Evropsko-čínské vztahy na křižovatce
Eurokomisař pro obchod Valdis Dombrovskis se tento týden v Pekingu sešel s čínským vicepremiérem Che Li-fengem, aby mluvili o evropsko-čínských obchodních vztazích. Ty jsou momentálně vyostřené mimo jiné v důsledku snahy Evropské komise o omezení dovozu státem subvencovaných čínských elektromobilů na evropský trh. Podle Dombrovskise jsou vztahy mezi Čínou a Evropou na křižovatce. Mohou se buď vydat cestou spolupráce založené na otevřeném a férovém obchodu, nebo se budou naopak Evropa a Čína čím dál více vzdalovat. O cestu prvním směrem se EU i celý svět marně snaží přinejmenším od vstupu ČLR do WTO v roce 2001, takže není těžké předvídat, jakým směrem se Evropa a svět po dvou promarněných dekádách na této „křižovatce“ vydají.
Přísnější přístup Evropy vůči Číně je podle Dombrovskise reakcí na nevyvážené hospodářské vztahy, ale také na čínskou podporu Ruska a války na Ukrajině. Kromě toho evropské představitele znepokojují sílící snahy Číny o revizi současného systému mezinárodních vztahů. Svou vizi takové revize Peking nejnověji vyjevil v bílé knize o „budování společenství sdíleného osudu lidstva“, vydané tento týden tiskovou kanceláří Oddělení propagandy ÚV KS Číny. Čínský tisk doporučuje „celému světu” dokument důkladně pročíst, a my se s ním pro jednou na tomto apelu shodneme.
Zdroje:
CNN: China and Europe try to dial down trade tension
The Global Times: The entire world should carefully read this white paper from China: Global Times editorial
Sinopsis: Společenství sdíleného osudu lidstva
Čínská železnice v Maďarsku zřejmě vykolejila
Nejen čínské automobily, ale i čínská železnice dělá Evropě vrásky. Trať Budapešť-Bělehrad měla být vlajkovou lodí projektu BRI na evropském kontinentu. Již před několika lety psal Sinopsis o kontroverzích s ní spojených, jako je nejasné financování či sporná rentabilita. Nyní se zdá, že její výstavba začíná definitivně skřípat. Podle maďarských médií se čínské financování projektu zastavilo, a to i přesto, že 85 procent projektu tvoří právě čínské půjčky. Čínští konstruktéři údajně navíc nejsou schopni dokončit projekt v souladu s normami Evropského vlakového zabezpečovacího systému (ETCS), jehož standardy se značně liší od těch čínských. Jedním z řešení, pokud má být železnice vůbec dokončena, je zapojení evropských subdodavatelů těchto technologií. Podle maďarského Telexu se v tomto ohledu mluví i o českém podniku AŽD Praha.
Že stavba čelí komplikacím naznačuje i to, že ji nedávno osobně navštívil čínský velvyslanec v Maďarsku. Čínský diplomat se sice dušuje, že se jedná o „nejdůležitější projekt spolupráce mezi čínskou a maďarskou vládou a ztělesnění prohlubující se spolupráce mezi Čínou a Evropou v oblasti konektivity”, nicméně jeho velvyslanectví nebylo schopno zodpovědět dotazy maďarských médií ohledně uvedených komplikací. Do jejich řešení se tak zjevně budou muset zapojit vyšší politické šarže – premiér Viktor Orbán by měl příští měsíc odcestovat do Číny, kde se bude snažit zachránit jak projekt samotný, tak i reputaci svého režimu, který vsadil politický kapitál na sbližování s Pekingem a Moskvou.
Zdroje:
Sinopsis: 16+/-1 aneb aritmetika iniciativy Spolupráce mezi Čínou a střední a východní Evropou
MZV ČLR: 驻匈牙利大使龚韬赴匈塞铁路项目现场调研
Kuomintang ostřeji vůči Pekingu
Do prezidentských voleb na Tchaj-wanu zbývají necelé čtyři měsíce a Hou Yu-ih 侯友宜, kandidát opozičního Kuomintangu (KMT), strávil minulý týden v USA setkáními s americkými politiky a akademiky. Představil „3D strategii“, která zahrnuje „odstrašování, dialog a snižování rizika“. Nevyhýbal se ani zmínkám o agresivním chování Číny vůči Tchaj-wanu, které podkopává regionální, ba dokonce celosvětovou bezpečnost.
Jeho ostrá slova na adresu Pekingu svědčí o výrazném posunu nejen v KMT samotném, až dosud zdůrazňujícím v předvolebních kampaních spíše aspekt spolupráce s ČLR, ale na Tchaj-wanu vůbec. Agresivní postoj současného čínského vedení stále více odrazuje i jeho potenciální partnery na ostrově. I KMT teď sází na kombinaci odstrašování a pragmatického přístupu k zabránění dalšího vyostřování vztahů s ČLR. Taková změna postoje by mohla mít do budoucna dopad i na trilaterální vztahy Tchaj-wanu, USA a ČLR. Jak uvedl Dennis Wilder, bývalý ředitel Rady národní bezpečnosti pro Čínu: „Čína bude muset najít nový diplomatický přístup, chce-li dosáhnout smysluplného pokroku v jednání s lidmi a vedením Tchaj-wanu“.
Zdroje:
Foreign Affairs: Taiwan’s Path Between Extremes
The China Project: Taiwan’s opposition candidate outlines tougher new strategy against China
Dva happeningy k „jedné Číně“
V Tchaj-peji se minulý týden otevřelo Velvyslanectví České republiky na Tchaj-wanu. Akt se nesl ve slavnostní atmosféře, kterou podtrhlo přestřihávání pásky i umístění zlaté informační desky s označením ambasády, nechyběl ani proslov či moravský kroj. Vizuální umělec Pavel Jestřáb, který za celým happeningem stojí, koncipoval svou akci jako výzvu demokratickému světu. „Tchaj-wan je nezávislá, demokratická země, kde se lidé chtějí samostatně rozhodovat a svobodně žít,“ zdůraznil a dodal, že je třeba vyvinout úsilí, aby takový zůstal.
Téměř současně předvedl 12. září svou vlastní performanci ve velmi odlišném duchu i bývalý prezident Miloš Zeman na čínské ambasádě v Praze při oslavě 74. výročí založení ČLR. Trochu se přitom zapletl do vysvětlování politiky jedné Číny, jejíž součástí je podle něj „považování Tchaj-wanu za součást Čínské lidové republiky”. Oslava, jíž se zúčastnil i Jiří Paroubek a další „staří přátelé Číny”, se podle zprávy čínského velvyslanectví nesla ve „vřelém a přátelském duchu“.
Dlužno podotknout, že ani jeden z „happeningů“ není v souladu s dlouhodobou českou politikou jedné Číny, jež se ke státoprávnímu uspořádání Tchaj-wanu nevyjadřuje. Umělec bojující v moravském kroji proti „alibistické neutralitě“ samozřejmě není touto politikou vázán. Bývalý vrcholný český politický představitel by ji ovšem podkopávat neměl.
Zdroje:
Velvyslanectví Čínské lidové republiky v České republice: 驻捷克使馆举行国庆74周年招待会
YouTube: National Day Reception of Embassy of P.R.China in Czech
Sinopsis: Politika jedné Číny
Інформаційний бюлетень українською мовою у форматі PDF.