Na začátku března se v médiích po celém světě začaly objevovat zprávy o „amerických biotechnologických laboratořích na Ukrajině“, které měly vyvíjet biologické a chemické zbraně. Zdrojem těchto dezinformací bylo Rusko, ale k jejich rozšíření zásadně přispěla síť čínských státem kontrolovaných médií a na ně navázaných účtů na sociálních sítích. Dezinformace o “biologických zbraních na Ukrajině” vyvracejí i vlastní ruští vědci. Přesto si tyto dezinformace přes čínské prostředníky nacházejí cestu k zahraničnímu publiku. A to i poté, co byla ruská média a jejich kanály na globálních sociálních sítích, např. Facebooku a YouTube, zablokována.
Od počátku ruské invaze na Ukrajinu bylo z čínských státních médií patrné, že oficiální stanovisko Pekingu má k neutralitě poměrně daleko. Proruský postoj se opakovaně projevuje přebíráním narativů ruské propagandy, které nacházejí v Číně plodnou půdu v řádu stovek milionů čtenářů, navíc se poté čínskými kanály šíří dále do světa. Čínskou mediální reakci na ruskou invazi na Ukrajinu od začátku konfliktu podrobně mapuje tchajwanský projekt Doublethink Lab.
Zmiňovanou zprávu o amerických laboratořích na výrobu biologických zbraní na Ukrajině promptně převzala čínská média počínaje agenturou Sin-chua přes Lidový deník a Global Times až po mezinárodní televizní síť CGTN vysílající v mnoha zemích v různých jazykových mutacích. Za zmínku stojí, že i v češtině se zprávy na toto téma objevují prostřednictvím těchto kanálů, konkrétně na české mutaci Čínského rozhlasu pro zahraničí (CRI). Ale také se objevují na českých dezinformačních platformách.
Na riziko úniku nebezpečných patogenů nebo jejich zneužití ruskými okupanty krátce po vypuknutí války upozornil přímo ředitel amerického Programu spolupráce pro snížení hrozeb Robert Pope, který 25. února poskytl rozhovor periodiku Bulletin of the Atomic Sciences. Po rozpadu Sovětského svazu Pentagon tento program otevřel s cílem zajištění a zničení primárně jaderných a chemických zbraní vyvíjených v SSSR a později se zaměřil na podporu výzkumu v oblasti infekčních onemocnění. Spojené státy v rámci tohoto programu na základě smlouvy z roku 2005 skutečně podporují i biotechnologická zařízení v několika zemích postsovětského bloku včetně Ukrajiny. Nejedná se však o laboratoře vyvíjející zbraně hromadného ničení, nýbrž naopak o výzkum sloužící k potlačování hrozeb, zaměřený především na odhalování a diagnostiku infekčních chorob. Informace o tomto programu na Ukrajině byly zveřejněny i na stránkách místní americké ambasády.
Dezinformační variace
Ruská propaganda využila veřejná prohlášení americké strany (vedle slov Roberta Popea také výroky státní podtajemnice pro politické záležitosti Victorie Nuland, která v této kauze minulý týden vypovídala před americkým Kongresem) jako potvrzení vlastního narativu, jehož šíření ve skutečnosti probíhá již několik let, nicméně až nyní se mu dostalo zvýšené mediální pozornosti.
Poslední dezinformační kampaň, na jejímž šíření se masivně podílejí právě čínská média, vytváří zdání, že čerpá nikoli z ruských, ale přímo z amerických zdrojů, které existenci biologických programů „potvrzují“. Např. česká mutace CRI 14. března zveřejnila článek nazvaný „USA: Rusko-ukrajinská válka by mohla ohrozit laboratoře spojené s USA“. V něm cituje právě Popea a poté dodává:
Podle předchozích zpráv byl program ‚Cooperative Biological Engagement Program‘ založen americkou Agenturou pro obranu před hrozbami s financováním ve výši 2,1 miliardy USD. Podle tohoto projektu Spojené státy zřídily více než 200 biologických laboratoří ve 25 zemích a regionech, včetně Gruzie a Ukrajiny.
Ve stejné době ovšem CRI zveřejnil ještě druhý článek nazvaný „Čína položila otázku USA ohledně biologických laboratoří na Ukrajině“, kde je již citován mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien, nechvalně proslulý svým diplomatickým stylem „vlčího válečníka“ a mnoha kontroverzními výroky cílícími na západní publikum. Tento článek provazuje oficiální americká vyjádření s tvrzeními ruské propagandy:
Cílem výzkumu USA je vytvořit mechanismus pro skryté šíření smrtelných virových patogenů. Ruští úředníci uvedli, že Rusko našlo více než 30 biologických laboratoří Spojených států na Ukrajině a příslušné projekty byly narychlo zničeny, ale přesto byly nalezeny stopy patogenů, jako je mor a antrax.
