China File a Voice of America upozornily na studii aktivit čínských (pro)vládních internetových komentátorů nazvanou „How the Chinese Government Fabricates Social Media Posts for Strategic Distraction, not Engaged Argument.“ Autory výzkumu jsou Gary King (Harvard University), Jennifer Pan (Stanford University) a Margaret E. Roberts (University of California, San Diego).
Jde o první zásadní výzkum aktivit čínských (pro)vládních manipulátorů veřejného mínění ve virtuální sféře. V Číně jsou tito „komentátoři“ obecně známi jako tzv. strana padesátníkářů (wu-mao-tang, 五毛党), protože jejich honorář za jeden příspěvek údajně činí 50 čínských centů neboli fenů (cca 1,50 Kč). Vzhledem k paralelám s aktivitami ruských kremlobotů lze padesátníkáře nazývat i termínem maoboti.
Zveřejněný výzkum amerických kolegů vychází z analýzy rozsáhlého souboru uniklé korespondence a dalších dokumentů oddělení propagandy místní organizace KS Číny v obvodu Čang-kung (Zhanggong) v aglomeraci Kan-čou (Ganzhou) v provincii Ťiang-si (Jiangxi) v jihovýchodní Číně. Data pocházejí z let 2013 a 2014.
Autoři výzkumu odhadují, že čínští maoboti vyprodukují na čínských sociálních médiích ročně zhruba 488 miliónů postů. Většinou jsou to nikoliv námezdní trollové, ale naopak regulérní straničtí a vládní kádři zaměstnaní na plný úvazek, kteří se do diskuzí na sociálních sítích se zapojují na pokyn v případě potřeby v obdobích, kdy čínským internetem zmítají diskuze o politicky citlivých tématech. Studie tak vlastně vyvrací předchozí zavedenou představu, že padesátníkářům je coby externistům vypláceno 50 fenů za komentář.
Studie též ukazuje, že hlavním cílem čínských trollů není dohadovat se s názorovými oponenty nebo rozdmýchávat militantní nacionalismus. Do diskuzí o výbušných otázkách se maoboti naopak vůbec nezapojují. Místo toho reagují tak, že změní téma hovoru a odvedou pozornost jinam, často formou vychvalování vlády:
„Odvedení pozornosti je chytrá a použitelná strategie kontroly informací, protože v téměř jakékoli lidské debatě argumentace jen stěží vede k vyvrácení protiargumentů. Nechat debatu vyhnít nebo změnit téma funguje daleko lépe….“
Časté odvádění pozornosti a změny tématu hovoru dokládá i velmi zajímavý rozhovor známého politicky angažovaného umělce Aj Wej-weje, který provedl s nejmenovaným maobotem zveřejněný na New Statesman v roce 2012. Je zajímavé, že tento padesátníkář byl skutečně externista honorovaný 50 feny za příspěvek. Pravost interview byla potvrzena Davidem Bandurskim na China Media Project. V roce 2008 přinesly informace o maobotech i China Digital Times.
Komentář Sinopsis:
Tzv. padesátníkáři nejsou samozřejmě politickou stranou. Ofičínština je nazývá například výstižnými termíny návodčí internetového veřejného mínění (wang-luo jü-lun jin-tao-jüan, 网络舆论引导员) nebo internetový komentátor (wang-luo pching-lun-jüan, 网络评论员). Soubor strategických činností spadající do tzv. usměrňování veřejného mínění (jü-lun jin-tao 舆论引导) je jedním z rostoucího počtu eufemismů čínského newspeaku pro propagandu a psychologickou manipulaci. „Harmonická“ a „mírumilovná“ velmoc nezapře svůj rodokmen leninského stranického státu legitimizovaného ideologií a indoktrinací obyvatel.
Čínské propagandistické postupy jsou proto v mnohém shodné se sovětskými a ruskými. Peter Pomerantsev poukázal na to, že Rusko dnes techniku odvádění pozornosti a eliminace racionální debaty hojně využívá ve svých psycho-informačních operacích a dalších aktech tzv. „lingvistické sabotáže inftrastruktury rozumu“ obyvatel Západu. Aktivity padesátníkářů jsou v mnohém čínskou paralelou ruských trollů a kremlobotů (jak je ukázal např. Shaun Walker), Sinopsis proto pro tzv. padesátníkáře zavádí i pojem maobot.