ČSSD dělá z České republiky figurku v čínské propagandě

Nedávná jednání našich nejvyšších představitelů s významným členem čínského politbyra u nás proběhla bez větší publicity. Zpravodajství Čínské lidové republiky jim naopak věnovalo velkou pozornost jako významné politické události prohlubující mezistranickou spolupráci mezi KS Číny a ČSSD.

Naši politici zatím uspokojivě nevysvětlili, proč o této události informovali tak málo, zato vágně hovoří o potřebě dialogu s Čínou. Jako by si neuvědomovali, že svým jednáním podkopávají vlastní vyjednávací pozice i základy demokratické politiky a vzdalují nás Evropské unii.

Poslední vývoj v česko-čínských kontaktech

Na počátku léta se česko-čínské kontakty na nejvyšší úrovni posunuly do roviny mezistranické spolupráce, aniž by naši nejvyšší státní představitelé považovali za důležité informovat o tom veřejnost. Hlavním hostem v České republice, který přijel na pozvání předsedy Poslanecké sněmovny a místopředsedy ČSSD Jana Hamáčka, byl tentokrát muž číslo pět čínské politiky, člen Stálého výboru Politbyra Ústředního výboru Komunistické strany Číny, Liou Jün-šan (Liu Yunshan). Tento muž má v gesci ideologickou práci a propagandu. Pro lepší porozumění situace dodejme, že sedmičlenný Stálý výbor Politbyra de facto vládne Číně, takže se jednalo o návštěvu na skutečně nejvyšší úrovni.

Před příjezdem do České republiky byl Liou Jün-šan hlavním řečníkem na Dialogu politických stran střední a východní Evropy s Čínou v Bukurešti. Za českou stranu se jednání o prohlubování mezistranické spolupráce zúčastnil Jan Hamáček a místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

Dodejme, co je evidentní, ale přesto to stojí za to stále opakovat: Komunistická strana Číny byla vybudována podle vzoru stalinské Komunistické strany SSSR a tento model v průběhu let dále rozvinula. Stranický systém se za vlády Si Ťin-pchinga utužuje, o čemž svědčí prohlášení předsedy nejvyššího soudu Čou Čchianga z ledna letošního roku, v němž označil nezávislé soudnictví za „nesprávný západní názor ohrožující vedoucí úlohu KS Číny“.

Po příjezdu Liou Jün-šana do České republiky ho podle čínských zdrojů Jan Hamáček přijal v Mladé Boleslavi, kde znovu mluvili o mezistranické spolupráci a výměně zkušeností v oblasti vládnutí (state governance). Název anglicky zveřejněného článku na stránkách agentury Sin-chua (Xinhua) mluví sám za sebe: „Vysoký představitel KS Číny vyzývá k těsnější mezistranické výměně s Českou republikou“.

Politický a mezistranický ráz setkání svou charakteristickou češtinou přiblížila také česká sekce Mezinárodního vysílání čínského rozhlasu, která na svých stránkách uvedla:

Při setkání s Janem Hamáčkem Liou Jün-šan zdůraznil, že Čínská komunistická strana klade důraz na vztahy s ČSSD, aby udržovaly kontakty na vyšší úrovni a zlepšily čínsko-české přátelské veřejné mínění a sociální základy.

Čínské investiční fórum na Pražském hradě

Vedle Mladé Boleslavi Liou Jün-šan pobýval v Praze. Zúčastnil se jednání Čínského investičního fóra a prvního pracovního zasedání Čínsko-českého centra pro spolupráci v rámci iniciativy Nové Hedvábné stezky (One Belt One Road). Sešel se zde s prezidentem Zemanem, premiérem Sobotkou a ministrem průmyslu a obchodu Havlíčkem.

Ani Zeman přijetí na svých stránkách neuvádí, je zde však zveřejněn jeho projev na Čínském investičním fóru. Čínské investiční fórum se dříve konalo vždy na podzim a známé bylo především v souvislosti s Jaroslavem Tvrdíkem a Smíšenou česko-čínskou komorou vzájemné spolupráce. Letos proběhlo netypicky v červenci, nejspíš proto, že podzimní termín by se překrýval se sjezdem Komunistické strany Číny, kde má Si Ťin-pching obhájit svou pozici.

Akce se tentokrát také obešla bez publicity a není uvedena ani na stránkách Smíšené česko-čínské komory. Podle čínských zpráv bylo hlavním organizátorem letošního Čínského investičního fóra Centrum pro mezinárodní spolupráci, které je součástí Státní komise pro rozvoj a reformy ČLR (National Development and Reform Commission) čili nejvyššího orgánu pro řízení čínské ekonomiky, dříve známého jako Státní plánovací komise.

