Čínský disident, literát a Nositel Nobelovy ceny míru Liou Siao-po bojuje o život. Podle rodiny mu vězenští lékaři diagnostikovali rakovinu jater. Podle informací rodinného právníka jde dokonce o finální stádium nemoci s rozsáhlými metastázami. Peking Lioua po devíti letech z vězení podmínečně propustil. Nechal ho převézt do veřejné nemocnice, kde je pod neustálým dohledem policistů. Mezinárodní organizace, čínský disent a demokratické země volají po jeho bezpodmínečném propuštění a léčbě v zahraničí. To Čína odmítá. Na důkaz, že je o Lioua dobře postaráno, šíří na sociálních sítích video o jeho údajné “bezproblémové” léčbě. Jediný, kdo k má k čínskému disidentovi, nobelistovi Liou Siao-poovi přístup jsou vybraní členové rodiny, jako jeho žena Liou Sia. Více než sedm let od ocenění svého muže Nobelovou cenou byla držena v domácím vězení. Trpí dlouhodobě depresemi a srdeční chorobou. Podle rodinných právníků by ráda, aby byl Liou léčen v zahraničí.
154 nobelistů podepsalo petici žádající propuštění Lioua
Stejný požadavek vznesli i zástupci Spojených států, Německa nebo Evropské unie. Sto padesát čtyři nobelistů podepsalo petici požádující Liouovo bezpodmínečné propuštění. Páše se v ní mimo jiné:
Liou je prvním čínským nositelem Nobelovy ceny míru, který více jak třicet let bojoval za lidská práva svých spoluobčanů.
Peking označuje požadavky na propuštění těžce nemocného Lioua za vměšování do vnitřních záležitostí země. Náměstek ministra spravedlnosti ČLR dokonce uvedl, že rodina Lioua je spokojena s léčbou v Číně. Na sociálních sítích, včetně v Číně blokovaných stránek, se objevilo video nejasného původu. Pravděpodobně čínská policie na něm předvádí, jak je o Lioua “dobře” postaráno. Vězeň na záběrech podstupuje nejrůznější zdravotní vyšetření a zjevně psychicky podlomen oceňuje čínskou léčbu.
Druhý nobelista umořený vlastním státem
Liou Siao-po strávil ve vězení v provincii Liao-ning zhruba devět let. Do vězení se s největší pravděpodobností dostal za spoluautorství tzv. Charty 08. Dokumentu, v kterém vládu žádalo 350 čínských intelektuálů a aktivistů o dodržování lidských práv a demokratizaci. Celkem tento manifest, inspirovaný československou Chartou 77, podepsalo 10 000 lidí.
V prosinci 2008 byl čínskou policií Liou zatčen a později obviněn z podrývání státní moci a odsouzen k jedenácti letům vězení. Po dvou letech byl oceněn Nobelovou cenou za mír, na kterou ho mimo jiné navrhli exprezident Václav Havel, bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, arcibiskup Desmond Tutu nebo dalajláma. Liou si ocenění převzít v Oslu nemohl, ani nikdo z rodiny či přátel. Komunistický režim jim zabránil vycestovat z Číny. Během ceremoniálu tak zůstala v Nobelově Institutu jen symbolická prázdná židle. Norsko si za tuto “troufalost” vysloužilo šest let zmrazení vztahů s Pekingem. Obrat prázdná židle se stal na několik let zakázaným slovním spojením na čínském internetu.
Charta 08 (ling pa sien-čang 零八宪章) je čínském internetu důsledně blokována; odkazují na ni homofonní narážky jako Lin-pa sien-čang (淋巴县长), v doslovném překladu tedy „okresní tajemnik z Lymfy“. Číňané podobnými homofony často přepisují před úřady nevyslovitelné údálosti nebo pojmy. Liouvi samotnému vzdávají bloggeři a “síťoobčané” hold upraveným idiomem “jít s proudem” (suej po ču liou – 随波逐流) , kde liú 流 proud nahrazuje jeho jméno – Liú 刘. Namísto “Následování proudu” se teď tedy používá fráze “Následujme Lioua”.
Jenom slovní hříčky a homofonní narážky dnes brání čínským cenzorům, aby Lioua vymazali z čínského veřejného diskurzu. Pokud však skutečně podlehne rakovině v čínském vězení, bude to teprve druhý příklad nositele Nobelovy ceny míru umořeného vlastním státem. Ten první se odehrál v roce 1938 v hitlerovském Německu; jeho obětí se stal Carl von Ossietzky. Srovnání s nacistickým režimem potom Peking tak snadno z povědomí světové veřejnosti nevymaže.