Čína vyváží prvky své digitální diktatury, a nejen do Afriky

Čína v poslední době úspěšně exportuje svou představu o fungování internetu, především do zemí třetího světa. Ty zároveň kupují čínské bezpečnostní a digitální technologie. Obojí pro ně představuje potenciální hrozbu.

Čínský internetový sen

Čína dokázala téměř zcela ovládnout dění na svém internetu. Přístup z vnější infrastruktury je omezen na pouhé tři “brány” v Hongkongu, Šanghaji a Pekingu, čímž lze snadno kontrolovat tok informací do Číny a naopak. Pohyb na takto izolované čínské domácí síti pak velmi efektivně kontrolují čínské úřady v čele s Čínskou správou kyberprostoru (Guo-ťia chu-lien-wang sin-si pan-kung-š’ 国家互联网信息办公室). Čínským komunistům se podařilo během posledních let efektivně ochromit internetový disent a možnost aktivistů se přes síť organizovat. V kombinaci s narůstajícím počtem chytrých kamerových a jiných digitálních bezpečnostních technologií s využitím velkých dat a umělé inteligence začíná v Číně vznikat digitální diktatura. Její potenciál zaujal různé světové autokracie, anokracie a jiné režimy posedlé bezpečností a kontrolou.

Pro Čínu je tento zájem příležitostí, jak koncept svobodného internetu nahradit tzv. “internetovou suverenitou”, tedy zásadou, že na svém území si státy mohou dělat se svým internetem, co chtějí (například filtrovat nepohodlné informace). Místo posilování svobod jednotlivce tak Čína prosazuje jeho omezování a sledování jeho aktivit. Že by byli čínští vládci rádi, kdyby se jejich přístup rozšířil, dokazuje i každoroční pořádání Světové internetové konference v čínském Wu-čenu (o té letošní, co právě skončila, více zde). Pokud by cizí státy následovaly čínské kroky, bylo by snazší omezovat kritiku Číny i v zahraničí. Pro čínské disidenty v exilu a “nepohodlné” novináře by bylo těžší publikovat, ale například ani Afričané by si nemohli na internetu stěžovat na špatné podmínky v čínských dolech.

Kybernetické semináře a kamery pro každého

Za poslední rok podle serveru Quartz ve velkém narostl počet seminářů a workshopů o cenzuře a sledovacích systémech pro úředníky z arabských a afrických států jako Egypt nebo Libye. V rámci projektu Digitální Hedvábné stezky zase pořádá kurzy Managementu kyberprostoru pro úředníky ze států podél Iniciativy Pásu a stezky. Není sice jasné, co se během těchto seancí děje, ale například v Tanzánii nebo v Ugandě byly následně zavedeny kyberbezpečnostní zákony nápadně připomínající ty čínské.

Stejně tak Čína vyváží i kamerové a bezpečnostní systémy. Především do Afriky, ale také do Latinské Ameriky, kde je využívají především Venezuela, Ekvádor a Bolívie. Ekvádor sice vychází z tohoto srovnání jako relativně zdravá demokracie, ale například podle americké nevládní organizace Freedom House se i v jeho případě jedná pouze o částečně svobodnou zemi. Nezapomínejme ale ani na to, že s čínskou firmou Hikvision, která své produkty testuje v Sin-ťiangu, spolupracuje český Jablotron. Jablonecká firma je jedním z velkých hráčů na českém trhu s bezpečnostními systémy.

Kromě potenciálního nebezpečí, které čínské sledovací systémy a zákony vyvážené do zahraničí představují pro tamní občany, zároveň hrozí, že se množství citlivých dat dostane do rukou čínských úřadů. Ty jsou totiž těsně napojeny na technologické firmy, které kamery a další vybavení produkují. Čína koneckonců již prokazatelně prováděla masivní kyberšpionážní operaci v sídle Africké Unie, které ČLR zdarma vybudovala v etiopské Addis Abbebě. Technologie zde používané nejspíše dodala firma Huawei, která bude stavět datové centrum pro ČEZ. Podle tajné zprávy, která se dostala do rukou australské vládě, se čínská firma podílela také na špionážním útoku na cizí síť, kterou spravovala. I proto má v Austrálii zákaz na budování telekomunikační 5G sítě, zatímco u nás o její účasti jedná majitel několika klíčových sítí v regionu, skupina PPF.