Tchaj-wan i sankce v centru zájmu čínských hackerů
Koncem prosince oznámilo americké ministerstvo financí útok čínských hackerů, během něhož mohli útočníci mimo jiné získat informace o plánovaných sankcích amerických úřadů. Incident je součástí rostoucího počtu kybernetických útoků zaměřených na získávání citlivých dat, za nimiž stojí především skupina Salt Typhoon napojená na čínský stát, respektive čínskou státostranu. Obavy v americké politice vyvolal v minulém roce především její útok na systémy telekomunikačních společností, jako jsou Verizon a AT&T, díky němuž získala skupina přístup k datům milionů Američanů, včetně prominentních osobností, jako je senátor J.D. Vance či členové prezidentské kampaně Kamaly Harris.
Nejen krádežemi informací je však konflikt těchto dvou velmocí živ. Stále aktivnější je i další významná čínská hackerská skupina Volt Typhoon, která se přinejmenším od roku 2019 zaměřuje na útoky na kritickou infrastrukturu, jako jsou vodárenské společnosti, přístavy či elektrárny. Agentura Bloomberg minulý týden informovala, že tito útočníci dlouhodobě cílí na tichomořský ostrov Guam, kde sídlí americká vojenská základna a jenž vzhledem ke své poloze představuje klíčovou oblast pro americkou reakci na případnou čínskou invazi na Tchaj-wan.
Přímo na Tchaj-wan se pak zaměřuje poslední z čínských „tajfunů“, hackerská skupina nazývaná Flax Typhoon, operuje však i v dalších zemích. Spojené státy tak minulý týden na čínskou firmu Integrity Tech, zaměstnávající tyto hackery, uvalily sankce za „úspěšné útoky na firmy, univerzity, úřady, telekomunikační poskytovatele i mediální organizace“.
Zdroje:
Bloomberg: The US’s Worst Fears of Chinese Hacking Are on Display in Guam
Reuters: Chinese cyberattacks on Taiwan government averaged 2.4 mln a day in 2024, report says
The Wall Street Journal: How Chinese Hackers Graduated From Clumsy Corporate Thieves to Military Weapons
U.S. Department of State: Sanctioning PRC Cyber Company Involved in Malicious Botnet Operations
Čínští technologičtí giganti pod tlakem
Boj mezi Spojenými státy a ČLR nepokračuje jen v kybernetickém prostoru, ale stále více i v oblasti technologií. Americké ministerstvo obrany tento týden zařadilo čínského technologického giganta Tencent či výrobce baterií CATL na seznam firem spolupracujících s čínskou armádou. Tento krok neznamená okamžitý zákaz obchodování s těmito subjekty, slouží však jako varování americkým firmám a organizacím před riziky spolupráce s nimi. Spojené státy se takto snaží postihnout ty společnosti, které v rámci strategie „fúze civilního a vojenského sektoru“ (军民融合) přispívají ke snaze čínské armády dosáhnout technologického průlomu a stát se „armádou světové úrovně“.
Přestože obě firmy čelí dlouhodobé kritice – Tencent za cenzuru a předávání dat ze své komunikační „superaplikace“ WeChat čínské vládě, CATL za zapojení do systému nucené práce v autonomní oblasti Sin-ťiang – zůstávají úzce provázané se západními trhy. Tencent stojí za populárními hrami, jako je League of Legends nebo Fortnite, které mají na Západě silnou fanouškovskou základnu. Automobilka Ford zase plánovala spolupráci se společností CATL na nové továrně na baterie pro elektromobily v americkém Michiganu a v Maďarsku firma aktuálně staví gigafactory, která by měla navzdory lokálním protestům spustit výrobu už v letošním roce. Zařazení těchto společností na seznam by tak mohlo vyvolat podobnou bouři jako blížící se americký zákaz TikToku.
Zdroje:
Federal Register: Notice of Availability of Designation of Chinese Military Companies
BBC: US designates Tencent a Chinese military company
Rusko-čínská družba na poli umělé inteligence
Kreml vstoupil do nového roku směrnicí, která má zajistit další spolupráci ruské vlády a banky Sberbank s Čínskou lidovou republikou „při výzkumu a vývoji umělé inteligence” a současně zvážit „založení mezinárodního časopisu o vývoji technologií umělé inteligence v Rusku”. O několik týdnů dříve Putin oznámil vytvoření Alianční sítě pro AI, která má sdružovat odborníky ze zemí BRICS a dalších zainteresovaných států. Cílem iniciativy je posílit technologické schopnosti Ruska, které se v důsledku západních sankcí potýká s omezeným přístupem ke kritickým technologiím, jako jsou grafické procesory nezbytné pro vývoj AI.
