Generální tajemník čínské Komunistické strany a prezident ČLR Si Ťin-pching ve svém projevu předneseném u příležitosti oslav lunárního Nového roku varoval před „černými labutěmi a šedými nosorožci“.
Takové obrazné vyjadřování je pro čínské ideologické projevy i texty typické, někdy však není úplně jednoduché taková sdělení „mezi řádky“ dešifrovat. V tomto případě navíc vychází nikoliv z čínské literární tradice, ale ze dvou nedávných amerických bestsellerů: Black Swan od Nassima Nicholase Taleba a Grey Rhino of Michele Wucker. Není divu, že při jejich interpretaci tápali i – v ideologii kovaní – příslušníci politických kruhů v Pekingu. Willy Wo-lap Lam z Jamestownu se pokusil Si Ťin-pchingovo nejnovější poselství stranickým soudruhům rozklíčovat, a naštěstí pro nás nebezpečí číhající na KS Číny relativně polopaticky vysvětlil i stranický teoretik Liou Ťün-sien.
V nepřátelském mezinárodním prostředí
Čínský vůdce při svém únorovém projevu na půdě Ústřední stranické školy naléhavě vyzval stranické funkcionáře, aby se „střežili černých labutí a měli se na pozoru před šedými nosorožci“ (ťing-tchi chej tchien-e, fang-fan chuej si-niou 警惕黑天鹅, 防范灰犀牛). Si Ťin-pching prohlásil:
Jsme konfrontováni s nepředvídatelným světovým vývojem a komplikovaným a citlivým vnějším prostředím… Naším úkolem nyní je udržet stabilitu a dál pokračovat v provádění reforem a [politiky] rozvoje.
Podle W. Lama se první věta vztahuje primárně k tzv. americko-čínské obchodní válce, v níž se pekingská vláda snaží zmírnit tlak Trumpovy administrativy, který značně poškozuje čínské obchodní zájmy na mezinárodním poli. Za součást této „obchodní války“ lze považovat i Spojenými státy vedené „tažení“ proti čínskému telekomunikačnímu gigantu, společnosti Huawei:
Trumpova vláda dokázala pokročit v synchronizaci politických postojů vlastních spojenců v Evropě, Asii a Austrálii vůči ČLR.
To se projevuje zejména množícími se zákazy, omezeními a soudními procesy vedenými proti Huawei kvůli obviněním ze špionáže nebo korupce v různých částech světa od Ameriky a jejich spojenců Austrálie a Nového Zélandu přes Polsko až po africké a asijské státy. V Evropě např. v poslední době řešili obvinění Číny ze špionáže kromě Polska také v Německu, Norsku či Litvě. Další mezinárodní tlaky jsou na ČLR dlouhodobě vyvíjeny kvůli územním sporům v Jihočínském moři. Jak vysvětlil stranický ideolog Liou: “Pod vedením Spojených států se západní země spikly a usilují o westernizaci a rozdělení Číny.”
Podle Lama „toto vše přispívá k rostoucímu pocitu čínských komunistických vůdců, že ČLR čelí nepřátelskému mezinárodnímu prostředí.“ Nic z toho však nejsou nové skutečnosti. Ony „černé labutě“ a „šedí nosorožci“, před kterými nově varoval Si Ťin-pching, se totiž neskrývají na zahraniční, ale na domácí čínské scéně.
Pět černých kategorií v novém hávu
V rámci vnitřní bezpečnosti čínská vláda usiluje o „udržení [společenské] stability“ za každou cenu. Již roku 2012 proto vyhlásila boj „novým pěti černým kategoriím“ (sin chej-wu-lej 新黑五类) reprezentujícím občanskou společnost, ke kterým patří: obhájci lidských práv, podzemní církve, disidenti, vlivní komentátoři na internetu a příslušníci znevýhodněných sociálních skupin. (Za původních „pět černých kategorií“ byli za Kulturní revoluce považováni kulaci a bohatí sedláci, kontrarevolucionáři, nekalé živly a pravičáci.)
Jako čím dál větší riziko se však také jeví vnitrostranický odpor vůči „stranickému jádru“, tedy vedení, které v posledních letech jeví známky nového příklonu k totalitním praktikám připomínajícím návrat k maoistickému kultu osobnosti. Takový vývoj se ne všem příslušníkům Komunistické strany líbí.
