Německo, Itálie a Francie volají po větší roli Evropské komise při blokování akvizic firem v citlivých odvětvích. Ve svém novém návrhu vyzývají Evropskou komisi k vytvoření nástrojů pro posuzování politické motivace čínských akvizic. Výsledek tohoto posouzení by byl doručen členské zemi, na níž by pak spočívala tíže konečného rozhodnutí, zda obchod zakáže.
“Na žádost členského státu by Komise vyhodnotila tržní náležitost operace,” píše se v návrhu. Toto vyhodnocení zahrnuje “míru, jakou bylo rozhodnutí mimoevropského investora přímo či nepřímo ovlivněno vládními regulacemi”, stejně jako “rozsah, v němž je aktuální akvizice financována nebo spolufinancována institucemi kontrolovanými vládou; dále se bude vyhodnocovat výše nabídky a míra, nakolik překračuje tržní cenu.”
Problémy takového plánu jsou zřejmé: definice strategických odvětví, přesné pravomoce Evropské komise a odhad odpovídající ceny. Překračování tržní ceny není při akvizicích podniků samo o sobě nic neobvyklého.
Postup proti politicky motivovaným nákupům v zemích Evropské unie i tak získává přesnější obrysy. Podezření na politickou motivaci investic vychází především ze skutečnosti, že privátní sektor v ČLR do značné míry splývá se státem. To se projevuje mj. v masivní finanční podpoře od státních bank, které se dostává čínským firmám např. při akvizicích západních technologických společností. Této politice se dostalo jasné artikulace v čínském programu Made in China 2025, jenž má za cíl do daného roku učinit z ČLR soběstačnou technologickou velmoc; jedním z prostředků je skupování západních technologických firem. Čínská vláda chce na tento účel vyčlenit 300 miliard dolarů.
Brusel již pracuje na pravidlech umožňujících jednotlivým členským státům přibrzdit podezřelé čínské obchody a v polovině září se očekává zveřejnění přesnějšího plánu během projevu prezidenta Komise Jeana-Claude Junckera o stavu EU.
Nový návrh má jít ve skutečnosti dále, než jen k prosté blokaci státem financovaného přebírání podniků: kromě ochrany nejlepších evropských inovativních společností se údajně pokusí také narovnat dlouhodobou nerovnováhu ve vzájemném přístupu na trh. Zatímco evropský trh je pro zahraniční firmy, včetně čínských, zcela otevřený, přístupu na čínský trh brání nejrůznější administrativní bariéry.