Jmenuji se Wu. James Wu

ČR na sebe v poslední době strhla mezinárodní pozornost v souvislosti s prudkým růstem vlivu KS Číny na místní politické elity. Zájem mezinárodních médií vyvolávají především křiklavé aspekty tohoto vlivu v nejvyšších patrech české politiky, jako třeba působení předsedy společnosti CEFC Jie Ťien-minga ve funkci oficiálního poradce českého prezidenta.

Vedle těchto mediálně vděčných výstřelků se však čínský vliv prosazuje i v méně viditelných oblastech veřejného života, např. v regionální a komunální politice. Zatímco s politickými elitami v zahraničí pracuje především Mezinárodní oddělení ÚV KS Číny, nižší úrovně státní správy, vzdělávací instituce a místní politika jsou primárně v gesci Oddělení pro práci na jednotné frontě (OPJF):

Oddělení pro práci na Jednotné frontě (dále jen OPJF) se za Si Ťin-pchingovy éry stalo klíčovým úřadem (označovaným za magickou zbraň) pro budování čínské vlivové sítě doma i v zahraničí. Přesvědčuje, láká, kooptuje, ale také útočí na protikomunistické skupiny. … S jistotou můžeme říci, že operuje po celém světě (více než 180 zemí). Generální tajemník Si na něj dohlíží přímo.

Olomoucká kontaktáž

Trochu stranou pozornosti médií se i v Olomouci odehrál příběh relativně úspěšné čínské “kontaktáže”, jejíž aktéři rádi hovoří o kvetoucí obchodní a kulturní spolupráci a uveřejňují na internetu fotografie z kulturních akcí.

Souvislostem česko-čínských vztahů v Olomouci se během uplynulého roku podrobně věnovala redakce Hlídacího psa ve spolupráci s projektem Sinopsis. Postupně odkryla místní politické a personální propletence i jejich proměny.

Příběh, v němž se zakládají čínská “vyslanectví” moravských krajů a plánují velké obchodní styky, se u nás začal odvíjet v Olomouci a stále pokračuje v chátrající vile v Praze na Letné. Hlavní postavou je fuťienský rodák James Wu, čínským jménem Wu Žuej-čen (吴瑞珍). V rolích vedlejších mu sekundují jména jako Roman Spáčil, František Čuba (SPO-Zemanovci) nebo Jiří Rozbořil (ČSSD).

Zástupce “Olomoucké vlády” v provincii Fu-ťien

James Žuej-čen Wu se v českých médích poprvé objevil roku 2008, kdy mu shořel majetek v pražské tržnici SAPA a kdy o tom poskytl menší rozhovor do Lidových novin. Jeho jméno poté zmiňovala média v souvislosti s pronájmem, či spíše záborem veřejných prostranství při návštěvě generálního tajemníka Si Ťin-pchinga v Praze. Ten měl znemožnit konání protestních shromáždění odpůrců čínské politiky v Tibetu a jinde. Pronájem byl psán na Česko-čínskou obchodní asociaci, v níž ovšem James Wu již roku 2016 nefiguroval. Byl to ale on, kdo ji v roce 2009 založil, a podle svých pozdějších slov z ní o dva roky později vystoupil.

Hned roku následujícího, 2012, založil Čínsko-evropské centrum pro spolupráci a rozvoj (China – Europe Cooperation and Development Center, CECDC, na svých vlastních českých stránkách tato instituce uvádí nekorigovaný – pravděpodobně strojový – překlad Čínsko-evropská spolupráce a rozvojové centrum).

Na jeho aktivitách se podílel i Roman Spáčil. Tohoto olomouckého podnikatele s Wuem prý seznámil František Čuba, někdejší ředitel JZD Slušovice a senátor za Stranu práv Občanů se známostmi v ČLR a vlivem na Pražském hradě.

Spáčil stál i za vznikem projektu Styčné kanceláře olomouckého kraje – jakéhosi olomouckého vyslanectví v provincii Fu-ťien, které mělo zajišťovat vše potřebné pro úspěšnou obchodní a kulturní výměnu mezi oběma regiony, za finančního i politického přispění krajského úřadu.

