Vítejte v Sin-ťiangu, světě digitální totality

Ulice křižují stovky policejních hlídek kontrolujících náhodné kolemjdoucí skenerem obličejů v mobilech. I v nejodlehlejších koutech města najdete kamerové systémy s nejmodernější technologií rozpoznávání lidí. Ty tu zkouší a vládě poskytují velké technologické korporace. Z města se nedostanete, aniž byste prošli checkpointy s přísnou ostrahou. V převýchovných táborech mizejí místní beze stop po stovkách. Vítejte v Sin-ťiangu, ve světě digitální totality.

Laboratoř digitálního leninismu

O situaci v Sin-ťiangu a o digitálním leninismu jsme nedávno psali. Nicméně rozsáhlá zpráva reportérky serveru Buzzfeed o městě Kašgaru byla natolik děsivá, že přínášíme další zvláštní článek o realitě života Ujgurů pod vládou technologií. Ti jsou teď pod permanentním dohledem a při jakémkoliv náznaku neposlušnosti jsou pro údajný extremismus posláni do převýchovného tábora, odkud nemají možnost komunikovat s blízkými nebo právníky. To se přihodilo od letošního jara již tisícům příslušníků ujgurské a dalších místních etnických menšin.

Čínské centrální úřady tvrdí, že o této situací nic neví. Mluvčí ministerstva zahraničí například uvedl:

Rád bych zdůraznil, že lidé v Sin-ťiangu mají šťastné a klidné prostředí pro život a práci, […] O těchto krocích [masivní sledování obyvatel] tamních úřadů jsme nic neslyšeli.

Firmy zabývající se bezpečnostními systémy jsou o situaci informovány lépe a neváhají za tučným výdělkem přispěchat až ze vzdáleného hlavního města. Majitel jedné takové společnosti spokojeně konstatoval: „Jelikož není Sin-ťiang stabilní, podařilo se nám toho tamním úřadům prodat hodně.“

Jiná firma na svém webu uvádí:

Sin-ťiangská vláda zaručeně vydá velké množství peněz na to, aby zabezpečila majetek lidí a jejich životy, a tak ochránila rozvoj, stabilitu a mír v regionu.

Špičky oboru zde mají výzkumná střediska. Tady si totiž mohou všechny nové modely a technologie vyzkoušet v praxi. Vláda má Sin-ťiang za svou laboratoř kontroly společnosti. Co se osvědčí zde, bude možno aplikovat ve zbytku země.

Když jsem přišla na checkpoint několik mil východně od Kašgaru, vedle vchodu stál policista a kontroloval telefony lidem dojíždějícím do práce, zda v nich nejsou zakázané aplikace či závadné zprávy (jako cizinku mě poslali do jiné fronty a můj telefon nechtěli). Obličeje jim pak oskenovali kamerami s rozpoznávacím zařízením a porovnali je s jejich občanskými průkazy. Na druhé straně místnosti pak stály naleštěné bíle přístroje na skenování celého těla. Podobné je to i na čerpacích stanicích. Na té, kterou jsem v září navštívila v Kašgaru, zákazníci po výstupu z auta nechali před natankováním přístroje naskenovat své tváře a porovnat je s občanskými průkazy. Po mně jakožto cizince chtěli jen pas.

Velký bratr tě vidí, slyší a napraví

Kromě místních reportérka vyslechla i dva tucty již ze země uprchnuvších Ujgurů. Ti podávají skutečně děsivé svědectví o tamní realitě. „Volat domů je příliš nebezpečné. Volával jsem domů příbuzným a spolužákům ze školy, ale po hovoru za nimi přišla policie a příště už mě prosili, abych jim nevolal,“ nechal se slyšet jeden z nich. S dalším se rozvedla manželka, která zůstala v Číně, aby už ji kvůli manželovi nevyslýchala policie.

„Na vesnici se to hned dozví, když vám zavolá někdo ze zahraničí,“ říká jiný. Proto domů skoro nevolal, aby rodičům nepůsobil potíže, přestože mu rodný kraj velmi chyběl. V březnu pak jeho matka zmizela do převýchovného tábora a nikomu se nepodařilo ji zkontaktovat. O dva měsíce mu zavolala, aby mu sdělila, jak moc je vděčná komunistické straně a jak je s vládou spokojená. „Jako kdyby vedle ní stál policista,“ popisuje mladík děsivý telefonát. Po tomto hovoru se už s rodiči nedokázal spojit, vypnuli jim telefony. To bylo letos v květnu.

