V Hongkongu úspěšně pokračuje proces „normalizace“

Po čistkách na základě zákona o státní bezpečnosti končí aktivisté i jim naklonění politici a osobnosti veřejného života ve vězení nebo v exilu.

Nejvýraznější tváře hongkongských protestů a mnoholetého boje za zachování svobody ve zvláštní administrativní oblasti ČLR Hongkongu Joshua Wong, Agnes Chow a Ivan Lam byli začátkem prosince odsouzeni za organizování demonstrace proti přijetí extradičního zákona a policejnímu násilí ze dne 21. června 2019. Krátce nato prodemokratický zákonodárce Ted Hui během návštěvy Dánska oznámil své rozhodnutí zůstat nadále v exilu. V souvislosti s protesty již bylo údajně v Hongkongu zatčeno přes deset tisíc osob a čím dál tím více obyvatel bývalé britské kolonie, navrácené Číně v roce 1997, vidí svou budoucnost v zahraničí. Svědčí o tom jak – ne vždy neúspěšné – pokusy o nelegální útěk na Tchaj-wan, tak i stále rostoucí počet žádostí o “zahraniční” britský pas, na nějž mají nárok obyvatelé s hongkongským občanstvím nabytým v době koloniální vlády.

Vězení za politický protest

Bývalý studentský vůdce tzv. „deštníkové revoluce“, dnes čtyřiadvacetiletý Joshua Wong, byl spolu s dalšími studentskými aktivisty Nathanem Lawem a Alexem Chowem za svou činnost odsouzen již v roce 2017. Z vězení byl propuštěn těsně před propuknutím loňských protestů proti extradičnímu zákonu, do nichž se ihned aktivně zapojil. Nyní mu byl vyměřen trest odnětí svobody na 13,5 měsíce a spolu s kolegou Ivanem Lamem, odsouzeným za podněcování protestů na sedm měsíců, byl hned 2. prosince převezen do věznice. Proti jejich trestu se okamžitě ohradily mezinárodní organizace včetně Amnesty International. Odsoudilo jej však například i německé ministerstvo zahraničí, jehož mluvčí Maria Adebahr prohlásila, že tyto rozsudky jsou „dalším krokem v znepokojivém vývoji situace lidských a občanských práv v Hongkongu, který zaznamenáváme v letošním roce.“

Zásadnější čistky začaly schválením zákona o státní bezpečnosti letos v červnu. Na jeho základě dochází k dalšímu zatýkání, ale byl využit také k eliminaci prodemokratické opozice v hongkongské Legislativní radě a pomáhá v likvidaci nezávislého soudního systému. Začátkem měsíce bylo například zamítnuto propuštění na kauci třiasedmdesátiletému Jimmy Laiovi, zakladateli prodemokratického hongkongského deníku Apple Daily, který byl spolu se svými společníky a syny zatčen v létě. Zatím byl obviněn pouze z podvodu a zpronevěry, očekává se nicméně, že před samotným procesem, který má proběhnout až v dubnu příštího roku, proti němu bude vzneseno vážnější obvinění právě na základě drakonického zákona o státní bezpečnosti s trestními sazbami v řádu doživotí.

Opozice v exilu

O další kauzu tohoto měsíce se postaral opoziční zákonodárce Ted Hui, vyloučený spolu s dalšími zástupci pandemokratického tábora v listopadu z Legislativní rady.  2. prosince, ve stejný den, kdy byl oznámen rozsudek nad Wongem a jeho aktivistickými kolegy z nyní již rozpuštěné politické strany Demosisto, Ted Hui při své návštěvě Dánska oznámil, že se rozhodl z bezpečnostních důvodů i se svou rodinou přesídlit do Velké Británie. V Hongkongu mu totiž rovněž hrozí zatčení kvůli několika obviněním za projevy na půdě Legislativní rady. Hui stál otevřeně na straně protestů a dokonce pomáhal podávat žaloby na policejní zásahy proti demonstrantům. Ve svém oznámení Ted Hui mimo jiné prohlásil:

[…] jedinou formou odporu, kterou mohu jako občan Hongkongu a v mém současném postavení uplatnit, je být i nadále hlasem Hongkongu a dát celému světu slyšet, že jeho obyvatelé nepřestávají křičet ve svém boji. Ve svobodném ovzduší svobodné země [mohu] pomáhat získat zpátky svobodu slova a z rukou totalitního režimu vybojovat zpět právo Hongkongu řídit svůj vlastní diskurz.