Už ve svém projevu z 21. ledna určeném vysokým ministerským a provinčním funkcionářům Si Ťin-pching upozornil v souvislosti s poklesem růstu čínského hospodářství na stále větší nebezpečí společenských nepokojů. Podle ideologa Liou totiž
Čínská společnost vytvořila široké spektrum politických myšlenek, jež reprezentují různé zájmové skupiny. … A značná část z nich představuje nezdravé myšlenkové trendy jako historický nihilismus, neoliberalismus, demokratický socialismus, konzumerismus… krajní nacionalismus a teorii “univerzálních hodnot”.
Si zdůraznil roli internetu, a v souvislosti s tím nutnost vychovat mladou generaci vůdců, kteří budou schopni čelit novým politickým a ideologickým výzvám, jež internet přináší:
Hlavní frontou ideologických bojů je nyní internet a nejpočetnější skupinou uživatelů internetu jsou mladí lidé. Četné domácí i zahraniční síly se zde snaží získat příznivce, kteří by šířili jejich hodnoty, nebo dokonce pěstují opozici vůči naší vládě.
Rizika číhají na všech frontách
Rizika Si spatřuje v sedmi oblastech – politice, ideologii, ekonomice, technologiích, [čínské] společnosti, vnějších faktorech a budování Strany. Proto následně vyzval k dalšímu zpřísnění kontroly internetu, který je „nejmocnější zbraní v rukou oponentů režimu“. Oněmi „šedými nosorožci“ měl tedy čínský vůdce na mysli právě výše zmíněné nové černé „problematické živly“ v rámci čínské společnosti. Ty by totiž mohly na základě širších společenských hnutí připravit cestu pro „černé labutě“, potenciální vůdce opozičních hnutí. Jak přibližuje Liou Ťün-sien:
V posledních letech mnohé vedoucí kádry… ztratily víru, přestaly věřit v marxismus-leninismus, a věří v duchy a bohy. … Někteří dokonce veřejně prohlásili, že KS je nezákonná a postavili se proti stranickému vedení.
Za největší hrozbu na domácí scéně (kromě „separatistických tendencí“ některých národnostních menšin) čínská vláda již dlouhodobě považuje tzv. „barevné revoluce“ (jen-se ke-ming 颜色革命): společenské nepokoje vyvolané prodemokratickými silami, jež v některých zemích vedly ke svržení diktátorských režimů (např. tzv. „arabské jaro“ kolem roku 2010).
Pro Čínu byla největším varováním tzv. „deštníková revoluce“ v Hongkongu, která v roce 2014 ukázala silný odpor velké části hongkongského obyvatelstva vůči narůstání čínského vlivu v rámci zvláštní správní oblasti, jež má až do roku 2047 pod správou ČLR fungovat na základě principu „jedna země, dva systémy“.
Působení prozápadních sil
Tuto obavu nejužšího stranického vedení vyslovil na lednovém školení pro státní a oblastní policejní důstojníky člen politbyra Čao Kche-č‘, který zastává funkci ministra veřejné bezpečnosti a zároveň je předsedou ústředního politicko-právního výboru. Podle Lama je to vůbec poprvé od nástupu Si Ťin-pchinga k moci v roce 2012, co byla na nejvyšších místech otevřeně zmíněna hrozba pádu režimu na základě podobné „revoluce“. Strana obecně považuje zmíněné „barevné revoluce“ za výsledek působení „prozápadních disidentských sil“ v příslušných zemích spojených s „ideologickou infiltrací“ a materiální pomocí ze Západu. Proto se také vedení spíše než na řešení narůstajících společenských problémů, jež by k takové revoluci logicky mohly časem vést, soustředí na posílení politické a ideologické jednoty, upevnění moci a zejména loajality ke stranickému jádru a Si Ťin-pchingovi samotnému. Historik Čang Li-fan pro Rádio svobodná Asie poznamenal, že Si Ťin-pching se dokonce snaží rostoucí pocit ohrožení a krize uvnitř Strany mimo jiné využít k posílení vlastní pozice a moci. Právě domácí společenské problémy v kombinaci s internetem jsou tedy oněmi démony, kteří se dříve či později mohou materializovat v podobě zmíněných „černých labutí a šedých nosorožců“.