Peking slibuje spravedlivější světový řád, realita je méně přesvědčivá
Čínská Státní rada ve středu vydala bílou knihu s názvem „Budování spravedlivějšího a racionálnějšího systému globální správy: čínské koncepce, iniciativy a kroky“. Peking v ní navazuje na loni představenou Iniciativu globální správy a konkretizuje svou vizi světového řádu založenou na pěti pilířích: suverénní rovnosti států, respektu k mezinárodnímu právu, multilateralismu, orientaci na potřeby lidí a důrazu na konkrétní výsledky. Peking tímto dokumentem chce posílit svůj vliv při tvorbě pravidel pro mezinárodní obchod, bezpečnost či rozvojovou spolupráci a uvádí i strategické oblasti, kde tato pravidla budou hrát čím dál větší roli, od hlubokých moří přes polární regiony až po vesmír a kyberprostor.
Dokument nicméně naráží na rozpor mezi čínskou rétorikou a praxí. Čína kritizuje protekcionismus, ale dlouhodobě napříč sektory sama omezuje zahraniční firmy a udržuje asymetrický přístup na trh. Mluví o nešíření jaderných zbraní a stabilitě, přesto rozvíjí úzké vztahy s Íránem a Severní Koreou, jejichž programy dlouhodobě vyvolávají obavy právě ohledně proliferace. V jiném křiklavém rozporu Peking zdůrazňuje suverenitu a územní celistvost, ale ani po více než čtyřech letech ruské války proti Ukrajině a její suverenitě neustala čínská podpora Moskvy, spíš naopak. Dokument je přesto důležitý jako ukázka čínského narativu, cíleného do značné míry na země tzv. globálního Jihu, které slyší na jazyk pravidel a míru, i když se za ním skrývají cizí mocenské zájmy.
Zdroje:
Čínská Státní rada (CN): 构建更加公正合理的全球治理体系：中国的理念、倡议与行动
Čínská Státní rada (EN): Full text: More Just and Equitable Global Governance: China’s Principles, Proposals and Actions
South China Morning Post: The white paper making China’s case for new rules for the world’s new frontiers
Reuters: China calls for more Global South voices to be heard at United Nations
EU: Čína cvičila ruské vojáky bojující na Ukrajině
Vrchní diplomatka EU Kaja Kallas v pondělí prohlásila, že Unie má ověřené informace, že ČLR cvičila ruské vojáky pro boj na Ukrajině. Brusel podle jejích slov nyní „pečlivě vyhodnocuje“, jaké důsledky tato skutečnost má pro vzájemné vztahy. Kallas svým vyjádřením potvrdila informace v článku, který v květnu zveřejnila agentura Reuters. Ten cituje dohodu mezi čínskou a ruskou armádou, na jejímž základě bylo loni v Číně vycvičeno zhruba dvě stě ruských vojáků. Část z nich se pak podle nejmenovaných evropských zpravodajských služeb vrátila na ukrajinskou frontu a zapojila se do bojových operací. Kallasino obvinění Peking zatím nijak nekomentoval.
Ačkoliv spolu ruské a čínské ozbrojené síly od roku 2022 absolvovaly desítky cvičení a Peking s Moskvu pojí „přátelství bez limitů“, ČLR se ve vztahu k Ukrajině staví do role neutrálního a nezúčastněného pozorovatele usilujícího o mírový dialog. Proto Peking na rozdíl od Íránu či Severní Koreje Moskvě neposkytl zbraně či vojáky. Čína však zároveň Putinovu agresi nikdy neodsoudila a její dodávky technologií dvojího užití či nákup ruských nerostných surovin udržují ruskou válečnou ekonomiku při životě. Kvůli tomu čelí kritice od Bruselu. Příprava ruských vojáků pro boj na Ukrajině ale mění povahu čínského zapojení do konfliktu a volá po silné evropské odezvě. Děje se tak ve chvíli, kdy jsou vztahy mezi ČLR a Unií napjaté kvůli vzájemným obchodním sporům a snaze EU vymanit se z ekonomické závislosti na Pekingu.
Zdroje:
Reuters: Exclusive: Russians covertly trained by China return to fight in Ukraine, sources say
SCMP: EU says China trained Russian troops as bloc weighs tougher stance on Beijing
Sinopsis: Vojenská cvičení Číny a Ruska odhalují limity jejich spolupráce
Trable s falešnými novináři
Tento týden ředitel think tanku Evropské hodnoty Jakub Janda oznámil, že se jeho organizace stala terčem cíleného phishingového útoku. Útočník se vydával za novinářku agentury Associated Press a snažil se Jandu přimět k otevření škodlivého odkazu, který mohl kompromitovat jeho zařízení i systémy Evropských hodnot. Vedle kybernetických útoků pak Česko řeší i další čínské aktivity na svém území. Městský soud v Praze vrátil k došetření případ muže viněného ze špionáže pro čínskou zpravodajskou službu. Tento muž byl v Česku registrovaný jako zpravodaj čínských stranických novin Kuang-ming ž’-pao, podle obvinění však sbíral informace pro čínský stát. Stal se tak první osobou, která byla souzena pro trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc podle § 318a trestního zákoníku. Zákon nicméně současná vláda napadá a Senát se jej pokusil zrušit, což však v únoru zamítl Ústavní soud.
