Prediktivní policejní dohled není v Číně žádné sci-fi

Čínské úřady během posledních let dovedly systém sledování vlastních občanů k mimořádné propracovanosti. S využitím nejmodernějších technologií dokážou dnes již dokonce předvídat „nežádoucí chování“ včetně kritiky režimu a postihovat je dříve, než k němu vůbec dojde.

V roce 2018 se v tweetu deníku People’s Daily, anglicky psaném médiu Komunistické strany Číny, objevilo tvrzení:

V šestnácti čínských městech a provinciích se používá systém rozpoznávání obličejů „SkyNet“, který dokáže během jedné sekundy proskenovat obličeje přibližně 1,4 miliardy obyvatel Číny, aby tak pomohl policii potírat zločince a zlepšit bezpečnost.

Že jsou Číňané dnes ve své zemi pod silným státním drobnohledem, je již bohužel známým faktem. Lidé jsou sledováni pomocí husté sítě policejních kamer a trasovačů telefonů. Online činnosti jako nákupy, konverzace a veřejná fóra jsou monitorovány a v případě potřeby je nežádoucí obsah ihned smazán. Nyní jde čínská vláda ve snaze udržet stabilitu ve společnosti ještě o krok dále – předpovídá i budoucí přestupky svých občanů.

Budování neviditelné klece

Čínská vláda sbírá obrovské množství osobních informací o svých občanech. Ze zadání veřejných zakázek na výběr dodavatele sledovacích systémů se lze dozvědět o požadavcích na schopnost rozlišování a sběru záznamů obličejů a vzhledu oblečení. V policejních dokumentech pak nalezneme přesné pokyny k umístění kamer – často jsou to místa, kam lidé chodí opakovaně, např. obchody, školy, zastávky MHD, bydliště a další. Monitorováním míst, kam se lidé pravidelně vracejí, lze pak lépe vysledovat vzorce jejich chování.

Shromažďují se dnes ale už i vzorky sítnic, hlasu a DNA. V médiích se to často prezentuje jako nástroj boje proti kriminalitě, ovšem sběr probíhá na některých místech (např. v provincii Sin-ťiang) i u obyčejných lidí, kteří nejsou podezřelí z žádného zločinu. Biometrická data jsou nejen unikátní pro každého člověka, ale zároveň je lze jen těžko změnit, což zvyšuje jejich identifikační hodnotu. Cílem sběru takových dat je vybudování komplexní databáze občanů, která bude kdykoliv k dispozici. U mužů se nabízí využití k přesné identifikaci i v rozpětí několika generací díky chromozomu Y, který se dědí výhradně v mužské linii. V kombinaci s takovou rozsáhlou databází DNA je pak možné z neznámého vzorku vyčíst etnicitu, zeměpisný původ a někdy i příjmení dané osoby. Budování těchto databází začalo v roce 2014 v provincii Che-nan na severu Číny. Dnes existují již v dalších 25 provinciích.

Sledována a uchovávána jsou také data z mobilních telefonů. Pomocí po městě strategicky rozesetých telefonních trasovačů (phone tracker) – nejčastěji tzv. „agáty“ (IMSI catcher) nebo „Wi-Fi slídiči“ (Wi-Fi sniffer) – se ukládají údaje o poloze mobilního zařízení, používaných aplikacích a obsahu sdíleném přes internet. Pokud uživatel například zveřejní nežádoucí post na sociální síti, policie si od operátora zjistí uživatelské jméno, telefonní číslo a další identifikační údaje o daném zařízení a poté tyto informace propojí s daty z trasovačů. Díky této metodě je možné mnohem rychleji dotyčnou osobu nalézt (dle experimentu novináře BBC v roce 2017 se již tehdy jednalo o časový interval do 7 minut). V Kašgaru v roce 2019 novinář z The New York Times našel jen v jedné čtvrti 38 Wi-Fi slídičů. V současné době se tyto telefonní sledovače používají již ve všech provinciích v Číně.