Již předtím se do zahraničí uchýlili například aktivisté Nathan Law a Alex Chow. Ti pro změnu 2. prosince zveřejnili v New York Times výzvu nastupujícímu americkému prezidentovi Joe Bidenovi a jeho administrativě, aby „formulovali novou politiku vůči Číně, která bude stavět lidská práva nad ostatní zájmy“. Ve svém prohlášení mimo jiné uvádějí: 

Komunistická vláda zvyšuje v Hongkongu tlak na zavedení autoritářské vlády po vzoru pevniny [tj. ČLR samotné]. Tento proces dělá pouhý cár papíru ze závazků, k nimž se [vláda ČLR] přihlásila ve společné čínsko-britské deklaraci z roku 1984, a sabotuje formuli ‚jedna země, dva systémy‘, která je základním principem vlády v Hongkongu. [Peking] tím popírá dva klíčové závazky, jež měly zajistit vysoký stupeň autonomie pro město až do roku 2047.

Tento měsíc také hongkongská prokuratura zamítla propuštění na kauci dvěma prodemokratickým osobnostem – výše zmíněnému majiteli Apple Daily Jimmy Laiovi a dále aktivistovi Tam Tak-chiovi, který sice zatím také nebyl obviněn na základě zákona o státní bezpečnosti, v souladu s ním však už byl jeho případ přidělen vládou a Pekingem jmenovanému soudci, specializujícímu se na závažné případy ohrožení „státní bezpečnosti“. Zamítání kaucí pravděpodobně souvisí s množícími se případy útěku do zahraničí. V létě čínské úřady zatkly dvanáct mladých aktivistů, kteří se pokoušeli na lodi dostat na Tchaj-wan. Uprchlíci jsou stále drženi v čínském Šen-čenu na hranici s Hongkongem, údajně bez nároku na právní ochranu.

Omezování svobodných médií

Kromě politických čistek také pokračují Pekingem řízené čistky v médiích. 1. prosince bylo bez předchozího varování náhle propuštěno na sto zaměstnanců největší hongkongské zpravodajské televizní stanice i-Cable, která před třemi lety změnila vedení. Zároveň bylo oznámeno zrušení oceňovaného investigativního reportážního pořadu News Lancet. Rozhodnutí údajně padlo kvůli ekonomickým ztrátám způsobeným pandemií covid-19, nicméně Hongkongská novinářská asociace ve své reakci označila krok za politicky motivovaný vzhledem k „citlivým tématům“, na něž se pořad zaměřoval. Na protest poté rezignovala část seniorních redaktorů televizní stanice. Jak dlouhodobě upozorňují pozorovatelé, politické tlaky na hongkongská média se od počátku protestů v loňském roce prudce zvýšily.

Není proto překvapující, že se očekává „masový exodus“ části původních obyvatel Hongkongu na Západ, jak minulý týden pro Bloomberg napsala Shawna Kwan. Podle oficiálně zveřejněných údajů požádalo o speciální britský dokument, tzv. „zahraniční cestovní pas“, v letošním roce už 216 398 občanů Hongkongu, což je více než kdykoli předtím od předání města v roce 1997. Počet žádostí prudce narostl v červenci, kdy Londýn krátce po schválení zákona o státní bezpečnosti upravil podmínky pro držitele pasu, kterým umožnil ve Velké Británii pobývat v kuse až pět let a potenciálně usnadnil cestu k britskému občanství. Čína tento krok odsoudila jako „vměšování se do vnitřních záležitostí“ a oznámila, že tento pas nebude uznávat jako platný cestovní dokument. Jeho držitelé patrně „zraňují city čínského lidu“ demonstrativní nevěrou své „vlasti“.