Není investice jako investice: Tchaj-wan, Korea a ČLR

Ekonomická diplomacie a očekávání čínských investic do české ekonomiky měly oficiálně vysvětlit politické ústupky vedoucí k spektakulárnímu politickému sbližování České republiky a ČLR, jež vyvrcholilo v návštěvě prezidenta Si Ťin-pchinga. Tchaj-wan, podle aktuální studie ministerstva zahraničí po Japonsku a Jižní Koreji třetí největší asijský investor v ČR, si ovšem svou investiční aktivitou u nás takovou pozornost nevysloužil.

Tchajwanská prezidentka Prahu nezajímá, zní titulek článku na echo24.cz. Na nedávnou inauguraci prezidentky Cchaj Jing-wen za českou vládu nikdo nedorazil (ČR tím ovšem není ve světě nikterak výjimečná) – účastnili se pouze Alexandr Vondra – bývalý ministr obrany a dnes řadový člen ODS, a vedoucí české Ekonomické a kulturní kanceláře Tchaj-pej Václav Jílek.  Článek si všímá minimální pozornosti, které se inauguraci mezi českými politiky dostalo, a v souvislosti s tím připomíná okolnosti únorového schvalování textu partnerské dohody mezi Prahou a Pekingem (pro hlasovali politici ČSSD, ANO, část ODS a komunisté; dohodu kritizovali například Matěj Stropnický a Ondřej Mirovský ze Strany zelených nebo Václav Novotný a Jiří Nouza z TOP 09), kde si čínská strana na české vymínila souhlas s bodem 3 o specifickém výkladu principu „jedné Číny“ (Hlavní město Praha v souladu s Vládou ČR nadále uznává politiku jedné Číny, stejně jako uznává Taiwan jako nedílnou součást čínského území). Proti podpisu této smlouvy tvrdě vystoupilo tchajwanské ministerstvo zahraničí hned den po schválení jejího znění.

Přes politické deklarace o významu čínských investic zůstává suchým faktem, že

Mezi léty 1993 a 2015 investovaly v ČR tchajwanské společnosti více než 13 miliard korun a vytvořily přes 20 tisíc pracovních míst. Již od roku 2000 je bezesporu nejvýznamnějším tchajwanským investorem v ČR firma Foxconn, která do roku 2018 plánuje v České republice investovat 2,5 miliardy korun. K dnešnímu dni v závodech v Pardubicích a Kutné hoře zaměstnává kolem 5000 lidí.

Pokud jde o čínské investice, od konce roku 2013, kdy dosahovaly necelé 1 miliardy korun, došlo k navýšení (v roce 2015 téměř 6 miliard), a během návštěvě prezidenta Si byly podepsány smlouvy o budoucích možných investicích za téměř 270 miliard korun. Tato astronomická čísla jsou skeptiky nazírána jako iluzorní.

Na tchajwanských investicích článek v Hospodářských novinách s názvem Asijské investice, které dávají smysl oceňuje především fakt, že znamenaly vytvoření pracovních míst, a to bez velkolepých politických gest:

Ale co se týká reálných investic, je srovnání tristní: z Číny zatím přišlo či podle smluv přijde celkem 12 projektů firem za 2,6 miliardy korun, které vytvořily či do budoucna vytvoří přes 1,5 tisíce pracovních míst. Z „miniaturního“ Tchaj-wanu za posledních dvacet let přišlo 27 investic za skoro 18 miliard korun, které už nyní zaměstnávají 23 tisíc lidí. A jednou z nich byl i Foxconn, který je v současné době hned za Škodou Auto druhým největším českým exportérem.

Analogickou situaci vidí komentátorka ve vztahu k Jižní Koreji, z níž přišly investice ve výši sto miliard (a 12 tisíc pracovních míst), přičemž prosincová návštěva jihokorejské prezidentky Pak Kun-hje proběhla prakticky bez povšimnutí.