Peking likviduje poslední zbytky již tak omezené parlamentní demokracie v Hongkongu

V „samosprávné” enklávě pokračují represe a masové zatýkání prodemokratických aktivistů a politiků na základě zákona o státní bezpečnosti.

Ve středu 6. ledna brzy ráno proběhla v Hongkongu razie, při níž policie zatkla 53 lidí, prohledala celkem 72 míst včetně redakcí médií a jedné advokátní kanceláře a zmrazila fondy v celkové hodnotě 1,6 milionu hongkongských dolarů. Zatčení byli organizátory neoficiálních primárek, které prodemokratická opozice zorganizovala loni v červenci, a jejich kandidáti. 

Podle The New York Times mezi nimi bylo minimálně 13 bývalých členů Legislativní rady, kteří v listopadu rezignovali na protest proti odvolání čtyř zvolených zákonodárců. Ti se údajně provinili proti zákonu o státní bezpečnosti „propagováním nezávislosti Hongkongu“ nebo „podporováním cizího vměšování“. Dále byl zatčen bývalý profesor práva na Hongkongské univerzitě Benny Tai (Tai Yiu-ting; Dai Yaoting 戴耀廷), jenž byl hlavním organizátorem červencových primárek a je považován za ideového vůdce celé akce, a také jeden Američan, právník John Clancey, který organizátory primárek podporoval a jeho právní kancelář se již dříve angažovala v obhajobě lidskoprávních případů. Clancey, který je podle China Digital Times předsedou Asijské komise pro lidská práva a členem výkonného výboru organizace obhájců lidských práv v Číně, byl jako jeden z mála hned ve středu odpoledne bez obvinění propuštěn.

Kromě zatýkání navíc ve stejné době policie vtrhla do několika redakcí svobodných médií (Stand News, Apple Daily a InMedia HK) a provedla razie i v domech některých aktivistů a opozičních politiků, včetně momentálně uvězněného Joshuy Wonga.

Konečná likvidace opozice

Jde o zatím největší represivní tah hongkongské vlády vycházející ze zákona o státní bezpečnosti schváleného na nátlak Pekingu na konci června. Tento zákon byl již dříve využit při zatýkání organizátorů protestní demonstrace a na jeho základě byli před Vánoci odsouzeni a uvězněni tři bývalí studentští vůdci Joshua Wong, Agnes Chow a Ivan Lam (Joshua Wong byl navíc nyní znovu obviněn za účast na primárkách). V listopadu byl zase v souladu se stejným zákonem ukončen mandát zmíněným čtyřem zákonodárcům hongkongského legislativního orgánu známého jako LegCo. Politoložka zabývající se Hongkongem na univerzitě Notre Dame Victoria Hui označila v článku The New York Times poslední razii za „čistku mezi opozicí“, přičemž zákon o státní bezpečnosti uplatňovaný tímto způsobem podle ní slouží k „úplnému podrobení hongkongského lidu.“  

Zatýkání bylo primárně motivováno snahou zabránit opozičním politikům, aby mohli kandidovat ve volbách do Legislativní rady. Ty mají proběhnout letos na podzim poté, co byly o rok odloženy pod záminkou pandemie covidu-19. Spekuluje se však, že k přeložení došlo proto, aby se provládní a propekingská garnitura vyhnula zdrcující porážce, již naznačovaly volby do místních zastupitelstev, které proběhly koncem roku 2019. Podle China Digital Times už byli zatčeni všichni potenciální demokratičtí kandidáti do odložených oblastních voleb. 

Cizí vměšování a domácí podrývání

Představitelé hongkongské vlády i pekingští úředníci, jako např. tajemník pro bezpečnost Hongkongu John Lee nebo mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing (华春莹), však na tiskové konferenci výslovně uvedli, že důvodem pro toto rozsáhlé zatýkání byla snaha opozice a aktivistů o „podrývání“ a nakonec svržení vlády, tzv. „deset kroků“, jejichž autorem byl zmíněný bývalý profesor práva na Hongkongské univerzitě Benny Tai. Chua uvedla, že se jednalo o „nezbytný krok k zastavení vměšování vnějších sil a jednotlivců a podrývání Číny“.

Podle Johna Lee se jednalo o organizovaný plán, jak „paralyzovat hongkongskou vládu“ a vtáhnout město do „bezedné propasti“. Vrchní dozorce oddělení státní bezpečnosti Hongkongu Steve Li Kwai-wah zase v oficiálním prohlášení uvedl, že organizátoři primárek svým plánem na svržení vlády (ovšem prostřednictvím demokratických nástrojů parlamentní politiky) porušili článek 22(3) zákona o státní bezpečnosti, který praví, že proti zákonu se provinil každý, kdo se dopustil:

závažného narušování či maření výkonu zákonných funkcí a povinností orgánů ústřední moci Čínské lidové republiky nebo orgánů moci zvláštní administrativní oblasti Hongkong či vměšování se do nich.

Demokracie už jen na papíře

O odvolání současného vedení Hongkongu podle všeho původně šlo organizátorům primárek v čele s Bennym Taiem, který byl již v létě zbaven funkce na univerzitě kvůli zveřejnění komentáře, v němž načrtl již zmíněných „10 kroků“. Jejich prostřednictvím měla prodemokratická opozice a aktivisté postupně dosáhnout rezignace guvernérky Carrie Lamové. Ta totiž podle hongkongského Základního zákona musí rezignovat ve chvíli, kdy Legislativní rada dvakrát vetuje návrh rozpočtu. Tento plán však začal selhávat už odložením voleb a postupnou likvidací prodemokratické opozice. „Subverzivní“ kroky navrhované Bennym Taiem lze sice vykládat jako jednání v rozporu se zákonem o státní bezpečnosti, nicméně zároveň jsou v souladu se Základním zákonem, který v článku 52 výslovně uvádí, že generální guvernér je povinen rezignovat, když:

je rozpuštěna Legislativní rada poté, co zamítla schválení rozpočtu nebo jiného důležitého zákona, a nová Legislativní rada tento zákon také odmítne schválit.“

Je zde tedy jednoznačný rozpor mezi zákonem ČLR o státní bezpečnosti v Hongkongu a původní hongkongskou „miniústavou“ přijatou před navrácením Hongkongu Číně v roce 1997 pro zajištění zvláštního statusu města na základě principu „jedna země, dva systémy“. Pokud by byl plán na odvolání Carrie Lam v horizontu asi dvou let opravdu uskutečněn, proběhl by za využití běžných demokratických principů omezené parlamentní demokracie, zaručené obyvatelům Hongkongu Základním zákonem, jakož i mezinárodními úmluvami mezi ČLR a Velkou Británií. Z posledního vývoje je nicméně nabíledni, že Základní zákon, princip „jedna země, dva systémy“ a hongkongská demokracie už jsou jen prázdné pojmy. Maya Wang z čínské sekce organizace Human Rights Watch k tomu, možná trochu optimisticky, dodává, že „represe budí odpor“ a „milióny obyvatel Hongkongu vytrvají ve svém boji za právo volit a kandidovat do demokraticky volené vlády“. Z postupu čínské vlády a hongkongských úřadů nicméně jasně vyplývá, že právě toto právo jim bylo zavedením zákona o státní bezpečnosti na konci června anulováno.