Rudé geny předávané z generace na generaci a v žilách stále revoluční krev

„Rudé geny předávané z generace na generaci a v žilách stále revoluční krev“ (红色基因代代传, 革命血液永延续) je proklamace čínských stranických a státních orgánů zdůrazňující nutnost zachování kontinuity revolučního smýšlení, která se v různých obměnách hojně rozšířila po nástupu generálního tajemníka ÚV KS Číny Si Ťin-pchinga k moci. Jejím ústředním motivem je tzv. „rudý gen“ či „rudé geny“ (红色基因), které lze chápat jako symbolické vyjádření revoluční tradice ideologie ČLR vycházející z marxismu-leninismu a obohacené o teze jednotlivých vůdců KS Číny.

Článek zveřejněný v sekci informací o straně na webu hlavního tiskového orgánu KS Číny Žen-min ž‘-pao definuje rudé geny následovně:

Rudý gen, to je slavná tradice a velkolepý styl práce formovaný dlouhodobou praxí naší strany a armády, jedná se o koncentrované ztělesnění povahy, účelu a podstaty naší strany a naší armády. Energicky předávat rudé geny je strategickým úkolem a základním projektem budování armády a politiky v nové éře, což má stěžejní význam pro to, aby čínské armádě v žilách stále proudila krev, aby měla nadále pevné kořeny a aby udržela své výsadní postavení.

(红色基因,是我党我军在长期实践中孕育形成的光荣传统和优良作风,是我党我军性质宗旨本色的集中体现。大力传承红色基因,是新时代政治建军的战略任务和基础工程,对于确保我军血脉永续、根基永固、优势永存具有重要意义。)

Revoluční dědičnost jako feudální privilegium

S konceptem předávání rudých genů z generace na generaci úzce souvisí i tzv. teorie [třídního] původu, či „teorie pokrevní linie“” (血统论). Čínskojazyčná internetová encyklopedie Baidu ji dnes v obecné rovině definuje následovně:

Teorie původu je politické myšlení prosazující, že původ a identita předků definují budoucí osud a směr vývoje jednotlivce. Toto myšlení bylo přítomno ve feudálních a centralizovaných společnostech různých zemí, což je patrné z dědičného systému úředníků a aristokratů ve feudálním zřízení.

(血统论是一种主张以祖先长辈的血统和身份决定个人的前途命运和发展方向的政治思想。这种思想在各个国家的封建社会和集权社会时期都存在过,从封建制度下的官员贵族世袭制即可看出。)

V konkrétním kontextu ČLR má ovšem myšlenka hereditárního předurčení „revolučního“ osudu jedince své kořeny již v prvních masových kampaních po založení státu a hojně se rozšířila s počátkem Kulturní revoluce. Zprvu tento diskurz sloužil jako jeden z faktorů podněcujících třídní boj mezi proletariátem a „buržoazními elementy“ ve společnosti. Terčem kolektivní perzekuce a agrese tak například nebyli jen dospělí (velko)statkáři, nýbrž i jejich potomci, nezřídka malé děti. Do extrému dovedly toto pojetí dědičně determinovaného postavení ve společnosti tzv. „původní“ Rudé gardy (红卫兵) na počátku Kulturní revoluce, které operovaly pod sloganem: „Otec hrdina – syn správný chlap, otec reakcionář – syn mizera“ (老子英雄儿好汉,老子反动儿混蛋). V krajních případech mohl formální socioekonomický status rodičů a jejich údajné ideologické „omyly“ stát potomky i život.

Proti „původním“ Rudým gardám se rychle zformovala protichůdně smýšlející frakce tzv. rebelů (造反), kteří kritizovali tento koncept jako „aristokratický“ nebo „feudální“. Jedním z kritiků teorie dědičné revolučnosti byl například spisovatel Jü Luo-kche (遇罗克), který byl za své názory a článek s názvem „Teorie původu“ (出生论) z ledna 1967 nejprve zatčen a následně 5. března 1970 v pouhých sedmadvaceti letech popraven. V posledních dekádách se však koncept „revoluční“ dědičnosti částečně vrací, jak dokládá prominentní postavení potomků stranických hodnostářů, tzv. „princátek“ (太子派), mezi které ostatně patří i současný generální tajemník Si Ťin-pching.

Rudé geny v Čínské lidově osvobozenecké armádě

Právě v armádním kontextu lze na užití pojmu „rudé geny“ narazit nejčastěji. To souvisí se skutečností, že důraz na ideologickou indoktrinaci a politickou uvědomělost tvoří podobně důležitou součást výcviku jako fyzický dril či posilování vojenské bojeschopnosti. Si Ťin-pchingův projev při inspekci armády 5. ledna 2016 ukazuje, na jakých základech Čínská lidově osvobozenecká armáda ve skutečnosti funguje:

Co se týče armády, jádrem a nejdůležitější věcí pro pevnou víru a přesvědčení je utužení vojenského ducha a neochvějné udržování absolutního vedení strany nad armádou. … Musíme řádně prozkoumat, využít a obohatit význam projektu „předávání rudých genů“, posílit vzdělávání o historii strany a armády a slavné tradici a zajistit, aby důstojníci a vojáci vždy poslouchali a následovali stranu.

