10% až 15% cel na americké zemědělské produkty v hodnotě 21 miliard USD, včetně klíčových exportních položek, jako jsou sójové boby a vepřové a hovězí maso. Rozšířil také svou černou listinu pro kontrolu vývozu o více než dvě desítky amerických společností, rovněž s odkazem na národní bezpečnost. Ve snaze obejít tato cla navíc řada čínských výrobců přesouvá své provozy do zahraničí, například do zvláštní ekonomické zóny v Kambodži. Podle tamní vlády je v současnosti již více než polovina továren v zemi ve vlastnictví Číny, čímž si zachovávají přístup na americký trh bez další celní zátěže. Tedy alespoň prozatím.
Zdroje:
Reuters: Trump triggers trade war, price hikes with tariffs on Canada, China and Mexico
CBS News: Avoiding Trump’s tariffs, some Chinese companies relocate to Cambodia’s „Special Economic Zone”
State Council Information Office: China to impose additional tariff on some US products
Toronto Star: Donald Trump has extreme designs on Canada: Here is what he really wants
Další čipové továrny v USA?
Generální ředitel společnosti TSMC Che Chia Wei se v pondělí setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle nejmenovaných zdrojů se očekává, že společnost TSMC oznámí záměr investovat ve Spojených státech 100 miliard amerických dolarů, rozšířit výrobu ve své továrně v Arizoně a zároveň do roku 2030 v USA postavit další dvě továrny. Již předchozí americký prezident Joe Biden na rozvoj čipového průmyslu v USA vyčlenil přes 52 miliard dolarů v rámci investičních pobídek, z nichž 6,6 miliardy dolarů přislíbil právě společnosti TSMC. Ta z této částky zatím dostala 1,5 miliardy dolarů. S příchodem nové administrativy však není jisté, zda a jak bude výplata pobídek pokračovat.
Tchaj-wan vyrábí většinu světové produkce čipů a drtivou většinu těch nejpokročilejších, včetně loni uvedeného čipu o rozměru 2 nm, který je však zatím ve zkušební fázi. Právě nejpokročilejší čipy vyráběly tchajwanské společnosti donedávna výhradně na Tchaj-wanu. Tato unikátní pozice Tchaj-wanu v čipovém průmyslu je podle některých pozorovatelů jedním z důvodů, proč se na něj Čína zdráhá zaútočit vojensky – zničení tamější výroby by bylo katastrofou globálních rozměrů. Zároveň se však toto odvětví stalo trnem v oku Trumpovi, který Tchaj-wan obviňuje z „krádeže“ polovodičového průmyslu Spojeným státům. Ty podle něj Tchaj-wan chrání, aniž by za to ostrov platil. Plánované pondělní oznámení tak může být součástí Trumpova plánu, jak na úkor Tchaj-wanu udělat nějaký další „skvělý obchod”.
Zdroje:
Reuters: TSMC CEO to meet with Trump to tout boosted investment plans
Sinopsis: Čína a svět tento týden: Dva úspěchy pro tchajwanskou demokracii
Praktické užití umělé inteligence
Čínské firmy, včetně nejznámějších technologických gigantů, stejně jako různé státní instituce napříč sektory hromadně oznamují integraci jazykového modelu DeepSeek do svých systémů. Tyto kroky vzbuzují obavy, že se DeepSeek stane mocným nástrojem pro cenzuru, manipulaci veřejného mínění či zpracování velkého množství dat ke sledování čínských občanů.
Čínští uživatelé internetu si postupně osvojili mnohé způsoby, jak obcházet přísnou čínskou cenzuru – například využíváním slovních hříček či graficky podobných znaků. DeepSeek je však nyní schopen tyto pokusy promptně odhalit. Čína je též světovou jedničkou v technologiích na kontrolu obyvatelstva, včetně systémů na rozpoznávání obličejů. Udává se, že na dva občany ČLR připadá přibližně jedna kamera. Dohled je nejintenzivnější v oblastech s národnostními menšinami, zvláště pak ve Východním Turkestánu (Sin-ťiang) či Tibetské autonomní oblasti. DeepSeek by mohl napomoci s ještě účinnějším zpracováním nepřeberného množství dat, jež Čína (nejen) o svých občanech shromažďuje.
Zdroje:
Youtube: Meon: Jak mladí Číňané bojují s cenzurou pomocí emodži
Wenhao’s news blog: Chinese surveillance providers embrace DeepSeek
Renmin Ribao: 抢抓人工智能发展的历史性机遇