Živá pochodeň před sídlem Spojených národů
Dvaapadesátiletý Tibeťan Lobzang Paldän, známý také jako Lobga Rangcän, se ve čtvrtek 2. července upálil před sídlem OSN v New Yorku. Před svým činem zveřejnil video, v němž vyzval Tibeťany k větší aktivitě na podporu nezávislosti Tibetu a odsoudil nový čínský zákon o etnickém sjednocení a pokroku, který posiluje tlak na jednotnou čínskou identitu a omezuje kulturní, jazykovou i náboženskou svébytnost nečínských národnostních skupin, včetně Tibeťanů. Lobga Rangcän se tak stal jedním ze 170 Tibeťanů, kteří od roku 2009 obětovali život za tibetskou otázku. Organizace International Campaign for Tibet uvádí, že v letech 2009 až 2022 došlo ke 159 známým případům sebeupálení uvnitř Tibetu a dalším 11 v exilu. Předchozí případy mimo Tibet se odehrály v Indii a Nepálu, jde tak o první známé sebeupálení Tibeťana na území Spojených států.
Četnost těchto činů i poslední prohlášení jednotlivých „živých pochodní“ jsou v ostrém rozporu s čínskou cenzurou a obrazem Tibetu jako místa stability, rozvoje a „etnické harmonie“. Zároveň připomínají, že zásahy do tibetské identity, náboženství a kultury mají hluboké důsledky nejen pro obyvatele Tibetu, ale také pro tibetskou exilovou komunitu. K činu navíc došlo krátce před 91. narozeninami 14. dalajlamy Tändzina Gjamccha, kdy se do popředí opětovně dostává otázka jeho nástupnictví a snahy čínské komunistické strany ovlivnit tento proces.
Zdroje:
Reuters: Tibetan man dies after setting himself on fire near UN headquarters, activists say
International Campaign for Tibet: ICT mourns passing of Tibet activist Lobga Rangzen following first Tibetan self-immolation on US soil, calls for action on Tibet
Sinopsis: Zákon o urychlení etnického sjednocení a pokroku
Sinopsis: Reinkarnace dalajlamy jako boj mezi posvátnou autoritou a státní mocí
Dárek Pekingu k americkému Dni nezávislosti
Čína 4. července propustila Ezru Ťina, zakladatele pekingské Sionské církve, a umožnila mu odcestovat za rodinou do Spojených států. Ezra Ťin byl spolu s dalšími členy církve zadržen při rozsáhlém zásahu proti křesťanům v loňském roce a obviněn z nezákonného využívání informačních sítí. Jeho případ otevřel Donald Trump při svém květnovém jednání se Si Ťin-pchingem a jeho propuštění čínské úřady prezentovaly jako „gesto dobré vůle u příležitosti Dne nezávislosti“. Nabízí se tak otázka, co za toto „gesto“ Peking očekává naoplátku. Tchaj-wan stále čeká na schválení posledního balíčku amerických zbraní v hodnotě 14 miliard dolarů, který Trump po květnovém summitu označil za „skvělou vyjednávací páku“.
Sionskou církev založil Ezra Ťin v roce 2007. Patří mezi čínské podzemní církve, jejichž celkový počet věřících se odhaduje na desítky milionů. Čínská ústava sice formálně zaručuje svobodu náboženského vyznání, fungovat však mohou pouze schválené církve, které podléhají přísné kontrole Komunistické strany Číny prostřednictvím systému jednotné fronty. Od nástupu Si Ťin-pchinga k moci pak Peking dále zpřísňuje represivní opatření vůči věřícím – v kostelech instaluje kamerové systémy, uzavírá bohoslužebná místa, nahrazuje náboženské symboly stranickou symbolikou a zatýká představitele církví. Přestože tak byl Ezra Ťin v rámci snahy o zlepšení vztahů se Spojenými státy propuštěn, mnoho dalších, méně známých členů podzemních církví nadále zůstává ve vězení.
