Obšírné heslo na čínské internetové encyklopedii Paj-tu (Baidu), která reprezentuje stanovisko konformní s oficiálním diskurzem KS Číny, definuje „historický nihilismus“ (历史虚无主义) jako popření objektivních zákonitostí dějin, jak je chápe „marxistický historický materialismus“. Za historické nihilisty jsou podle současných čínských ideologů označováni ti, kdo zpochybňují rozhodnutí KS Číny v klíčových historických okamžicích a nevěří v zákonitost pokroku dosaženého pod jejím vedením. Patent na pravdu v otázkách čínských dějin má jedině KS Číny a odchýlení se od jejího výkladu je pro ni slepým idealismem či vykořeněným postmodernismem a zpochybněním pokroku vůbec, pokud se rovnou nejedná o účelovou snahu poškodit Čínu.
Nihilista nevěří v nic. Historický nihilista možná v něco věří, ale rozhodně ne v pokrok pod stranickým vedením. Podstata jeho nihilismu leží ve znevážení Komunistické strany Číny a její historické úlohy a ve zpochybnění tzv. Čtyř základních principů (四项基本原则). Za historického nihilistu tak může být označen kdokoli, kdo kriticky pohlíží na vývoj ČLR pod vedením komunistické strany a klíčové okamžiky čínských dějin, případně jejich hlavní účastníky zkoumá z jiných úhlů, než z jakých je prezentují interpretace schválené stranou. Takový přístup znamená popření úlohy komunistické strany v čínské společností a tím i podkopávání její autority.
Vědecký výklad dějin
Pojem „historický nihilismus“ se poprvé objevuje v čínském tisku a v odborných studiích krátce po skončení Kulturní revoluce, tehdy však převážně v souvislosti s obhajobou tradiční čínské kultury proti obrazoboreckým excesům právě skončené masové kampaně. Jeho význam se postupně posunul do dnešní podoby. Jedním z ústředních pojmů oficiální propagandy se stává v Si Ťin-pchingově „nové epoše“ a zejména počínaje rokem 2019, kdy ČLR slavila 70. výročí svého založení. K tématu historického nihilismu se generální tajemník Si Ťin-pching opakovaně vyjadřuje, jako například na pracovní konferenci humanitních věd v roce 2016:
Pouze na základě skutečného porozumění marxismu můžeme docílit nepřetržitého rozvoje a tvořivosti založených na pochopení zákonitostí vlády komunistické strany, zákonitostí budování socialismu a zákonitostí rozvoje lidské společnosti, pouze tak lze lépe rozlišit rozličná idealistická stanoviska a lépe odolat různým zavádějícím teoriím historického nihilismu.
(只有真正弄懂了马克思主义，才能在揭示共产党执政规律、社会主义建设规律、人类社会发展规律上不断有所发现、有所创造，才能更好识别各种唯心主义观点、更好抵御各种历史虚无主义谬论。)
V projevu se generální tajemník vymezuje vůči „idealistickým stanoviskům“, která jsou v opozici vůči „historickému materialismu“, jehož optikou nahlíží Komunistická strana Číny své dějiny, a svou vedoucí úlohu představuje jako historickou, vědeckým poznáním podloženou nevyhnutelnost. Jindy je také historický nihilismus vyčítán západnímu postmodernismu, jehož různé teorie se rozšířily mezi čínskými intelektuály v 90. letech a získaly si u nich značnou popularitu.
Podle oficiálního výkladu dějin ČLR, jehož základní rámec poskytuje rezoluce Ústředního výboru KS Číny z června 1981 (Rezoluce k některým otázkám dějin strany od založení státu) bylo zákonité, že Komunistická strana Číny získala moc a úspěšně pokračuje v budování socialismu. Všechna špatná stranická rozhodnutí byla chybami jednotlivců, nebo byla vynucena historickými podmínkami, strana jako celek však naplňuje železný zákon běhu dějin. Rysy historického nihilismu tedy nese každé nezávislé zkoumání dějin ČLR nebo myšlení, které popírá teleologický vývoj dějin podle dogmatu historického materialismu.
Podkopávání socialistického zřízení
Odlišná interpretace, zkoumání alternativ či zpochybňování nutnosti dosavadního vývoje znamená podkopávání socialistického zřízení a může být označeno za protiústavní, případně kriminalizováno podle zákona o mučednících.
Jako zastánci historického nihilismu jsou označováni ti, kdo se snaží zpochybnit rozhodnutí strany v klíčových historických okamžicích, popírají vedoucí úlohu strany, doktrínu marxismu-leninismu, odmítají socialismus jako socioekonomickou formaci zákonitě nastupující v Číně se vznikem ČLR. Označením historický nihilismus jsou tedy nálepkovány názory zpochybňující vědeckou pravdivost historické úlohy komunistické strany
Pojem historického nihilismu je v posledních dvou letech oblíbeným tématem stovek odborných článků a statí publikovaných ve stranických časopisech. Příkladem může být článek Čang Wen (Zhang Wen, 张文) z Ústavu marxismu Pedagogické univerzity provincie Kuej-čou. V něm se uvádí, že vyprázdněnost historického nihilismu lze odhalit na příklonu k idealismu, který prosazuje „odmítnutí řádu a účelu historie a nahodilé osekávání historických faktů“. Proti výkladu historie podle historického nihilismu Čang Wen staví historický materialismus, který umožňuje zařadit události v dějinách do pevně dané následnosti, směřující zde k úspěchu ČLR pod vedením komunistické strany.
Kontrola na univerzitách a v soukromém sektoru
Důležitým východiskem historického materialismu je zákonitost, s níž se dějiny uskutečňují. V leninských režimech je tím, kdo nutnost určitého průběhu dějin rozpoznal, komunistická strana, která všechna svá rozhodnutí hájí jejím prosazováním. Jako prosazování historicky nutného účelu interpretuje KS Číny i dějiny ČLR a jakékoli snahy o revizionistický přístup k historii tak ohrožují samotnou její legitimitu. Výklad dějin a moc nad jejich výzkumem je pilířem stranické moci, a proto je pod dohledem nejen akademický výzkum, ale zejména veřejné mínění či názory studentů na univerzitách.
Sia Čchun-tchao (Xia Chuntao, 夏春涛) v článku uveřejněném v prosinci 2019 v teoretickém časopise KS Číny Čchiou-š‘ (Hledání pravdy, 求是) poukazuje na závažné nebezpečí, které přináší historický nihilismus v době, kdy většina mladých lidí je již zaměstnána „mimo systém“, kde „je omezené pokrytí a vliv ideově výchovné práce“. I z jiných čínských zdrojů je zřejmé, že boj s historickým nihilismem ve smyslu indoktrinace obyvatelstva jediným správným výkladem dějin Číny je z hlediska strany důležitý úkol. Sílící tlak na zakládání organizací KS i v soukromém sektoru lze v tomto kontextu chápat také jako jeden ze způsobů, jak posílit ideově výchovnou práci mezi obyvatelstvem.
Obavy z historického nihilismu tak pro stranu nejsou jen obavami z přehodnocení jí napsaných dějin, ale jsou především obavami o budoucnost. Historický nihilismus je označení, kterým strana útočí nejen na akademiky a běžné obyvatele tážící se po minulosti, ale také na ty, kteří si nutností budoucího průběhu dějin pod vedením KS Číny nejsou tak jisti. Je totiž zřejmé, že tato nutnost spíše než z nějakého „účelu dějin” plyne ze silného mocenského aparátu, který dospěl k závěru, že je nositelem pokroku, a prezentuje ho jako nezpochybnitelné, zákonem vymahatelné dogma.