Skupina PPF definitivně opustila čínský trh
V úterý přinesly Seznam Zprávy informaci o definitivním odchodu skupiny PPF z čínského trhu. Svou společnost Home Credit prodala čínské skupině JD.com za 7,4 miliardy korun, což média hodnotí jako zklamání. PPF tak završuje své téměř dvacetileté působení v Číně ve snaze vyvézt do této země svůj model nebankovních spotřebních půjček s rozhodčími doložkami. Tento byznysový model se nicméně přes počáteční úspěchy na čínském centrálně regulovaném finančním trhu nakonec neujal, mj. i kvůli snahám vlády oddlužit ekonomiku, a to včetně domácností. V posledních letech tak společnost Home Credit už v Číně nové půjčky neposkytovala a naopak se aktivně snažila vyvádět peníze z Číny ven, což se ukázalo být složitější, než je dostat tam.
Celou čínskou anabázi skupiny PPF provázela řada kontroverzí. Ve snaze získat přístup na čínský trh PPF spolupracovala s vrcholnými českými politiky a aktivně podporovala „obrat” české zahraniční politiky vůči Číně. Home Credit, dceřiná firma skupiny PPF, mj. skrytě podporoval projekt Sinoskop Víta Vojty (dnes Asiaskop), který měl jako jakýsi Sinopsis naruby „racionalizovat debatu o Číně”. Společnost se také pokusila uzavřít „sponzorskou” smlouvu s Univerzitou Karlovou s minimálním finančním plněním, zato s klauzulí zavazující oba partnery, aby „nepoškozovaly dobré jméno” druhé strany na veřejnosti. Veřejnost v tom spatřovala pokus umlčet kritiky společnosti na UK, zejména projekt Sinopsis. Po vlně odporu, studentských protestech a odmítavých rezolucích několika akademických senátů Univerzita Karlova smlouvu vypověděla. Jako další pokus vypořádat se s kritikou zaslal Home Credit projektu Sinopsis předžalobní výzvu poté, co jsme přetiskli zprávy z čínských médií o praktikách společnosti v Číně.
Odchod PPF z Číny tentokrát snad už definitivně učinil tečku za po všech stránkách nevydařeným „restartem” Miloše Zemana.
Zdroje:
Seznam Zprávy: PPF prodala čínský Home Credit. Za kdysi klíčový podnik získala zlomek
Aktuálně.cz: Partnerství mezi Home Creditem a Univerzitou Karlovou končí. Firma ustoupila kritice
Sinopsis: Půl milionu pro UK, noví přátelé pro jejího rektora
Sinopsis: Odpověď Projektu Sinopsis na předžalobní výzvu od společnosti Home Credit
Aktuálně.cz: Kellnerův Home Credit platil kampaň na podporu rudé Číny. Využil experty i novináře
Obchodní války s ČLR na obou stranách Atlantiku
Ve čtvrtek proběhl telefonát Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga. Dlouho očekávaný rozhovor signalizuje snahu o zmírnění napětí ve vztazích, které se v poslední době opět vyostřovaly. Minulý týden Trumpova administrativa oznámila zrušení víz pro čínské studenty s vazbami na Komunistickou stranu Číny nebo studující strategicky citlivé obory. V USA se přitom aktuálně nachází téměř 300 tisíc čínských studentů. Zdá se však, že Trump přehodnotil svůj postoj – podle čínského vyjádření uvedl, že Spojené státy „vítají čínské studenty“; sám k tomu později dodal, že čínští studenti v USA nejsou „žádným problémem“. Podle Trumpa by ČLR naopak měla uvolnit restrikce na vývoz vzácných zemin. Týmy obou stran by měly v nejbližší době pokračovat ve vyjednávání.
Spory v obchodních vztazích s Čínou se řeší i na druhé straně Atlantiku. Členské státy EU se vyslovily pro omezení účasti čínských výrobců zdravotnických zařízení na všech veřejných zakázkách s hodnotou nad 5 milionů EUR, což je první použití unijního nástroje pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek (IPI). Toto rozhodnutí reagovalo na šetření EU zahájené loni v dubnu, které zjistilo, že 87 % čínských veřejných zakázek obsahovalo diskriminační omezení vůči zahraničním zdravotnickým zařízením. Čínské ministerstvo obchodu přesto samo kritizuje opatření EU jako protekcionistické a diskriminační a varuje, že „přijme opatření k důrazné ochraně legitimních zájmů čínských společností“.