Zdroje:
The Guardian: Founder of prominent underground church released from prison in China
Freedom House: Political Prisoner Spotlight: The Struggle for Pastor Ezra Jin’s Freedom in China
Společné čínsko-ruské vojenské cvičení a simulace odpalu balistické rakety z ponorky
Minulý týden Čína provedla zkušební odpal balistické rakety z jaderné ponorky. Raketa s cvičnou hlavicí zasáhla předem určený cíl v mezinárodních vodách Tichého oceánu. Podle dostupných informací byla odpálena z Jihočínského moře, tedy oblasti, kterou si vláda ČLR v rozporu s mezinárodním právem nárokuje a protiprávně ji militarizuje. Peking odpal rakety rámuje jako součást každoročního výcviku námořnictva ČLOA, přesto na Tchaj-wanu a v Japonsku, ale také v Austrálii a na Novém Zélandu vyvolal znepokojení, protože tento typ cvičení – a zejména jeho veřejné oznámení – je neobvyklý. Ačkoliv samotný odpal provedla pouze Čínská lidová osvobozenecká armáda, následoval po společném rusko-čínském námořním cvičení, při kterém oba státy společně simulovaly záchranu napadené ponorky.
Obě země pořádají od roku 2003 pravidelná vojenská cvičení, doposud jich proběhlo minimálně 155, přičemž jejich frekvence od začátku invaze výrazně narostla. Nejnovější dokumenty pak ukazují společné plánování vojenských technologií, výzkumu i scénářů útoků na západní infrastrukturu, včetně zkoumání způsobů, jak čelit satelitům Starlink. Státy si mají navzájem co nabídnout: Čína může Rusku předávat zkušenosti s nejmodernějšími vojenskými technologiemi, Rusko má zase přímou zkušenost z boje, která čínské armádě chybí. Zatímco však Čína díky tomuto vztahu výrazně posiluje svou globální pozici, Rusko se dostává do stále závislejšího postavení. Čínsko-ruské vztahy významně formují současné geopolitické prostředí a ukazují, že bezpečnost euroatlantického prostoru je neoddělitelně propojena s děním v Indopacifiku. Stejně tak platí, že dlouhodobého míru v Evropě nelze dosáhnout bez spolupráce s demokratickými partnery ve východní Asii – a naopak.
Zdroje:
Der Spiegel: Investigation Reveals Deep Military Cooperation between Russia and China
The Insider: Shooting Starlink: The “no limits” partnership between Russia and China is taking aim at Elon Musk
AP: What to know about China’s rare ballistic missile test and why it raises concerns
Další případ nadnárodní represe?
Japonského novináře a politického komentátora Akio Yaitu napadl 6. července v tchajwanském městě Tchaj-čung muž z Číny s trvalým pobytem v Hongkongu, a to po přednášce o bezpečnosti v Indopacifiku. Útočník byl krátce poté zadržen při pokusu opustit Tchaj-wan a podle policie útoku pravděpodobně předcházelo sledování oběti. Tchajwanské úřady případ vyšetřují mimo jiné jako možný projev nadnárodní represe a prověřují, zda pachatel nejednal na pokyn další osoby nebo v souvislosti s čínskými vlivovými aktivitami. Přímé zapojení čínského státu však dosud nebylo prokázáno.
Peking přijímá legislativu rozšiřující extrateritoriální působnost čínského práva, která má legitimizovat uplatňování jeho pravomocí vůči osobám čínského původu žijícím v zahraničí a v některých případech i vůči cizím státním příslušníkům. Útok na Akia Yaitu proto zapadá do širší debaty o snahách Číny prosazovat svůj vliv i za hranicemi vlastního území. Jedním z nejznámějších případů těchto aktivit jsou takzvané zámořské policejní stanice, jejichž působení bylo zdokumentováno také v České republice.
Zdroje:
Focus Taiwan: Man who allegedly attacked Taiwan-based Japanese commentator detained