Předpovídání budoucnosti

Některé čínské firmy podnikající v oblasti sledovacích systémů už několik let vyvíjejí technologie, které budou schopné na základě analýzy velkého množství nasbíraných dat identifikovat podezřelé chování a předpovědět „nekalé“ záměry dotyčných osob. Mezi ně patří například firma Megvii, která začala jako start-up v oblasti umělé inteligence. Nyní, v roce 2022, tato firma nabízí software na sestavení kompletního digitálního spisu pro potřeby policie, pomocí kterého systém dokáže analyzovat chování obyčejných lidí za účelem vytipování potenciálního kriminálního nebo nežádoucího chování.

Z neveřejné prezentace takového softwaru, který prozkoumala redakce The New York Times, lze vyčíst, že systém nabízí možnost vyčlenit skupiny lidí podle následujících charakteristik: osoby zapojené do terorismu, osoby s duševní chorobou, osoby zapletené do distribuce a užívání drog, osoby s trestním záznamem, předkladatelé petic. Jak uvedl mluvčí Megvii:

Firma se snaží pouze o vývoj systému umělé inteligence, která napomůže k bezpečnějšímu a příjemnějšímu životu. Určitě není cílem sledování nějaké konkrétní skupiny lidí či jednotlivců.

Dalším významným hráčem na poli sledovací technologie je i u nás dobře známá firma Hikvision, založená a vlastněná čínským státem. V roce 2022 tato firma dodala vládě města Tchien-ťin software, který za účelem předpovídání protestů sleduje především kritiky režimu, jako jsou například předkladatelé stížností centrálním úřadům v hlavním městě. Každé z těchto osob je přisouzeno skóre pravděpodobnosti jejich případné cesty do Pekingu, které se vypočítává na základě popisu povahových rysů získaného z terénního pozorování. Sledovaní tak mohou dostat nálepku paradnoidní, přepečlivý, vznětlivý apod. Dále lze například zjistit, jaký má dotyčná osoba společenský status či jestli si neprošla nějakou osobní tragédií.

Monitorují se také odsouzení zločinci, uprchlíci, uživatelé drog, žadatelé o azyl, podezřelí z terorismu, političtí agitátoři a jiné osoby, které dle hodnocení čínské vlády ohrožují společenskou stabilitu. Další systémy se zaměřují na migrující pracovníky, „zahálčivou mládež“ (tj. mladistvé, kteří nestudují ani nepracují), etnické menšiny, cizince a osoby nakažené HIV. Tito lidé zpravidla nevědí, že jsou pod zvláštním dohledem.

Software umožňuje také nastavit systém včasného varování. Například když se sledovaná osoba ocitne na vymezeném místě nebo když se dvě osoby, které v minulosti užívaly drogy, ubytují ve stejném hotelu.

Sledování se nevyhnou ani cizinci. Například v roce 2020 v Jang-šuo, turistickém městě v jižní Číně proslulém úchvatně krásnou krasovou krajinou, si úřady pořídily systém, který je upozorní, pokud cizinec bez pracovního povolení tráví příliš mnoho času v jazykových školách nebo barech. Jedná se o zjevnou snahu zachytit lidi, kteří pracují načerno.

Podobné sledovací systémy v podstatě implikují jakousi „presumpci viny”. Tento princip se již dlouhodobě využívá v převýchovných táborech v Sin-ťiangu a úřady jej obhajují například takto (cit. Čang Č’-šeng, Sin-ťiangský úřad pro zahraniční věci, čas 8:06–8:24):

I přesto, že [tito lidé] ještě nikoho nezabili, už k tomuto činu svým neobvyklým chováním projevili sklony a pravděpodobně by zločin za pár týdnů spáchali. Měli bychom tedy počkat, až tak učiní, a potom to jít řešit, nebo jim v tom s předstihem zabránit

Publikace tohoto článku: Hlídací pes, 15.7.2022