Minority Report s čínskými rysy

Relativně v tichosti schválila ČLR v červnu 2017 nový zákon o bezpečnostních zpravodajských službách a rozjela klíčovou reformu systému zpravodajských služeb v oblasti veřejné a státní bezpečnosti.

Hlavní změnou je centralizace doposud rozstříštěných a nespolupracujících zpravodajských složek. S pomocí technologií umělé inteligence povede k dosud nevídanému využití velkých dat. Článek Edwarda Schwarcka pro Jamestown shrnuje:

… [čínské] Ministerstvo veřejné bezpečnosti má nyní z taktického a strategického pohledu větší přehled o existujících hrozbách pro Stranu a stát […]. Centralizace kontroly nad  zpravodajskými složkami umožňuje efektivněji dohlížet na jejich práci a zajišťuje, aby všechny úřady a orgány státní moci měly přístup ke stejným informacím a kvalitním analýzám.

Neproklouzne ani myš

Čínské bezpečnostní zpravodajské služby se zájmu zahraničních médií těší poměrně zřídka, v posledních letech zato stále častěji slýcháme o masivních opatřeních čínského státu proti vlastním občanům – především v „problematických oblastech“, např. Sin-ťiangu a Tibetu. Zde jsou mnohá opatření doslova testována na lidech – před plošným zavedením pro veškeré obyvatelstvo. V zájmu veřejné bezpečnosti jsou po Číně instalovány kamery na každém rohu, zavádějí se vyspělé technologie umožňující uchování a analýzu ohromného objemu dat (např. rozpoznávání obličejů) apod.

Důležitou kategorií se stalo předvídání společenských hrozeb.

V rámci národní bezpečnosti (kuo-pao 国保), dosud hrály klíčovou roli Ministerstvo státní bezpečnosti a Lidově osvobozenecká armáda. Nová reforma dává podle Schwarcka více prostoru zpravodajským složkám zaměřujícím se na veřejnou bezpečnost (kung-an 公安) a může posílit politický vliv Ministerstva veřejné bezpečnosti na vedení státu.

Stabilita je kontrola

V otázce předvídání hrozeb pro společenský pořádek čínští vůdci v poslední době několikrát zmiňovali možnost zapojení umělé inteligence. Naposledy v září 2017 dosluhující šéf čínské státní bezpečnosti Meng Ťien-ču. Čínská vláda se snaží získat kontrolu nad vlastními občany („udržení stability“, číns. wej wen 维稳) v době, pro níž je příznačná možnost získávat a vyměňovat si informace prostřednictvím internetu, ale také více či méně „volně“ cestovat či obchodovat. (Tato „volnost“ však neplatí pro všechny občany ČLR, významné výjimky představují etnické menšiny, migrující chudina a také disidenti jakéhokoli druhu.)

Nutnost vyrovnat se s novými podmínkami ČLR pocítila už krátce po zavedení Teng Siao-pchingových „reforem a otevírání se světu“ (kaj-ke kchaj-fang 改革开放) v 80. letech, relativně liberální dekádě, jež byla zakončena masakrem demonstrantů na náměstí Nebeského klidu v červnu 1989. Dlouho se však nedařilo najít efektivní způsob kontroly nad „přelévající se a stále více informačně-technologicky gramotnou společností“, také proto, že Čína v té době ještě nedisponovala potřebnou technickou vyspělostí a měla k tomu nedostačují a zastaralý státní aparát.

Projekt “zlatého štítu” – celostátní síť dohledu

Už v roce 2003 však čínské Ministerstvo veřejné bezpečnosti představilo projekt tzv. „zlatého štítu“ (ťin tun kung-čcheng 金盾工程), sledovacího systému založeného na databázích digitalizovaných informací o každém uživateli. “Zlatý štít” je někdy zaměňován se známější “Velkou internetovou zdí” (fang-chuo čchang-čcheng 防火长城), která se ze “zlatého štítu” vyvinula spolu s tím, jak raketově přibylo uživatelů internetu, a je založená na filtrování obsahu, který se k lidem dostane.

O rok později pak byl v rámci ministerstva vytvořen centralizovaný bezpečnostní zpravodajský systém veřejné bezpečnosti (kung-an čching-pao sin-si tchi-si 公安情报信息体系), který měl spojit agendu do té doby prováděnou odděleně různými odbory v rámci Ministerstva veřejné bezpečnosti – od trestních složek přes hospodářskou kriminalitu až po boj proti terorismu státní bezpečnost. V původním systému nedocházelo ke sdílení informací mezi jednotlivými pracovišti, což ztěžovalo jejich analýzu, tak také syntézu pro potřeby úpravy legislativy a politických strategií.

Od roku 2008 byl „zlatý štít“ považován za základ budoucího centralizovaného systému bezpečnostních zpravodajských služeb veřejné bezpečnosti, jež mají být zapojeny v rámci „policejní práce řízené informatikou” (čching-pao č‘-tao ťing-wu 情报指导警务, angl. Intelligence-Led-Policing, ILP). Jedná se o původně britský model vymáhání práva, který postupně převzala většina vyspělých zemích včetně Spojených států. Bezpečnostní zpravodajské služby v rámci tohoto modelu stojí v centru veškerého strategického i operativního plánování a rozhodování daného státu.

Trestáme zločin, než je spáchán

Při ministerstvu tak vzniklo „integrované zpravodajské oddělení“ (cung-che čching-pao pu-men 综合情报部门, Integrated Intelligence Departments, IID), jež využívá informace získané podřízeným provozním oddělením, jakož i statistické analýzy velkých objemů dat. Vzniká tak podle Schwarcka jakýsi „neprorazitelný kruh“, v jehož rámci jsou

informace shromažďovány přímo z terénu, jsou analyzovány a prezentovány orgánům s rozhodovacími pravomocemi k posouzení. Tyto orgány pak na jejich základě alokují zdroje a formulují strategie. Úředníci v terénu poté čerpají z těchto zdrojů a řídí se vypracovanými strategiemi, aby byli schopni tvarovat společnost a bránit nezákonnému chování.

Získané informace mají sloužit primárně ke zmíněnému předvídání společenských hrozeb, jde zde tedy o snahu eliminovat jakékoli zárodky občanské kriminality a natvrdo řečeno neposlušnosti hned v zárodku.

Čína je, jak se zdá, zase o krůček blíže nechvalně proslulému sci-fi Minority Report, Spielbergovu filmu z roku 2002, v němž je „vina potrestána dřív, než ke zločinu vůbec dojde.“