Po zprávách o zadržení předsedy společnosti CEFC China Energy, čestného poradce českého prezidenta Jie Ťien-minga, propukla v českém mediálním prostoru malá rétorická spartakiáda. Na zdánlivě prostou otázku: “Sedí předseda Jie, nebo ne?” reagují zainsteresované strany v české centrále CEFC a na Pražském hradě pozoruhodnými slovními cvičeními, zjevně navzájem pečlivě secvičenými. Vesměs se jedná o varianty na logickou přesmyčku, nejprecizněji formulovanou kancléřem Mynářem:
„Mohu potvrdit, že paní Ma Kche-čching spekulace o zatčení čestného poradce pana prezidenta pro ekonomickou spolupráci s Čínou nepotvrdila.”
Podobně se vyjádřil mluvčí Ovčáček:
„Paní velvyslankyně při včerejším setkání s panem kancléřem spekulace o zatčení nepotvrdila.“
Rovněž čínská webová stránka společnosti CEFC nás ujišťuje, že “nezodpovědné zprávy” o svém zatčení nepotvrdil (web říká doslova “neodsouhlasil”) předseda Jie.
Všechny tyto zprávy jsou věcně správné – předseda Jie skutečně asi není v současnosti sto cokoliv potvrdit či vyvrátit. Je totiž velmi pravděpodobné, že ani v ústředí společnosti CEFC v Šanghaji, tím méně v její pražské centrále, nikdo neví, kde se vlastně předseda Jie v současnosti nachází.
Mha přede mnou, mha za mnou
Další zainsteresovaná strana, Jaroslav Tvrdík jako český, resp. evropský zástupce CEFC si na sociálních sítích posteskl, že “žijeme v turbulentním a globálním světě. V ČR nelze některé informace potvrdit ani vyvrátit”. Následující dopoledne uklidňoval fanoušky Slávie, jejíž stadion mezitím pro jistotu zaplombovali věřitelé CEFC, zdravicí od prezidenta CEFC China a předsedy dozorčí rady Slavie pana Chan Chauto (skutečným jménem Chen Qiutu):
“Prezident CEFC China a predseda dozorci rady Slavie pan Chan Chauto mne pozadal o predani pozdravu klubu a jeho fanouskum. Rad cinim. Sedi ve sve kancelari a ridi svoji firmu. A doufa ve vyhru zitra :-)”
Tvrdík připojil pro uklidnění fanoušků také nedatované foto, na němž Chan Chauto skutečně nejspíš sedí ve své kanceláři, a bez ohledu na “nezodpovědné zprávy” o zatčení svého šéfa svědomitě řeší náročnou podnikovou agendu. Poklidné korporátní zátiší snad opravdu svědčí o tom, že Chan Chauto sám (dosud) vyšetřován není, současně však implicitně navozuje otázku: A kde je tedy Jie Ťien-ming?
Jie Ťien-ming? Jaký Jie Ťien-ming?
Vedle linie “můžeme potvrdit, že nemůžeme potvrdit” je u všech zainteresovaných stran patrná také snaha nenápadně se od Jie Ťien-minga, donedávna velkého šéfa, otce zakladatele a prvotního hybatele společnosti, distancovat.
Tento trend již zjevně dorazil i k Jaroslavu Tvrdíkovi:
“Já nespolupracuji s panem Jie, ve Slavii je předseda dozorčí rady Chan Chauto a ten má jako prezident CEFC China na starosti evropské projekty. Pan Jie nebyl ani na 125. výročí Slavie na začátku prosince,“ dodal Tvrdík.
Ještě před Tvrdíkem se od někdejší hvězdy čínského podnikového nebe začali jeden po druhém odvracet představitelé dceřiných společností CEFC China Energy.
Hongkongský zpravodajský portál HK 01 přinesl dvě stručné zprávy, v nichž různá křídla konglomerátu CEFC zpochybňují po zprávách o zadržení svého čelného představitele význam jeho osoby pro fungování firmy, nebo alespoň svých divizí. CEFC International hlásí, že Jie Ťien-ming nemá s jejich společností žádnou přímou vazbu – o jeho současné situaci se přitom nezmiňuje ani slůvkem:
Jie Ťien-ming v CEFC International neměl žádnou důležitou pozici a se společností neměl žádnou přímou vazbu. CEFC International funguje i nadále bez problému, všechny naše obchody běží systematicky dál.
Další divize konglomerátu, CEFC Hong Kong Financial Investment Company Limited, zašla ještě dále, když prohlásila, že “Jie Ťien-ming nikdy nedržel post ředitele firmy ani jiné posty, ani nebyl zodpovědný za žádné operace”. Neopomněla přitom zdůraznit, že chod společnosti běží normálně.
Stranická inkvizice
Je tedy Jie Ťien-ming skutečně zatčený a vyšetřovaný? Sinopsis může zodpovědně potvrdit, že takovou otázku nemůže zodpovědně potvrdit ani Tvrdík, ani čínská velvyslankyně, a dokonce ani ústředí společnosti jako takové. Pokud je totiž Jie skutečně zadržován, nenachází se s největší pravděpodobností v rukou čínské policie, ale v rukou agentů Ústřední disciplinární komise Komunistické strany, jakési vnitrostranické inkvizice, která vyšetřuje disciplinární prohřešky, a zejména korupci ve stranických a státních, a v poslední době i v nominálně komerčních, strukturách. Činnost tohoto všemocného orgánu je ze své podstaty utajená; na rozdíl od policie nemusí ani formálně o svých aktivitách informovat nikoho kromě nejvyššího stranického vedení.
Ústřední disciplinární komise nemá zákonné oprávnění nikoho zatýkat, ale ve skutečnosti zadržují její agenti podezřelé často i celé měsíce v rámci systému zvaného šuang-kuej 双规.
Celý systém operuje v utajení, a proto také není možné potvrdit, zda je někdo vyšetřován či nikoliv. Agenti šuang-kuej nejsou vázáni právními principy, jako je habeas corpus, a nemusí, respektive ani nesmějí, potvrdit, že někoho skutečně zadržují. V případě Jie Ťien-minga, stejně jako v tisících podobných případů, se tak můžeme spoléhat pouze na neoficiální, zpravidla anonymní zprávy “z dobře informovaných zdrojů”. Od “zainsteresovaných stran” v ČR můžeme tudíž i nadále očekávat zábavné slovní přesmyčky typu “nezvěstný nám nepotvrdil nezodpovědné zprávy o svém zmizení”.
Vyšetřovaný – nevyšetřovaný Jie Ťien-ming se asi baví méně. Systém šuang-kuej je v mnoha případech ještě tvrdší než regulérní vazba. Právě proto, že funguje zcela mimo zákon, nezaručuje zadržovaným ani ta skromná práva, jež přiznává skutečným vězňům čínský právní řád. V rozsáhlé zprávě z loňského roku popisuje organizace Human Rights Watch systém šuang-kuej následovně:
Systém šuang-kuej, který funguje mimo dosah čínského trestního práva, dává CDDI moc předvolat si kteréhokoliv z 88 milionů členů Komunistické strany Číny, aby se zodpovídal z údajně nelegálně nabytého majetku “na určeném místě v určený čas” (šuang-kuej). Předvolaní jsou zbaveni svobody na dny, týdny či měsíce, opakovaně vyslýcháni a často mučeni. Zadržování obvykle končí, když se úředník přizná ke korupci či jinému porušení disciplíny. Někteří jsou poté předáni regulérním justičním orgánům k potrestání.