Rodinný podnik napříč kontinenty

Existenci Styčné kanceláře Hlídací pes šíře medializoval až loni, tedy tři roky po jejím založení. Původní Spáčilovy a Wuovy “velké plány” mezitím z ne zcela jasných důvodů splaskly (každý uvádí důvody jiné),  a předmět její činnosti je dnes přinejmenším zamlžený. Styčnou kancelář zaštítil tehdejší hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD), ale tři roky po založení instituce kraj nebyl schopen o její činnosti, natož přínosu, říci ani slovo.

Polomrtvý projekt Styčné kanceláře má dle Spáčila stále na bedrech právě James Wu, ovšem již pod názvem Ekonomické a obchodní koordinační centrum Olomouckého kraje. Jak sám říká: “Teď je to vše ve formě předávání kontaktů. Navíc chybí konkrétní projekt, na kterém by se dalo spolupracovat”. V kancelářích momentálně sídlí společnost sestry pana Jamese Wu, která se “také zabývá mezinárodními vztahy”. Pan Wu přitom v seznamu funkcí na konci svého životopisu uvádí na prvním místě funkci “zástupce Olomoucké vlády v provincii Fu-ťien”.

Dlouhodobé vztahy na úrovni

Pro lepší pochopení role Jamese Wu v bizarním příběhu česko-čínského přátelství začněme slovy jeho někdejšího společníka Romana Spáčila, která předznamenávají další významná fakta:

“James má velmi dobré, až nadstandardní dlouhodobé vztahy s vrcholnými představiteli v provincii Fu-ťien. Já jsem rozjel další své projekty a naše cesty se postupně rozešly,“ říká dnes Spáčil. Dodává také, že Wu požadoval co největší přístup k českým politikům a fotky s nimi, což Spáčil odmítal.

Nadstandardní vztahy s vysokými představiteli provincie Fu-ťien zmiňují i materiály ke vzniku Styčné kanceláře pro Olomoucký kraj, které cituje Hlídací pes.

Pro podrobnější informace se ovšem ponořme do čínsky psaného životopisu pana Wu na webu Evropské konfederace fuťienských sdružení (Confederation of Fujian Associations Europe). Mezi více než dvaceti vyjmenovanými pracovníky Evropské konfederace se James Wu pyšní nejdelším životopisem (drtivá většina ostatních má u jména pouze fotku). Srovnání snese jen životopis předsedy německé asociace fuťienských rodáků Tung Ana.

Námořní navigace, luxusní nábytek a čínská diaspora

James Wu vystudoval na univerzitě Ťi-mej ve Sia-menu námořní navigaci, potom pracoval v Hongkongu v logistické společnosti Eastern Overseas Container Lines. Roku 1997 se přestěhoval do Prahy, kde zahájil byznys s luxusním nábytkem a obuví. V roce 2006 začal spolupracovat s šanghajskou kanceláří pro záležitosti zahraničních Číňanů.

Kancelář Státní rady pro záležitosti zahraničních Číňanů, zkráceně Čchiao-pan, je hlavním orgánem čínské státní politiky vůči občanům ČLR žijícím v zahraničí i lidem s čínskými předky, kteří ale již mají cizí státní příslušnost.

Dle Jamese To, předního experta na čínskou diasporní politiku, je Čchiao-pan “moloch usilující o včlenění a kooptaci [zahraničních Číňanů] ve všech společenských vrstvách, který usměrňuje jejich chování a názory systémem odměn a trestů tak, aby odpovídalo tomu, co si přeje KS Číny”.

Kancelář má – podobně jako ostatní státní orgány – úroveň celostátní, provinční i městskou. Původně spadala administrativně pod čínskou Státní radu (vládu), ale podle březnového rozhodnutí Všečínského shromáždění lidových zástupců bude ještě letos přeřazena přímo pod Oddělení pro práci na Jednotné frontě, které ostatně vždycky mělo rozhodující podíl na utváření politiky ve vztahu k čínské diaspoře.