Nevolejte babičce, ohrozíte tím ČLR

Mladá Ujgurka nemohla v klidu telefonovat ani se svou 85letou babičkou. Vždy, když babičce zavolala, dorazila policie a požadovala, aby stařenka zavolala pod jejich dohledem vnučce zpátky. „Přece nebudu se svojí 85letou babičkou mluvit o tom, jak zničit Čínu!“ popsala rozčileně svůj příběh reportérce.

Následně se zasnoubila a chtěla na svatbu pozvat svoji rodinu. Jenže dnes je pro Ujgury téměř nemožné získat pas. V naději, že se situace zlepší, odkládala obřad o měsíce.

Když domů naposledy před svatbou zavolala a zeptala, jak se rodina má, odpověděli, že je vše v pořádku. Jeden z příbuzných ale na kameru držel ceduli s nápisem „Nedali nám pasy“. Natolik se báli policejního odposlechu, že ani neřekli své příbuzné v zásadě tak obyčejnou zprávu, že něco nedostali.

Přijdou z výboru, zeptají se, a pak začnou mizet vaši přátelé

Ujgurský spisovatel T., který až do léta bydlel v centru Urumči s manželkou a dětmi, popisuje, že situace se razantně změnila na jaře. Roky za ním chodila představitelka místního stranického výboru, aby se ho ptala například: Kdo otěhotněl? Změnil někdo práci? Kdo přijel na návštěvu? Tyto informace pak předávala místnímu policejnímu oddělení. Pro českého čtenáře by už toto asi přišlo dostatečně děsivé, ale Ujgurovi v komunistické Číně to připadalo běžné. Jenže v dubnu se otázky změnily. Začala se vyptávat na víru, zda je jeho rodina muslimská a jak svou vírou praktikují. O měsíc později začali mizet jeho přátelé a sousedé. Uprostřed noci, odvedeni policií do převýchovných táborů. Jeden po druhém. Hlavně ti, kteří nedávno navštívili muslimské země jako Egypt nebo Malajsii. Jelikož T. není věřící a islám považuje spíše za součást ujgurské kultury, neváhal se ihned zbavit modlitebních koberečků a spálit náboženské knihy. Také se připravil na to, že může dojít i na něj – u dveří měl vždy připravené teplé oblečení. V červnu to pokračovalo náhodnými kontrolami kolemjdoucích a především jejich telefonů. Jejich obsah si policisté občas také stahovali do svých zařízení. „Byl to nový typ policie – internetová policie.“

Nové směrnice zakazují místní kulturu

V roce 2014 vydaly čínské úřady dokument s názvem “75 příznaků náboženského extremismu”. Seznam měl pomoci čínským bezpečnostním složkám včas odhalit budoucího teroristu. A také opodstatnit zatýkání a brutální razie proti běžnému obyvatelstvu. Kromě celkem logických symptomů, jako jsou například navštěvování radikálních internetových stránek a šíření extremistických materiálů, byly v dokumentu zaneseny i příznaky trochu nečekané. Policejní návštěvu a následné zatčení si na sebe v podmínkách dnešního Sin-ťiangu může člověk přivodit i nedostatečně odůvodněným prodejem dobytka nebo půdy. Také nákup činek, boxovacích rukavic nebo stanu je podezřelým činem. Čínský režim zkrátka ve své paranoie raději hodlal pozatýkat všechny potenciálně podezřelé na základě nejdrobnějších důvodů, než aby podstupoval otravný proces hledání viny.

Kulturní genocida pod rouškou boje proti terorismu

Že však nejde o bezpečnost čínských obyvatel, ale spíše o snahu o kulturní genocidu, jasně ukazují nové “symptomy” přidané ke stávajícím 75, o nichž podává zprávu Rádio Svobodná Asie. Podle sinťiangských úředníků je nově u mužů podezřelé barvení vlasů nebo vousů a přílišné rozkročení či příliš vysoká poloha rukou během modlitby. Extremistické je také odmítat pít alkohol. Přestože takové jednání je naprosto v souladu s naprosto běžnou muslimskou tradicí a nikterak nevybočuje z umírněného mainstreamu. Přibyly také další paranoidně-bezpečnostní “příznaky”, jako například nošení hodinek na pravé ruce nebo oblékání příliš krátkých kalhot. Výslech je také třeba naordinovat, pokud Ujgur či zástupce jiné místní etnické minority muslimského vyznání nepozdraví komunistického funkcionáře. Jak se nechal slyšet jeden z místních členů KS Číny:

S kýmkoliv, kdo vykazuje některé z příznaků, si promluvíme a požádáme je o nápravu chování. Pokud odmítnou spolupracovat, pošleme je na převýchovu, abychom osvobodili jejich myšlenky a myšlení.