Mučením podvratných živlů za právní stát s čínskými rysy

Výroční zprávy organizací zabývajících se lidskými právy v ČLR popisují mučení aktivistů a rozsáhlé represe proti občanské společnosti.

 

Koalice Obránci lidských práv v Číně (Chinese Human Rights Defenders, CHRD, síť organizací spojujících čínské i zahraniční aktivisty) vydala během února výroční zprávu (PDF) shrnující zhoršování situace v oblasti lidských práv v Číně. Zpráva zdůrazňuje systematické používání mučení, kterým se bezpečnostní složky snaží vynutit na zadržených aktivistech falešná doznání. Podrobně na stránkách deníku The Guardian Benjamin Hass:

“Čínská vláda se snaží záměrně zneškodnit občanskou společnost kombinací nových zákonů omezujících financování a činnost nevládních organizací, a také kriminalizací aktivistů v oblasti lidských práv – dělá z nich takzvanou hrozbu pro národní bezpečnost,” říká výzkumnice CHRD, Frances Eve, Guardianu. “Do očí bijící je institucionalizované mučení, které má donutit lidi k přiznání, že jejich legitimní a nenásilná práce je nějak zločinná.” Zprávy o mučení během zadržování v roce 2016 přímo bujely. Mezi použitými metodami bylo bití, útoky spoluvězňů na příkaz dozorců, stresové polohy, nedostatek jídla, vody a spánku, nelidské podmínky a neposkytování zdravotní péče. (…)  “Nejsou už žádné šedé zóny,” řekl nejmenovaný zdroj ve zprávě. “Hájit v Číně lidská práva dnes znamená přijmout skutečnost, že na vás bude nahlíženo jako na zločince.”

Důležitá a znepokojivá je dále skutečnost, na kterou upozornila další letošní výroční zpráva, od organizace Human Rights Watch:

Úřady stále více využívají proti aktivistům vágní obvinění, včetně “vyvolávání nepokojů” a “narušování společenského pořádku”, jakož i závažná politická obvinění, jako je “podvratná činnosti”. Znepokojující je trend rozšíření obvinění z “podvratné činnosti”, dříve vyhrazeného pro ty, kteří vyjádří nesouhlas s čínskou komunistickou stranou, i na právníky a aktivisty, kteří nenapadají stranu přímo, jako v případě  advokátní kanceláře Beijing Fengrui.

Pronásledování nepolevuje, a před 19. sjezdem KS Číny nepoleví

Od počátku července 2015, kdy čínská vláda provedla masivní zátah na právníky dlouhodobě angažované v lidskoprávních sporech, pronásledování lidskoprávních aktivistů nepolevuje, spíše naopak. Mnozí tuto skutečnost přičítají nadcházejícímu 19. sjezdu KS Číny, který je naplánován na podzim letošního roku a před kterým se zpochybňování legitimity vedení strany jeví jako ještě větší přečin než za běžných okolností. Jak jsme psali dříve, podzimní sjezd KS Číny by měl kromě jiného potvrdit dominantní postavení generálního tajemníka strany a prezidenta ČLR Si Ťin-pchinga. Si Ťin-pching se úspěšně vrátil k osvědčenému modelu kampaní, které mu pomáhají držet na uzdě nebo dokonce zcela eliminovat názorové oponenty uvnitř strany. Krom čistek ve straně dochází ale také k raziím v řadách jiných veřejně činných osob, jež by mohly vytvořit vůči straně v jakémkoli ohledu názorovou opozici. Jedná se tedy jak o právníky bojující za lidská práva, jako obzvláště zranitelnou skupinu, tak i o neziskové organizace se stejným předmětem činnosti.

Michael Caster z Hong Kong Free Press uvádí případ obhájce Wang Čchüan-čanga, který byl obviněn právě z podvratné činnosti, přes rok tajně zadržován a jehož případ byl v prosinci soudem opět vrácen policii.