Jinými slovy, Čínské investiční fórum za účasti nejvyšších státních představitelů České republiky bylo akcí Čínské lidové republiky pořádanou na Pražském hradě. Poněkud kuriózní situace, uvážíme-li, že Pražský hrad je symbolem české státnosti a suverenity České republiky.

Centrum pro mezinárodní spolupráci Státní komise pro rozvoj a reformy je primárně politický orgán zaměřující se na mezistranické kontakty. Na svých oficiálních stránkách o sobě říká, že „slouží mezistranické diplomacii a je základnou pro budování měkkého prostředí pro Jeden pás, jednu stezku“.

Jedním z jeho proklamovaných cílů je pak „plně využít kanály a zdroje mezistranické výměny s cílem transformovat a upgradovat ekonomiku v (čínských) regionech a umožnit čínským firmám prosadit se v zahraničí.“ Za těchto okolností je logické, že nejvyšším představitelem ČLR na letošním čínském investičním fóru nebyl ekonom, ale ideolog. Hostem fóra byl také ředitel čínského Centra pro mezinárodní spolupráci Cchao Wen-lien (Cao Wenlian) a podle čínských zpráv zde spolu s českým ministrem průmyslu a obchodu podepsal blíže neurčenou „dohodu o spolupráci“.

Čínsko-české centrum pro spolupráci

Během jednání Čínského ekonomického fóra se také podle dodatečně zveřejněné čínské zprávy uskutečnilo první pracovní zasedání Čínsko-českého centra pro spolupráci v rámci iniciativy One Belt One Road (čili nové Hedvábné stezky). O významu tohoto nově vytvořeného orgánu podléhajícího Centru pro ekonomickou spolupráci svědčí to, že Liou Jün-šan zde přednesl další projev.

Zřízení Čínsko-českého centra vychází z Memoranda o porozumění o plánování spolupráce a realizaci projektů při společné koordinaci a prosazování v rámci iniciativy Jednoho pásma, jedné cesty (关于共同协调推动“一带一路”倡议框架下合作规划及项目实施的谅解备) podepsaného na summitu zemí Nové Hedvábné cesty v květnu letošního roku v Pekingu. Tehdy Si Ťin-pching ve svém projevu mimo jiné vyzval zúčastněné ke koordinaci jejich ekonomických politik s Čínou a zdá se, že to je i smyslem nového orgánu. Zatím zřejmě existuje pouze na čínské straně, kde má nadrezortní postavení.

Ještě před zveřejněním čínské zprávy napsal sinolog Martin Hála článek, ve kterém na základě dílčích výroků citovaných v čínských médiích spekuloval, že naše Čínsko-české centrum by mohlo být podobné srbskému Vládnímu úřadu pro koordinaci vztahů s Ruskem a Čínou. Článek původně uveřejněný na webových stránkách Českého rozhlasu byl stažen a následně upraven dle dalších získaných vyjádření; naši představitelé zřízení podobného vládního úřadu popřeli.

Přesto zůstalo nevysvětleno, jak budeme realizovat zmíněné Memorandum o porozumění a jaká je role čínského centra, které dostalo možnost uspořádat na Pražském hradě investiční fórum. Bez vysvětlení zůstalo také to, proč o jednání potenciálně pro nás tak významné instituce nebyla zveřejněna oficiální zpráva pro česká média. A proč čeští novináři nedostali příležitost s čínským hostem přímo hovořit.

Odlišná čínská a česká verze stejných událostí

Čínská média o Liou Jün-šanově cestě do Rumunska a České republiky referovala se vší vážností, jak odpovídá oficiální cestě vysokého stranického představitele a postavení politiků, kteří ho přijímali. Jednání v Bukurešti uvedla agentura Sin-chua jako iniciativu politických stran zemí střední a východní Evropy a nejvyšší představitele východoevropských zemí, včetně těch českých, představila jako sympatizanty s politikou Komunistické strany Číny.

Česká strana však jako by tatáž jednání na nejvyšší úrovni nepovažovala za natolik důležitá, aby se snažila dostat je do médií. Předseda sněmovny Hamáček, který významného čínského politika pozval na oficiální návštěvu, nemá setkání s ním uvedené ani v kalendáři na svých stránkách.

Ministerstvo průmyslu a obchodu bylo ve věci jednání s Čínou o něco otevřenější. Na svém webu zmiňuje Čínské investiční fórum a cituje z projevu ministra, který jako perspektivní spolupráci s ČLR označil energetiku (včetně energetiky jaderné), inovace a nové technologie (včetně digitálních technologií), tedy vesměs strategická odvětví, s nimiž bychom měli nakládat velmi opatrně.

