Víc než jedno dítě? Děkuji, nechci

Více než dva a půl roku po zrušení politiky jednoho dítěte a povolení až dvou potomků Čína uvažuje o dalším uvolňování této oblasti. Podle závěrů nedávného výzkumu, který nechala provést Státní rada ČLR, nejsou dosavadní výsledky uvolnění politiky uspokojivé, ba co víc, změna se zatím zcela míjí účinkem: porodnost nadále klesá, v loňském roce podle Národního statistického úřadu ČLR (NSÚ) o 3,5 %, tedy na 17,23 milionu nově narozených. Vláda by proto mohla zcela odstranit jakákoli omezení v této oblasti již koncem tohoto roku.

Po porodu – nižší plat a horší pozice

Pouhé odstranění zákonných překážek ale s největší pravděpodobností nic nevyřeší. Model rodiny s jedním dítětem se v současné čínské společnosti uchytil mnohem snáz, než se dalo očekávat. Na vině je především rychlý přerod někdejšího socialistického společenského řádu v tržní systém bez sociálních jistot, který nutí čínské obyvatele s předstihem pečlivě počítat veškeré náklady na výchovu a vzdělání svých potenciálních potomků Vzápětí je ale také třeba učinit nelehké rozhodnutí, že se jako většina ostatních rodin budou muset spokojit pouze s jedním dítětem, eventuálně nemít vůbec žádné.

Na vině jsou vysoké životní náklady, dlouhá pracovní doba a stoupající náklady na péči o děti. A to není zdaleka vše. Průzkum pracovního portálu zhaopin.com také zjistil, že až 33 % dotazovaných žen zaznamenalo po porodu snížení mzdy a 36 % bylo přeřazeno na nižší pracovní pozici. Není divu, že se mnohé čínské ženy na základě zkušeností svých kolegyň či známých rozhodnou děti vůbec nemít.

Země seniorů

Řešení problémů, které s sebou téměř čtyři desetiletí trvající omezení přineslo, je přitom třeba najít urychleně. Čína se rychlým tempem mění v zemi důchodců; předpokládá se, že do roku 2050 bude každý čtvrtý člověk v Číně v důchodu. A na vině určitě není jen skutečnost, že čínští muži chodí do penze již v šedesáti a ženy dokonce v padesáti letech. Podle údajů z loňského roku, publikovaných opět NSÚ, se průměrná délka života v Číně zvýšila na 76 let. Ale řady mladých pracovníků, kteří mají tyto seniory ve stáří podporovat, ať již skrze státní kasu nebo přímo, se výrazně ztenčují.

Výhodu mají staří s městskou registrací (chu-kchou), která držitelům garantuje přístup k sociálnímu zabezpečení; obyvatelé z venkova takové štěstí nemají a jsou nuceni se o sebe ve stáří postarat. Také proto je na venkově silnější motivace pořizovat si více dětí, přestože Číňané žijící mimo město jsou obecně považováni za méně majetné – veškeré šance na důstojné stáří vkládají do svých dětí.

Dvousečným mečem se ale u potomků stává vzdělání, které krom toho, že dá naději na lepší práci a život, může připravit ztížené podmínky pro založení vlastní rodiny. Studenti tráví čas nad knihami, mají chudý společenský život, a i když si časem najdou partnera, odmítají si kvůli kariéře nebo z obav ze zhoršení životní úrovně “pořizovat” děti. Proto je čínským ženám stále víc dávána za vzor Pcheng Li-jüan, manželka prezidenta Si Ťin-pchinga, která v jisté fázi svého života upozadila svou slibnou pěveckou a hereckou kariéru, aby mohla být oporou svému manželovi a pečovat o rodinný krb.

Reklama na mateřství: po třicítce jste už stará

Ze stavu, kdy čínská vláda po téměř čtyřicet let zakazovala lidem mít větší rodiny a nutila ženy zaplatit pokutu nebo podstoupit potrat v případě, že čekaly své již druhé dítě, se tedy situace téměř před očima transformuje do stavu opačného. Čínská média se pomalu, ale jistě zaplňují články, které mají motivovat mladé ženy k zakládání rodin. Čím dříve, tím lépe. Velice výmluvný je například článek s názvem: „Nepropásněte nejlepší léta ženy pro otěhotnění!“, publikovaný na serveru health.people.cn. V článku je patrná snaha vnutit ženám myšlenku, že těhotenství po třicítce je nebezpečné a že je určitě třeba mít děti před 35. rokem věku života. Doba, kdy bude čínská žena moci zcela svobodně rozhodnout, kdy založí rodinu a jak početnou, se tak zdá být zcela v nedohlednu.

Publikace tohoto článku: Student Times