Komu patří čínská (lidově osvobozenecká) armáda?

Devadesát let od založení Čínské lidově osvobozenecké armády oslavily čínské politické a armádní špičky vojenskou přehlídkou. Na odlehlou základnu Ču-ž‘-che se do Vnitřního Mongolska přijel podívat i prezident Si Ťin-pching. Ve vojenské uniformě (která jinak vyšla v posledních letech mezi stranickými představiteli z módy) pronesl další “zásadní” projev. Vyzdvihl absolutní kontrolu Strany nad armádou. Dvěma milionům mužů ve zbrani vzkázal, že by měli zvýšit svou politickou uvědomělost a hájit Stranu jako jediné a absolutní vedení země. V Austrálii působící vědec Čchiou Jüe-šou to komentoval na Twitteru, kde citoval úvodník komunistické agentury Sin-chua / Nová Čína z roku 1944. Straničtí ideologové v něm před převzetím moci  hovoří o zestátnění armády jako o základní politice, vedoucí k ideální “Nové Číně”. Údajnou kuomintangskou „Armádu na ochranu Strany“ (Dǎngwèijūn 党卫军; za války označoval tento termín německé jednotky SS) pokládá agentura Nová Čína za projev Čankajškova fašismu:

14. února 1944, úvodník agentury Xinhua Daily: Znárodnění armády je základem politiky nové Číny. Armáda na ochranu Strany (Dǎngwèijūn 党卫军) je fašistická čankajškovská záležitost a opovrženíhodný prostředek klamání lidu.

Přehlídka velikosti a moci

Cíl oslav byl jasný – ukázat světu sílu čínské armády a vyspělost země. Před tribunami a na televizních obrazovkách se předvedlo dvanáct tisíc vojáků a šest set typů bojové techniky, včetně více jak stovky letadel. Asi 40 procent typů zbraní bylo prý představeno veřejnosti poprvé, včetně nejnovější mezikontinentální balistické střely Tung-feng 31AG (DF-31AG). Nastoupené vojáky instruoval prezident Si jasně:

Musíte se neochvějně řídit principy a systémem absolutního vedení Strany nad armádou. Vždy poslouchat a vykonávat příkazy Strany a mířit k jakémukoli cíli, který vám ukážeme. Čína nikdy nedovolí žádným lidem, organizaci ani politické straně rozdělit naše svrchované území.

Strana vždy první!

Vedoucí úlohu Strany nad armádou potvrdili během přehlídky i “vlajkonoši”. První se vezla vlajka Strany, poté vlajka státní, a jako poslední vlál prapor armádní. Pozorovatelé tento vzkaz interpretovali vesměs jako porušení článku 15 zákona o státní vlajce z roku 1990:

Národní vlajka musí být nesena nebo převáděna v průvodu s jinou vlajkou nebo vlajkami vždy před druhou vlajkou nebo vlajkami.

Pekingský akademik Čang Li-fan interpretoval tuto symboliku pro RFA jako odraz současné situace, kdy straničtí představitelé říkají jedno, dělají ale něco jiného. Na sociálních sítích se zvedla vlna kritiky, jako obvykle rychle cenzory vymazaná.

V Praze se oslavuje čínská armáda bez ohledu na nuance

Trochu to po pletli i při oslavách výročí 90. let vzniku Čínské lidově osvobozenecké armády na ambasádě ČLR v Praze. Jako první zahráli namísto státní hymny píseň armádní. Přítomným hostům ale na symbolice vztahu armády, strany a státu v Číně zjevně příliš nesešlo. Mezi zahraničními i domácími diplomaty se jako obvykle objevily známé tváře čínsko-českých vztahů. Na čerstvého lososa nebo tradiční knedlíčky si došli někteří politici KSČM i ČSSD nebo také oba šéfové Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce, současný – Jaroslav Tvrdík, i bývalý – Jan Kohout.