Zdroje:
Xinhua: 习近平同美国总统特朗普通电话
Politico: The Chinese student crackdown years in the making
Reuters: EU backs curbs on Chinese medical device firms in public tenders
Státní rada ČLR: China slams EU’s protectionist move targeting Chinese medical device firms
Dovolená ve stínu pracovních táborů
Přestože řada západních států a organizací označila čínské zacházení s ujgurskou menšinou v autonomní oblasti Sin-ťiang za genocidu, mnohé zahraniční hotelové řetězce se zde nadále snaží prosadit. Zatímco firmy jako H&M anebo Volkswagen ukončily spolupráci s tamními dodavateli kvůli využívání nucené práce, zahraniční hoteliéři zde provozují 115 poboček a plánují otevřít dalších 74. Jedná se o americké řetězce Hilton, Hyatt, IHG (provozovatel hotelů InterContinental a Holiday Inn), Marriott a Wyndham, dále francouzský Accor a thajský Minor Hotels. Dle časopisu Foreign Policy byly hotely stavěny s využitím nucené práce, v rozporu s americkou legislativou UFLPA. V jejich prostorách se také konají propagandistické akce a hotely jsou napojeny na čínské státní firmy. Pobočka Hiltonu ve městě Chotan pak dokonce stojí na místě bývalé mešity, zbořené čínskými úřady v roce 2018.
Rozhodnutí hoteliérů ignorovat porušování lidských práv v Sin-ťiangu hraje do karet čínskému vedení. To se totiž pod heslem „vidět znamená věřit“ (seeing is believing) snaží do této oblasti přilákat co nejvíce domácích i zahraničních turistů. Cílem této politiky je turistům ukázat vybrané části regionu, kde neautentické atrakce „dosvědčují“ harmonický život „exotických“ menšin a vytvářejí iluzi normálního života v Sin-ťiangu. Významnou roli hrají zahraniční influenceři (včetně těch českých), kteří se v turistických oblastech mohou s projevy represe setkat jen minimálně. Často pak v upřímném přesvědčení šíří státní narativ o pokojném životě v Sin-ťiangu. Naproti tomu zahraniční novináři, kteří upozorňují na pracovní tábory, sterilizaci žen, převýchovu dětí a ničení kulturního dědictví, se do oblasti prakticky nemají možnost dostat. Přítomnost zahraničních hoteliérů tak přispívá ke snaze strany překrýt genocidu menšin zážitky z dovolené neinformovaných turistů.
Zdroje:
Foreign Policy: International Hotel Giants Are Profiting Despite Genocide in Xinjiang
The Diplomat: China’s Genocide Tourism Strategy
New York Times: Why Chinese Propaganda Loves Foreign Travel Bloggers
(Ne)připomínání výročí
Tuto středu uplynulo 36 let od násilného potlačení protestů na pekingském náměstí Tchien-an-men, kdy Čínská lidová osvobozenecká armáda nájezdem tanků mezi pokojně protestující ukončila několik týdnů trvající hnutí požadující větší svobodu slova a demokratizaci země. Tato událost zmařila jakékoliv naděje v liberalizaci čínského politického režimu. Ten naopak dění v červnu 1989 vnímá jako důležité varování a své vlastní obyvatelstvo považuje za jedno z největších ohrožení pro svou (státní) bezpečnost. Z toho pramení i dodnes převládající paranoia a snaha o kontrolu společnosti.
Peking všechny zmínky o událostech na náměstí Tchien-an-men v ČLR velmi důsledně cenzuruje a silně střežený je dlouhodobě i samotný prostor náměstí. Potírání vzpomínek na výročí masakru se v uplynulých letech přesunulo i do Hongkongu, kde si do roku 2020 každoročně výročí připomínaly až stovky tisíc lidí. Ačkoliv úřady zákaz pietních shromáždění nejprve odůvodnily protiepidemickými opatřeními, reálným důvodem byla zvyšující se kontrola města ze strany Pekingu – definitivně stvrzená jen o dva týdny později přijetím zákona o státní bezpečnosti.
Zdroje:
Sinopsis: Výročí masakru na náměstí Tchien-an-men připomíná pokrytectví pekingského režimu
Sinopsis: Události kolem masakru na Tchien-an-men 1989 – Den po dni
Sinopsis: Státní bezpečnost a svoboda v Hongkongu