Navzdory snahám je Rusko v současné době na 31. místě z 83 zemí v oblasti zavádění umělé inteligence, inovací a investic, jak uvádí Globální index umělé inteligence společnosti Tortoise Media. Tím se řadí nejen za Spojené státy a Čínu, ale také za další členy BRICS Indii a Brazílii. Čínská média si přesto všímají, že „ruské zkušenosti v high-tech odvětvích” mohou Číně nabídnout „pokročilé scénáře využití technologií AI” v oblastech, jako je energetika, letectví či vojenský průmysl.
Zdroje :
Kreml: Instructions following AI Journey conference
Reuters: Putin orders Russian government and top bank to develop AI cooperation with China
Global Times: Putin instructs Russia to team up with China to develop AI: Russian media
Státní zaměstnanci v oběhu
Čínská vláda na začátku roku překvapivě po deseti letech plošně navýšila platy státním zaměstnancům, čímž si zhruba 50 milionů úředníků, učitelů, policistů či lékařů polepší až o 10 %. Toto opatření, zpětně platné od července ve formě bonusu, by do ekonomiky mělo letos přinést přes dvě stě miliard jüanů. Krok je interpretován jako snaha oživit skomírající ekonomiku prostřednictvím zvýšení spotřeby domácností zaměstnanců veřejného sektoru, jejichž stabilní příjmy a vyšší sociální jistoty by měly podpořit větší výdaje.
Zvýšení spotřeby úzké skupiny obyvatelstva čínskou ekonomiku pravděpodobně nezachrání, krok je nicméně v souladu s vládní snahou pomocí stimulů posilovat domácí trh. Ten by měl v rámci politiky tzv. dvojího oběhu alespoň částečně nahradit mezery ve slábnoucím a pro čínské hospodářství klíčovém exportu na západní trhy, na něž má však Čína kvůli zaváděným clům ze strany Evropy a USA čím dál obtížnější přístup.
Zdroje:
Reuters: China gives government workers first big pay bump in a decade to boost economy
Sinopsis: Dvojí oběh
Wang I na tradiční novoroční návštěvě v Africe
Ministr zahraničí ČLR Wang I se 5. ledna vydal na týden trvající zahraniční cestu do Namibie, Konžské republiky, Čadu a Nigérie. Již 35 let je zvykem, že čínští ministři zahraničí nový rok zahajují právě cestou do Afriky, přestože se navštívené státy každý rok mění. Jedná se o důležité symbolické gesto, které vyjadřuje váhu, jakou Africe ČLR přikládá. Náplň cesty čínské úřady blíže nespecifikovaly, předpokládají se však jednání o dalších investicích do infrastruktury a rozšíření obchodní spolupráce.
Čína, jež se již od sino-sovětské roztržky na konci 50. let staví do role vůdce zemí třetího světa, africké státy potřebuje. Klíčové jsou pro ni kvůli bohatým zdrojům nerostných surovin, přičemž těžbu některých vzácných zemin si ČLR monopolizovala, ale také jako odbytiště pro čínské produkty. S narůstajícími cly, jež na čínské produkty (typicky elektromobily) uvaluje Evropská unie a Spojené státy, pak význam afrického trhu dále roste. Africké státy jsou pro ČLR rovněž zásadní diplomatičtí spojenci – například v OSN Čína s jejich podporou prosazuje svůj vliv a usiluje o změnu mezinárodních norem. ČLR se v neposlední řadě ráda chlubí svou rozvojovou pomocí africkým státům, kterou poskytuje bez ohledu na jejich režim vlády či stav lidských práv. Tato pomoc však přichází ve formě komerčních půjček, které jednotlivé země významně zadlužují a dále zvyšují jejich závislost.
Zdroje:
Global Times: Wang Yi kicks off Africa visit, continuing a 35-year tradition
Ministerstvo zahraničí ČLR: 王毅：中国外长每年首访非洲从未改变、从不动摇
Deutsche Welle: Chinese FM’s Africa tour is more than symbolic
Sinopsis: Zambie a čínská dluhová past