Takové rámování zvyšuje důvěryhodnost ruského narativu, jímž Putin obhajuje brutální agresi vůči Ukrajině. Zprávy s tímto vyzněním poté pronikají do západního mediálního prostoru a bez bližšího zkoumání mohou působit „věrohodně“ i na čtenáře, kteří jinak dezinformacím a propagandě nepodléhají. Jedná se o efektivní taktiku k rozdělení veřejného mínění, o jejíž finální výsledek se poté už postarají sociální sítě a běžní lidé, kteří tyto dezinformace v různých formách sdílejí dále.
V samotných Spojených státech se těchto konspirací chytila místní konzervativní a dezinformační scéna od hnutí QAnon až po Fox News, jejichž hlasatel Tucker Carlson rovněž překroutil oficiální vyjádření amerických činitelů.
Oboustranně výhodná spolupráce
Peking už podobnou strategii uplatnil v prvním roce pandemie covidu-19 šířením vlastních narativů o původu viru v „amerických laboratořích“ a nyní se aktivně podílí na propagaci protiamerických a protizápadních narativů v součinnosti s Moskvou. Ruské ministerstvo obrany mimo jiné v posledních dnech zveřejnilo zprávy, že v ukrajinských laboratořích měl probíhat i výzkum netopýřích koronavirů, a čínská média tuto zprávu okamžitě převzala.
Posty a hashtagy k tématu „amerických biolaboratoří na Ukrajině“ mají na čínské platformě Weibo a na oficiálních účtech čínských médií jako Lidový deník až stovky milionů shlédnutí a headliny přímo hovoří o „zveřejněných ruských důkazech“, jež mají svědčit o existenci „amerických zařízení“ vyvíjejících biologické a chemické zbraně. Žádné takové důkazy však nikdy předloženy nebyly. Naopak zde existují oprávněné obavy, že Moskva tyto dezinformace využije jako zastírací manévr pro vlastní použití biologických a chemických zbraní proti Ukrajincům.
Čínsko-ruská mediální spolupráce je zjevně oboustranně výhodná, přičemž nejvíc znepokojující je na ní fakt, jak rychle se propagandistické narativy a dezinformace šíří západním mediálním prostorem a po sociálních sítích. Zatímco platformy jako Twitter, Facebook nebo YouTube záhy po vypuknutí konfliktu oznámily zablokování ruských kanálů, ty čínské zde fungují dál a efektivně šíří rusko-čínskou propagandu dokonce i formou placené inzerce, jak nedávno odhalil server Axios. Přitom například analýza zveřejněná CNN ukazuje, že největší ohlas mají na čínské sociální síti Weibo zprávy o rusko-ukrajinské válce, které jsou zhruba v polovině případů jasně proruské a založené na oficiálních ruských zdrojích, zatímco pouhý zlomek z nich lze považovat za sympatizující s Ukrajinou.
Exkluzivně přímo z fronty
Čína se dokonce pokouší o vlastní válečné zpravodajství – respektive o zpravodajství o „ruské zvláštní operaci na Ukrajině“, protože slovu „válka“ se jak Rusko, tak Čína systematicky vyhýbají. Před několika dny se v médiích objevila videa a fotografie Lu Jü-kuanga, moskevského reportéra čínské Phoenix TV, který natáčel rozhovory s ruskými vojáky přímo na frontě, v těžce zkoušeném Mariupolu. Reportáž obsahuje výroky o „využívání civilistů jako lidských štítů ukrajinskými militaristy“, zároveň však přiznává „velké [ruské] ztráty“ v boji. Je evidentní, že čínský zpravodaj, bývalý důstojník námořnictva Čínské lidově osvobozenecké armády, získal více než exkluzivní přístup k ruské straně konfliktu, aby pomohl světu ukázat ruskou interpretaci „speciální operace“ na Ukrajině. Začátkem března tak například měl možnost natočit rozhovor s vůdcem doněckých separatistů Denisem Pušilinem, s nímž hovořil o „osvobozování“ území na východě Ukrajiny.
Podle ruských expertů na rusko-čínskou propagandu státní média obou zemí podepsala od roku 2014 řadu smluv o spolupráci. V roce 2018 byla uzavřena dohoda mezi čínskou mediální skupinou CMG, pod níž spadá státní televize CCTV a rozhlasové vysílání, a ruským Sputnikem. Studie dále potvrzují, že čínská média a vládní organizace analyzovaly ruské mezinárodní propagandistické sítě a získávaly z Ruska cenné zkušenosti, jak zvýšit dosah vlastních médií v zahraničí. Tyto zkušenosti se nyní zúročují ve snahách rozdělit západní veřejné mínění v otázce rusko-ukrajinské války a získat body Rusku, s nímž Čínu pojí v první řadě nepřátelský postoj vůči Západu.