Ministr zřejmě počítá i s politickou dimenzí jednání o hospodářské spolupráci s Čínou, protože také prohlásil, že „vláda České republiky si je vědoma, že nezbytným předpokladem pro dlouhodobou a úspěšnou česko-čínskou spolupráci jsou kvalitní vztahy na politické úrovni“. Podpis dokumentu o spolupráci s čínským partnerem, kterou uvádí agentura Sin-chua, však zde zmíněn není.

Když nezávislí pozorovatelé v českých médiích upozornili, že naši představitelé tato jednání tutlají, místopředseda ČSSD Jan Hamáček se ohradil a Českému rozhlasu následně popsal s řadou podrobností obsah svého jednání s Liou Jün-šanem; hovořil prý o konkrétních problémech našeho obchodování s Čínou, včetně apelu na větší otevřenost čínského trhu pro naše firmy – žádná ekonomická témata však čínská média nezmínila.

Strategická práce s informací

Podle toho, co se píše v čínských zprávách, je zjevné, že česko-čínské kontakty na nejvyšší úrovni opepřené výroky o hlubokém a odvěkém přátelství čínského a českého lidu hrají poměrně důležitou roli v čínské propagandě mířící k vlastím občanům. Umožňují předstírat, že Česká republika – v očích Číňanů především země Václava Havla, která se s úlevou zbavila vedoucí úlohy komunistické strany, aniž by tím nějak utrpěla – si bere příklad z ČLR. Je to mimo jiné nepřímo protiargument mířící k Chartě 08 nastiňující reformní agendu, jejíž spoluautor Liou Siao-po nedávno zemřel jako vězeň pekingského režimu.

Z hlediska představitelů KS Číny je strategické partnerství s Českou republikou přinejmenším výhra na poli ideologie a propagandy, o kterou pečuje nedávný čínský host. Pro nás je přijetí čínské verze politického rozměru česko-čínských vztahů spíše prohrou. Působí jako ochota přijmout roli, kterou nám čínský partner přidělí, jako nedostatek sebevědomí a lhostejnost k evropským hodnotám a v tomto smyslu oslabuje naše pozice pro další vyjednávání s Čínou, a to včetně těch čistě ekonomických.

Jaký byl skutečný postoj českých politiků během těchto jednání, nevíme. Česká strana pro své občany doposud nadneseně mluvila o investicích a zázračných ekonomických příležitostech, které se zatím nerealizovaly, a nyní o svém jednání s novým „strategickým partnerem“ mlčí. Dráždit voliče utužováním přátelství s Komunistickou stranou Číny je zjevně nežádoucí a česká veřejnost by nemusela mít příliš pochopení pro nové směřování spolupráce k prohlubování mezistranických vztahů.

Vzdalujeme se Evropě

Hamáček pro Český rozhlas také uvedl:

ČSSD stejně jako celá řada demokratických stran v Evropě vede dialog s Čínou i na stranické úrovni. V dnešním globalizovaném světě pokládám ze zásadní, abychom byli schopni vést dialog s našimi partnery, a to i když spolu nemusíme ve všem souhlasit. Cílem je přispět k rozvoji přátelských vztahů mezi našimi dvěma zeměmi.

Nikdo nepopírá, že je třeba s Čínou obchodovat, spolupracovat při řešení globálních problémů a vést s ní dialog o celé řadě věcí. Co je to však za dialog, když se ani nedozvíme, o čem se doopravdy vede? Řeči za zavřenými dveřmi, o kterých následně každá strana referuje diametrálně odlišným způsobem, vedou k podkopávání základů demokracie. Ta počítá s participací občanů, jež však bez informovanosti není možná.

Dvojí hra v naší čínské politice v konečném důsledku kompromituje demokratickou politiku jako takovou a vzdaluje nás evropským diplomatickým standardům, evropským hodnotám a nakonec i Evropské unii. Stáváme se figurkou v čínské hře, která je od základu protievropská, neboť oslabená Evropská unie je v čínském zájmu – politickém i ekonomickém. V zásadních otázkách hodnot, k nimž se hlásíme, se nemá lavírovat. Nejde jen o svobodu slova a lidská práva Číňanů, jde o průhledný právní řád a sdílená pravidla tržního hospodářství na globální úrovni, jež pomáháme Číňanům deformovat i k vlastní škodě.

Původní publikace tohoto článku: Deník Referendum