Muž před tankem
Pozadí vzniku ikonické fotografie Tank Mana, jehož jméno ani další osud nejsou dodnes známy.
Lidská práva
Represe proti Ujgurům v Sin-ťiangu
Osud původních turkických obyvatel v Sin-ťiangu je jasným svědectvím o tom, kam současná Čína jako jedna z nejvlivnějších světových supervelmocí směřuje. Za účelem vybudování jednotného a režimu oddaného čínského národa si státní moc nárokuje absolutní kontrolu nad obyvatelstvem a svrchované právo nakládat s životem každého jednotlivce podle vlastních potřeb – od práva na reprodukci přes vzdělání až po pracovní nasazení.
Tajné dokumenty dokládají podíl Si Ťin-pchinga na ujgurské genocidě
Nově uniklé dokumenty ze sinťiangské prefektury potvrzují přímé zapojení centrální vlády včetně Si Ťin-pchinga do brutálních represí proti příslušníkům turkických menšin a dalším „nedůvěryhodným“ osobám.
Deradikalizace a zen v Hongkongu
Hongkong zřizuje převýchovné programy pro mladé lidi zadržené po masových protestech v roce 2019. V některých ohledech připomínají v mírnější podobě převýchovné tábory v Sin-ťiangu.
Mezinárodní organizace práce kritizuje nucenou práci v ČLR
Výroční zpráva expertní komise při OSN potvrzuje, že i podle oficiálních materiálů čínské vlády dochází v ČLR k závažné diskriminaci, omezování osobní svobody a nucené práci Ujgurů a dalších turkických menšin v Sin-ťiangu. Spojené státy uvalily v reakci na tyto a další informace na vybrané čínské představitele sankce.
Nechat strach za sebou
V českém parlamentu (25. ledna) vznikla Skupina přátel Tibetu, v jejímž čele stojí lidovecký poslanec Hayato Josef Okamura. Inspirací bylo poslancům i setkání s tibetským filmovým režisérem, vězněm svědomí a držitelem ceny Václava Havla za kreativní disent Döndub Wangčhenem. Ten v Praze představil svůj dokument Nechat strach za sebou (Leaving Fear Behind) o olympiádě v Pekingu 2008, za který byl uvězněn na šest let. Následující rozhovor je nejen o tomto filmu a olympiádách v Číně, ale i situaci Tibeťanů a životě v pravdě.
Státy, církve i lidskoprávní organizace kritizují pořádání ZOH v Pekingu
Zimní olympijské hry v Pekingu začaly nedávno, 4. února. Vyvolávají však mnoho kontroverzí kvůli porušování lidských práv, kterého se dopouští čínská vláda. Řada států proto vyhlásila diplomatický bojkot her. Olympiádu kritizují i mnohé náboženské skupiny či lidskoprávní organizace.
Putin a Si Ťin-pching — ruku v ruce ke sdílenému osudu lidstva
Těsně před zahájením zimních olympijských her v Pekingu vydali vůdci Ruska a Číny společné prohlášení, v němž se pasují na garanty lepší budoucnosti světa a deklarují vzájemnou podporu ve svých zahraničně politických ambicích.
Od letních k zimním: Tibet a olympijské hry v Čínské lidové republice
Před dvaceti lety Peking jako kandidát na pořádání letních olympijských her sliboval občanské svobody a lidská práva, včetně zlepšení podmínek v Tibetu. Letos na prahu zimních olympijských her jsou však represe důslednější než kdy dříve.
Stav lidských práv v Číně v roce 2021
Zpráva Human Rights Watch jasně ukazuje na pokračující posilování autoritářského režimu v Číně a jeho zasahování do práv a svobod občanů, zejména v Sin-ťiangu a Hongkongu. Situace se v minulém roce nezlepšila ani v oblasti občanského aktivismu, od boje za práva žen po snahu o zajištění lepších pracovních podmínek pro dělnické a rolnické profese.