Wang Čchüan-čang, který hájil členy sekty Falun Gong (v Číně zakázané), byl obviněn z podvracení státní moci v lednu 2016 poté, co byl zbit a zadržen. Jeho manželka Li Wen-cu řekla /ve středu 15.2./ (…) americké tiskové agentuře Associated Press, že Wang nyní čelí obžalobě a je zadržován bez přístupu k rodině nebo právníkům.

Už jen tento případ by mohl podle Castera sloužit jako důkaz o neexistenci čínského právního státu:

Čína prohlašuje, že je právním státem – přitom nemusíme říkat, že pouze v autoritativních státech jsou právníci hromadně zatýkáni nebo nuceni se ukrývat – ale během let, kdy obhajoval lidská práva, se Wang stal předmětem násilí od státu a tento případ nebyl prvním, kdy se musel schovávat.

Případů zmizelých aktivistů stále přibývá

Jednotliví aktivisté mizejí neznámo kam, aby se po týdnech nebo měsících objevili v živém vysílání televize, kde se přiznávají ke zločinům proti vládě, společenskému pořádku a ke svému napojení na zahraniční organizace, které brojí proti ČLR. Někteří vyváznou jen s kratším trestem, ale výjimkou nejsou ani odsouzení k mnoha letům vězení. V srpnu loňského roku tak po několika dnech veřejnosti nepřístupného procesu vynesl tchien-ťinský soud tresty sedmi a sedmi a půl let odnětí svobody pro členy pekingské advokátní kanceláře Beijing Fengrui Čou Š´-fenga a Chu Š´-kena a udělil podmíněné tresty dvěma dalším aktivistům. Ačkoli úřady ohlásily propuštění některých zadržených na kauci, jejich právníci a blízcí přátelé nebyli schopni se s nimi před ukončením soudního procesu spojit.

Zmizení jednotlivých osob je v těchto případech provázeno vždy navlas identickým scénářem: jsou drženy v ústraní, nesmějí komunikovat s rodinou, nemají nárok na výběr advokáta a jsou různými způsoby týrány. Pokud jde o zdravotní péči o obviněné, organizace CHRD ve svém naléhavém apelu, vzneseném v červnu 2016 k OSN, poukázala na případy šesti konkrétních obhájců lidských práv, kteří trpí chronickými zdravotními problémy a byla  jim odepřena lékařská péče. Nejvíce medializován byl přitom případ obhájkyně práv křesťanů Chuang Jen, které byl v listopadu loňského roku náhle zrušen plánovaný chirurgický zákrok. Operaci měla podstoupit kvůli rakovině vaječníků, s níž se dlouhodobě léčí.

I razie mezi obhájci práv křesťanů jsou ostatně čím dál častější. Jedním z posledních unesených je například Čang Kchaj, právník zadržený již v první vlně úderu čínských bezpečnostních složek proti právníkům v srpnu 2015. Tehdy ostře protestoval proti odstranění více než dvanácti set křížů z kostelů a jiných budov. V březnu r. 2016 byl propuštěn na svobodu, ale na sklonku r. 2016 byl opět zadržen, aby se jen o pár týdnů později objevil v televizi s dalším z řady přiznání ke kontaktům na západní protistranické živly.

Pastoři Pao Kuo-chua a Sing Wen-siang z če-ťiangského městečka Ťin-chua byli dokonce odsouzeni ke čtrnácti a dvanácti letům vězení za svou opozici k protikřesťanskému tažení. Výpad proti obhájcům svobody náboženského vyznání úzce koresponduje se starým návrhem novely tzv. náboženských nařízení z r. 2005. Novela požaduje, aby náboženství „neohrožovalo národní bezpečnost”, a požaduje také zakázat jednotlivcům a skupinám, kteří vládou nebyli uznáni jakožto náboženské subjekty, aby se v zahraniční účastnili náboženských setkání.