Roku 2008 se James Wu účastnil akce organizované Čchiao-panem “Svátek luceren na západním břehu úžiny, Oslava sjednocení Číňanů z celého světa”. Abychom správně četli název “oslava sjednocení Číňanů z celého světa”,  připomeňme, že Fu-ťien je coby provincie přiléhající k tchajwanské úžině sídlem organizací Jednotné fronty specializujících se na vlivové operace proti Tchaj-wanu.

Roku 2009 zakládá James Wu v Čechách Česko-fuťienskou obchodní asociaci a Česko-čínskou obchodní asociaci, a téhož roku organizuje dva obchodní summity v Macau a Tchaj-peji.

Jednotná fronta cestou na Expo

Údaje zajímavé z hlediska politické úlohy Jamese Wu přináší zejména rok 2010. Zorganizoval delegaci českých obchodníků na Expo do Šanghaje; “po cestě” se jen tak mimochodem stavili v místních pobočkách Kanceláře pro záležitosti zahraničních Číňanů, Oddělení práce na Jednotné frontě, federaci průmyslu a obchodu a na “dalších” úřadech – v Šanghaji, Ťiang-su, Če-ťiangu a Fu-ťienu. Všude “byly ustaveny vztahy přátelské spolupráce”. Roku 2011 se James Wu účastnil “Sedmého studijního kurzu Oddělení Jednotné fronty pro lídry středního věku z řad zahraničních Číňanů”.

Mezi lety 2012 a 2016 pracoval James Wu jako člen městského výboru Lidového politického poradního shromáždění (LPPS) v Ning-te (město na severu provincie Fu-ťien, tři miliony obyvatel). (LPPS představuje hlavní převodovou páku OPJF na veřejnost). Během této činnosti přijímal obchodní i politické delegace z celé České republiky. Roku 2013 pomohl fuťienskému předsedovi LPPS navštívit Českou republiku, a tím “napomoci k postupnému tání vztahů mezi ČR a ČLR na nejvyšší úrovni”.

Roku 2014 se zúčastnil jedenáctého zasedání fuťienského LPPS coby nehlasující delegát. Taková role je podle pozorovatelů obvykle vyhrazená zasloužilým agentům Jednotné fronty.

Vloni byl při zakládání Sdružení fuťienských krajanů v Praze přítomen i místopředseda fuťienského LPPS Jang Ken-šeng (杨根生).

Oceňovaný aparátčík

Podle vlastních slov se James Wu nyní v rámci výše zmiňovaného Čínsko-evropského centra pro spolupráci a rozvoj zabývá hlavně projekty ve Fu-ťienu, ale je připraven kdykoli poskytnout pomocnou ruku v kulturní výměně a dalších akcích ve prospěch česko-čínských přátelských styků. Z kanceláří ve vilách v Praze na Letné plánují další aktivity – s českým podnikatelem Petrem Balonem, vlastníkem firmy Original Czech Products.

A podle posledního odstavce vlastního životopisu se Wuovi v jeho podnikání opravdu daří: získává ocenění od oficiálních čínských míst, stejně jako čestné nominace do dalších a dalších funkcí. V lednu obdržel na ceremonii Mezinárodních talentů Pásma a stezky (z rukou někdejších náměstků čínského ministra obchodu a ministra zahraničí) ocenění za mimořádný individuální přínos. Ve stejném měsíci byl také pozván na Oslavu čínského nového roku pro zasloužilé armádní představitele a vedoucí pracovníky. Pro dokreslení situace dodejme, že letos v únoru byl na shromáždění fuťienských krajanských organizací celého světa organizovaném Čchiao-panem zvolen místopředsedou Světové federace fuťienské mládeže. Předsedou téže organizace byl potom zvolen nám známý prezident čínské CEFC Čchen Čchiou-tchu (Chan Chauto), který v posledních dnech spadl z vysokých míst v čínských firmách.

V této souvislosti připomeňme, že James Wu se v rozhovoru pro Hlídacího psa chlubil řadou kontaktů se skupinou CEFC a netajil se obdivem k jejich velkým projektům. Dnes by možná volil jiná slova: jak jsme viděli na případu předsedy CEFC Jie Ťien-minga, ceny za mimořádný přínos nejsou v ČLR zárukou trvalé přízně vyšších míst.

Publikace tohoto článku: HlidaciPes.org, 29.5.2018