Belgické zpravodajské služby odhadují, že jeden z pěti akreditovaných zahraničních novinářů z ČLR je ve skutečnosti agent, a další evropské rozvědky pracují s obdobnými čísly. Deník Komunistické strany Kuang-ming ž’-pao se pak v Česku již dříve „proslavil” spoluprací s Literárními novinami, kam v rámci placené spolupráce umisťoval čínskou propagandu. Výše zmíněnému novináři pak rozhovor poskytnul mimo jiné i současný neoficiální expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil.
Zdroje:
Seznam Zprávy: Případ muže viněného ze špionáže pro Čínu vrátil soud k došetření
Seznam Zprávy: Operace falešná novinářka: Čínská rozvědka připravila past na českou neziskovku
Ústavní soud ČR: Neoprávněná činnost pro cizí moc jako nová skutková podstata trestného činu obstála před Ústavním soudem
Politico: Watch out for spies, European Commission tells its staff
Sinopsis: Družbu s Pekingem si rozvracet nedáme!
Sinopsis: Turek, nebo Zahradil?
Kecy a politika: Vyhlášení výročních cen Zlatá kozenka 2025
BIS: Výroční zpráva Bezpečnostní informační služby za rok 2024
Další čínské policejní stanice, tentokrát ve Francii
Francouzská kontrarozvědka oznámila uzavření devíti nelegálních čínských policejních stanic na svém území. Jejich činnost monitorovala více než rok a zjistila, že byly zaměřeny především na sledování disidentů čínského původu. Tyto „policejní stanice” provozovalo čínské Ministerstvo státní bezpečnosti prostřednictvím osob čínské národnosti působících ve Francii. Obdobné stanice fungovaly také v Česku, kde na jejich existenci upozornil projekt Sinopsis ve spolupráci s Deníkem N. Čínskojazyčná média o nich tehdy informovala velmi přímočaře. Po celosvětové vlně zájmu o tuto problematiku však nejprve jejich existenci popřela, následně prohlásila, že je zavřela, mezitím pak z internetu postupně začala mazat články jejich existenci. Současný francouzský případ tak ukazuje, jak je tento problém stále aktuální.
Čínská lidová republika se dlouhodobě snaží kontrolovat nejen své občany žijící v zahraničí, ale i osoby čínského původu, které jsou občany jiných států. Tento postup má dokonce „oporu” v čínských zákonech včetně ústavy. Ke kontrole zahraničních čínských komunit využívá čínská vláda řadu nástrojů. Jedním z nich je přísná kontrola vydávání cestovních pasů, dalším pak nátlak prostřednictvím příbuzných a blízkých osob, kteří zůstali v ČLR. Příslušníci čínské diaspory se navíc v zahraničí často sdružují v rozličných spolcích na základě původu či profese. Ty jim měly usnadňovat život v zámoří, ale postupně v nich vůdčí roli zaujaly osoby s napojením na místní velvyslanectví ČLR či přímo na stranické a státní struktury, typicky Oddělení práce na jednotné frontě spadající pod ÚV KS Číny. Lidé z čínské diaspory se často neorientují v jazyce ani právních záležitostech zemí, kde žijí, a na těchto spolcích do jisté míry závisí. To je činí zranitelnými vůči vlivovým operacím vedeným z ČLR. Z tohoto základu vyrostla idea „čínských policejních stanic”, které vláda ČLR inzerovala jako místa, která jejím občanům pomohou vyřešit konzulární záležitosti i problémy s kriminalitou. Ve skutečnosti se však stala centrem politické kontroly nad čínskojazyčnými komunitami a v zemích Evropské unie včetně Česka fungovala nelegálně.
Zdroje:
Le Monde: France shuts down clandestine Chinese ‚police stations‘ operating on its territory
Sinopsis: Peking si v Česku zřizuje policejní stanice
Deset let genocidy Ujgurů připomnělo Forum v Berlíně
Deset let genocidy Ujgurů a systematická perzekuce obyvatel žijících v autonomní oblasti Sin-ťiang (Východní Turkestán) byly hlavními tématy Mezinárodního fóra Ujgurů (UIF), které proběhlo minulý týden v Berlíně. Zúčastnili se jej ujgurští exiloví představitelé i odborníci z celého světa – sinologové, orientalisté, právnici, novináři či politici. Českou republiku zastupoval mimo jiné místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer, poslanci Hayato Okamura a Zdeněk Hřib, sinolog a ujgurista Ondřej Klimeš z Akademie věd či analytičky projektu Sinopsis.
Mezi nejdiskutovanější otázky patřil čínský Zákon o etnické jednotě a pokroku, který má vejít v platnost 1. července. Podle kritiků je v rozporu s Ústavou ČLR i dalšími právními normami, které národnostním menšinám zaručují svobodu vyznání, právo na používání vlastního jazyka a písma a další projevy kulturní identity. Zákon zároveň legalizuje dosavadní násilnou asimilační politiku vůči Ujgurům, Tibeťanům, Mongolům a dalším a má přispět k jejich počínštění a potlačení jejich svébytnosti. Jak uvedl prezident Světového ujgurského kongresu (WUC) Turgunjan Alawdun: „Pronásledování Ujgurů stále pokračuje a ve skutečnosti nikdy nepřestalo.“ Účastníci fóra diskutovali o pokračujícím zatýkání nepohodlných osob a jejich umisťování do takzvaných převýchovných center, o všudypřítomném sledování, nucené práci i snahách o ničení ujgurské identity prostřednictvím zákazů praktikování náboženství, omezování používání mateřského jazyka či násilného umisťování dětí do vzdálených internátních škol.
Zdroje:
YouTube: International Uyghur Forum
World Uyghur Congress: International Uyghur Forum
International Uyghur Forum: IUF 2026