Na čínské sociální síti Weibo sdílel minulý měsíc uživatel TongZongjin fotografie textů z antologie esejů, publikovaných v reakci na kritiku Čínské akademie společenských věd (ČASV) ze strany Ústřední komise pro stranickou disciplínu. Předmětem kritiky se staly nežádoucí ideologické trendy, které Strana v ČASV identifikovala již v roce 2014. V té době vrcholila kampaň proti korupci a s ní propojená kampaň za posílení ideologické ortodoxie ve straně.
Nežádoucí trendy straničtí činitelé specifikovali v tzv. Dokumentu č. 9, interním stranickém sdělení, které uniklo na veřejnost a které výslovně pojmenovalo ideové projevy, které je třeba potírat jako „falešné ideologické trendy, postoje a aktivity.“ Kritizované projevy zahrnují prakticky všechy základní hodnoty liberální demokracie jako jsou „západní ústavní demokracie“, „univerzální hodnoty“, „západní pojetí žurnalistiky“ a „historický nihilismus.“
Zásadní význam Dokumentu č. 9 potvrzují následné kampaně proti všem chybným ideovým tendencím v dokumentu identifikovaným. Prezident Si zavedl pojetí role médií z éry Mao Ce-tunga, provedl zátah na liberální mikroblogery a podrobil také čínské novináře povinnému školení o „marxistickém pohledu na žurnalistiku.“ Vyšší vzdělávací instituce prodělaly kampaň proti „západním hodnotám“, a byla schválena řada právních předpisů s cílem udržet „ideologickou jistotu.“
Jak dokládají skeny na TongZongjinově profilu, ČASV se v pudu sebezáchovy usilovně snažila napravit svou reputaci v očích strany. Eseje na svoji obranu, které ústav publikoval v prosinci 2015, se zaměřují na kritiku historického nihilismu a na nežádoucí mylné představy o existenci univerzálních hodnot a ústavní demokracie, tedy vesměs úchylky vypočítané v Dokumentu č. 9.
Ústavní demokracie jako projev diktatury buržoazie
Výraz „historický nihilismus“ se v ČLR objevil po prodemokratickém hnutí v roce 1989. Rozumí se jím jakýkoli popis historických událostí, který by mohl zpochybnit „nevyhnutelnost” nástupu Komunistické strany k moci nebo správnost dalšího vývoje Číny nynějším směrem. V předmluvě k dokumentu autoři deklarují věrnost marxistické ideologii a filozofii. Předmluva je obecně výčtem prostředků používaných na obranu proti historickému nihilismu; mezi všemi ve světle událostí posledních měsíců ční poznámka o „marxistických internetových armádách“. Připomeňme, že součástí boje proti “historickému nihilismu” je i kontroverzní klauzule připravovaného občanského zákoníku, která má zamezit hanobení hrdinů a mučedníků ČLR.
Úvod k esejům proti zbylým třem chybným tendencím, publikovaným loni v létě, se vyjadřuje konkrétněji a nabízí jasnější argumentaci. Ústavní demokracie, první kritizovaná tendence, byl pojem hojně diskutovaný i ve stranickém tisku v roce 2013. V Dokumentu č. 9 je konstitucionalismus kladen do těsné souvislosti s kapitalismem a “diktaturou buržoazie” – což je termín, jímž pisatel shrnuje principy dělby moci, soutěže politických stran a parlamentního systému.
Neexistenci univerzálních hodnot a nepoužitelnost ústavní demokracie se autoři předmluvy snaží doložit příklady z nedávné historie. Přitom ve stylu úvodníku ve stranických novinách mísí truismy z teorie společenských věd s paranoiou vlastní rétorice oficiálního jazyka ČLR.
Neúspěchy západního světa jsou interpretovány jako výsledek právě oněch kritizovaných “tendencí”, jimiž se Západ politicky odlišuje od Číny a z jejichž pozic ČLR kritizuje – veden čistě sobeckými zájmy. Historická podmíněnost “hodnot” se používá jako nástroj k ospravedlnění kritizovaných jevů.
Poté, co skončila Studená válka, země, které byly řízeny v duchu principu univerzálních hodnot, byly jedna po druhé zničeny, vrženy do válečných plamenů nebo do každodenního chaosu. Klasickými případy jsou Afghánistán, Írák, Sýrie, Lýbie a Jemen. Je jasné, že systém západních kapitalistických hodnot přinesl těmto zemím ne spásu, ale namísto toho bouři a katastrofu. Tyto země dostaly lekci, že na světě není nic takového jako univerzální hodnoty, které by bylo možné uplatňovat na všechny společnosti, země a lidi. Hodnoty byly vždy produktem historických podmínek – zvláštní společenské, hospodářské a politické skutečnosti, a každá hodnota je tak specifická, historicky podmíněná a neoddělitelná od jistých socioekonomických a politických vztahů. Takzvané abstraktní “univerzální hodnoty”, které by přesahovaly třídy a dějiny, nemohou v reálu existovat. “Univerzální hodnoty” obhajované jistými individui, obsahují implicitní politický postoj a jednoznačný pokus: jsou ideologickou pastí nalíčenou našemu národu s cílem zničit status marxismu a nahradit ho ideologií západní buržoazie. Jsou zásadním popřením vůdcovství Čínské komunistické strany, popřením vedoucí pozice marxismu, popřením státního systému lidově-demokratické diktatury a popřením socialistického systému.
Společenské vědy, donedávna relativně otevřený prostor pro odbornou diskuzi i na citlivá témata, se od vydání Dokumentu č. 9 v roce 2013 postupně uzavírají pod tlakem stranické ortodoxie.