Twitter a YouTube jsou v ČLR zakázány z obavy, že by mohly být použity k šíření politických zpráv, jež jsou pro stávající režim nežádoucí. Přesto se nedá říci, že by čínská vláda tyto a další západní mediální platformy neměla v lásce, protože ve zbytku světa je paradoxně velmi intenzivně využívá pro své dezinformační aktivity. Jedná se přitom o fenomén pouze z posledních několika let – ještě před rokem 2019 neměla čínská vláda na Twitteru téměř žádné oficiální účty. Intenzita jejího působení se zvýšila na začátku roku 2020, krátce po vypuknutí pandemie covidu-19. Tehdy její propekingské účty začaly šířit konspirační teorie o americkém původu viru. Využívala přitom tzv. diplomacie vlčích válečníků a sázela na fungující mechanismus provokace.
Představitelé čínské vlády dobře pochopili, že angažovanost v diskuzích na Twitteru je poháněna konfrontačním a kontroverzním obsahem spíše než mírným diplomatickým vystupováním. Zároveň si Peking na Twitteru vybudoval základnu svých příznivců také příspěvky, kterými láká západní publikum clickbaitovým obsahem. Toto pokrytecké využívání platforem čínskou vládou, která jejich používání sama ve své zemi cenzuruje, je dnes již dobře známé.
Dne 12. září letošního roku vydala lidskoprávní nevládní organizace Safeguard Defenders (SD) se sídlem původně v Madridu investigativní zprávu o existenci čínských policejních stanic v zahraničí. O tomto fenoménu včetně analýzy jeho přítomnosti i v České republice jsme psali zde. A právě vlivná analýza od SD se stala terčem další řízené spamovací kampaně ze strany čínské vlády.
Taktika zahlcování
Zdá se, že se SD svým odhalením trefili do černého, protože sotva týden po zveřejnění zaplavily tisíce falešných účtů napojených na vládu ČLR sociální sítě (Twitter, LinkedIn, Facebook) a obsahové platformy (TikTok, SoundCloud, YouTube) příspěvky a obsahem, který nesl název zprávy, tedy Chinese Transnational Policing Gone Wild Safeguard Defenders 110 Overseas. Například na SoundCloudu najdeme velké množství skladeb s tímto názvem, přičemž jejich obsah se zprávou nijak nesouvisí.
Na YouTube jsou to pak stejnojmenná videa, v nichž jsou obrázky z dětských kreslených pořadů a screenshoty ze zmiňované zprávy od SD. Videa mají zpravidla délku od 15 vteřin do 1 minuty a většina z nich byla publikována ve stejný den (15. září 2022).
Na TikToku se zas objevil obsah nesoucí název Chinese Transnational Policing, avšak jedná se o videa z dezinformační kampaně z první poloviny roku 2021, na nichž měli najatí Ujguři vypovídat o tom, že západní obviňování Číny z genocidy v provincii Sin-ťiang jsou nepravdivá. Použití těchto videí zřejmě bylo zapříčiněno uspěchaností koordinátorů kampaně a zároveň poukazuje na jejich identického původce.
Pozoruhodná je tentokrát především strategie, kterou Peking použil. Na první pohled se zdá, jako by čínská vláda dokonce pomáhala původní nelichotivou analýzu ve svých příspěvcích šířit – v komentářích se často objevují úryvky ze zprávy SD. Ovšem opak je pravdou, jak upozornil Albert Zhang z ASPI. Hromadným zveřejněním příspěvků s názvem analýzy chtěli čínští trollové na sociálních sítích a obsahových platformách docílit spuštění anti-spamového mechanismu, který by zablokoval výsledky vyhledávání obsahující zmiňovaná spojení. Toho se jim podařilo dosáhnout například na Twitteru, čímž znemožnili šíření původního i dalších relevantních tweetů.
Podobná taktika zahlcování byla v minulosti použita již k útokům na přední západní novinářky a badatelky s asijským původem, které zveřejňovaly reportáže a analýzy o palčivých problémech současné Číny (represe vůči ujgurské menšině v Sin-ťiangu, potlačování práv žen, pronásledování novinářů aj.).
Tuto novou taktiku, která již existuje na téměř všech běžných západních sociálních a obsahových platformách, je záhodno v budoucnu pozorně sledovat. Pro úspěšný boj s ní bude nejspíš nutná spolupráce napříč platformami. Prozatím výraznější snahu o potlačení těchto čínských vlivových aktivit vyvinul pouze Twitter a Facebook. Výsledkem jejich vyšetřování bylo uzavření značného množství falešných účtů v posledních několika letech.
Poznávací znamení falešných účtů
Jedním ze způsobů, jak Twitter odhaluje koordinované kampaně, je sledování okolností, za jakých se uživatelé přihlašují. Podezřelé jsou například účty, k nimž se uživatelé přihlásili z jedné IP adresy. Twitter identifikoval předchozí čínské kampaně na základě toho, že k některým účtům se jejich uživatelé přihlásili z neblokovaných IP adres. Jelikož je přístup k této sociální síti v Číně blokován, je možné se domnívat, že správci těchto účtů nejspíš jednají se souhlasem čínské vlády.
Dalším z poznávacích znamení je skutečnost, že většina těchto spamujících účtů bývá vytvořena velmi krátce po zveřejnění příspěvku, na který se snaží svou odvetnou kampaň zacílit. Tyto účty zpravidla nesledují žádné další uživatele a mají pouze několik sledujících.
Mnoho z příspěvků mělo také jeden společný specifický rys. V rámci odvetné kampaně proti výrokům Mika Pompea o genocidě ujgurského etnika v Sin-ťiangu se často vyskytly téměř identické příspěvky, které se lišily pouze náhodnou sérií písmen, znaků či symbolů bez zjevného významu na konci textu. Cílem zřejmě bylo obejít automatický anti-spamový filtr na Twitteru, který má šíření těchto zpráv zabránit.
Pozoruhodným pojítkem v případě této kampaně byl také čas zveřejnění těchto tweetů, který se pohyboval vždy v rozmezí od 10 hodin ráno do 8 hodin večer pekingského času, tedy v čínské pracovní době.
Reakce západních zemí na čínské policejní stanice na jejich území
I přes snahy Pekingu zneviditelnit či v posledních dnech alespoň dementovat, odhalení svých zahraničních policejních stanic toto téma již silně rezonuje napříč západním světem. V britském parlamentu několik poslanců tuto kauzu otevřelo s naléhavou žádostí o okamžité vyšetření (například Alicia Kearns, předsedkyně Výboru pro zahraniční věci, nebo MP Iain Duncan Smith).
V Kanadě a Německu jsou místa zmíněná ve zprávě SD již předmětem oficiálního vyšetřování. Některé dotčené vlády už začaly přijímat konkrétní opatření. Příkladem je Nizozemsko, jehož ministr zahraničních věcí se ostře ohradil, že existence čínských policejních stanic na nizozemském území bez vědomí místní vlády je nepřijatelná, a nařídil jejich okamžité uzavření. Stejné opatření vydala ke konci října také irská vláda. Dočkáme se podobné reakce také od vlády české?