(对军队来讲,坚定信仰信念最核心最紧要的就是铸牢军魂,毫不动摇坚持党对军队绝对领导。… 要发掘好、运用好,丰富“红色基因代代传”工程内涵,加强党史军史和光荣传统教育,确保官兵永远听党话、跟党走。)

Rozvíjení rudých genů od útlého dětství

Přestože ve vojenském prostředí se může podněcování revolučního smyšlení a důraz na rudé geny jevit jako nejdůležitější, takto laděná rétorika má výrazně širší záběr a ve skutečnosti je jedním z jejích hlavních cílů mladá generace a děti. Jak pravil generální tajemník v projevu při návštěvě provincie An-chuej mezi 24. a 27. dubnem 2016:

Vzdělávání o revoluční tradici by mělo začínat u malých dětí a vedle zaměření na vštěpování znalostí by mělo posilovat také kultivaci citů, aby rudé geny pronikly do krve a vnořily se do hloubi srdce, vedouce široké davy mladých lidí k utvoření správného pohledu na svět, život a hodnoty.

(革命传统教育要从娃娃抓起,既注重知识灌输,又加强情感培育,使红色基因渗进血液、浸入心扉,引导广大青少年树立正确的世界观、人生观、价值观。)

Podobná slova pak zazněla v otevřeném dopise, který Si adresoval žákům základní školy v provincii Šen-si:

Doufám, že se dozvíte více o historii čínské revoluce, budování a reforem, naučíte se více od hrdinů a modelových postav, budete milovat stranu, vlast a lid a pomocí skutečných činů budete předávat rudé geny z generace na generaci.

(希望你们多了解中国革命、建设、改革的历史知识,多向英雄模范人物学习,热爱党、热爱祖国、热爱人民,用实际行动把红色基因一代代传下去。)

Zpráva Ministerstva školství uvádí, že podle statistik je v čínských učebnicích sestavených tímto státním orgánem více než 40 textů pro základní školy a přes 30 textů pro střední školy odrážejících vzdělávání o revoluční tradici. Učebnice, které jsou považovány za „dějinné pojítko“ a „národní počin“, údajně kompilovalo více než 140 redaktorů, kteří věnovali „5 let tvrdé práce“, aby pomohli mladým lidem a dětem rozvíjet povědomí o Číně a „implantovali rudé geny“.

Rudé geny ve stranických výborech soukromých společností

Jak ukázal portál China Digital Times, propagandistická hesla v tomto duchu nejsou omezena jen na nejvyšší státní představitele či vojenské a vzdělávací instituce, ale mají přesah i do soukromého sektoru. V této souvislosti se objevila například u společnosti ByteDance, technologického gigantu a mateřské společnosti i na západě velmi úspěšné aplikace TikTok. Stranický výbor této společnosti v roce 2018 aktivně propagoval kampaň zaměřenou na „předávání rudých genů“, „využití technologií k posílení vlasteneckého ducha“ a „hledání potomků revolučních mučedníků“. Poslední jmenované souvisí také se „zákonem na ochranu hrdinů a mučedníků“ přijatým v květnu 2018, jenž opěvuje postavy státní mytologie, typicky vojáky, kteří podle oficiálně šířeného narativu obětovali život pro čínský lid, komunistickou stranu a Čínskou lidovou republiku.

Závěr

„Předávání rudých genů“ je důležitým propagandistickým nástrojem sloužícím pro účely podnícení patriotického a na komunistickou stranu orientovaného smýšlení občanů ČLR. Počátky principu ideologické dědičnosti se objevily již v prvních dekádách existence státu, kdy tzv. „teorie původu“ definovala jednotlivce v závislosti na postavení a politickém smýšlení rodičů, a současně tak prohlubovala třídní boj mezi „proletariátem“ a „buržoazií“ (v čínském kontextu spíše jen mezi různými společenskými skupinami). Takto laděná rétorika dosáhla vrcholu během Kulturní revoluce, po smrti Mao Ce-tunga byla na čas zdiskreditovaná excesy předchozí kampaně. V posledních dekádách a především po nástupu Si Ťin-pchinga do pozice generálního tajemníka ÚV KSČ však opět nabývá na významu. Koncept rudých genů má představovat ztělesnění odhodlaného a revolučního přístupu, který je třeba získat a udržet pro podporu budování Číny v nové éře. Pro posílení tohoto narativu jsou využívány příběhy hrdinských skutků čínských vojáků a revolucionářů z různých období před a po založení ČLR. Je tedy pochopitelné, že jednou z hlavních složek zdůrazňujících důležitost rudých genů je armáda, ve které hraje ideologie a loajalita ke komunistické straně prvořadou roli. Mimo to však Si Ťin-pching nabádá k osvojení tohoto pojmu i širší masy, včetně dětí od nejútlejšího věku. Celkově pak tento pojem zapadá do politicko-mocenského rámce, který prosazuje vedoucí úlohu a nezpochybnitelné postavení Komunistické strany Číny ve všech oblastech fungování společnosti.