Ostrá slova a omezené možnosti
Čínský ministr zahraničí Wang I během víkendového telefonátu se svým izraelským protějškem ostře odsoudil izraelský útok jako nepřijatelné porušení íránské suverenity, bezpečnosti a územní celistvosti. Na rozdíl od své zdrženlivé reakce během podzimní eskalace v loňském roce se ČLR tentokrát postavila na stranu Íránu nezvykle otevřeně a mobilizovala i další diplomatické zdroje, izraelské útoky tak odsoudila například Šanghajská organizace pro spolupráci (SCO). Peking Teherán diplomaticky podporuje dlouhodobě – obě země například spolupracují na půdě OSN. Čína také odebírá až 90 % íránského ropného exportu, často prostřednictvím neregistrovaných lodí s cílem vyhnout se americkým sankcím. Írán je naopak významným zákazníkem čínského zbrojního průmyslu.
I přes tuto spolupráci však není v zájmu Pekingu v aktuálním konfliktu překročit rámec silné rétoriky. Čína navíc pravděpodobně nemá reálné možnosti, jak situaci zásadně ovlivnit. Ve svém dalším víkendovém telefonátu, tentokrát s íránským ministrem zahraničí, vyjádřil Wang I ochotu působit jako prostředník v případných jednáních. Je však málo pravděpodobné, že by Izrael přijal Čínu jako neutrální stranu – vztahy obou zemí se v poslední době výrazně zhoršily, zejména kvůli odmítnutí Pekingu jednoznačně odsoudit útok Hamásu ze 7. října 2023 či kvůli čínské kritice brutálního izraelského postupu v Gaze.
Zdroje:
Ministerstvo zahraničních věcí ČLR: 王毅同以色列外长萨尔通电话
Ministerstvo zahraničních věcí ČLR: 王毅同伊朗外长阿拉格齐通电话
Foreign Policy: China Backs Iran in Fight Against Israel
Sinopsis: Čínsko-íránské vztahy
Pračky jdou na dračku
Podle čerstvých dat čínských úřadů ekonomika v květnu ožila – maloobchodní tržby meziročně vzrostly o 6,4 %, přičemž některé segmenty, například prodej domácích spotřebičů, stouply o více než 50 %. Za tímto nárůstem stojí zejména současné vládní dotace i nedávné svátky, které krátkodobě zvýšily spotřebu domácností. Tyto impulzy pomáhají Číně zmírnit dopady Trumpových cel a celkově zpomaleného průmyslu.
Jedná se ale o dočasné efekty, které nezakryjí hlubší problémy, jako jsou zpomalující trh s nemovitostmi, útlum investic a klesající důvěra spotřebitelů. Čínská vláda proto sází na větší ekonomické stimuly. Vedle dotací na spotřebu spustila na konci roku 2024 ambiciózní plán na restrukturalizaci dluhů místních vlád v objemu 10 bilionů jüanů. Otázkou zůstává, zda to bude na dlouhodobé oživení ekonomiky stačit.
Zdroje:
National Bureau of Statistics: 2025年5月份社会消费品零售总额增长6.4%
Bloomberg: China’s Consumer Boom Seen Temporary as Weak Sentiment Persists
Čínsko-tchajwanské fórum v režii komunistické strany
V neděli bylo v Sia-menu zahájeno již 17. Straits Forum, největší akce zaměřená na setkávání čínských a tchajwanských politiků, podnikatelů a veřejně známých osobností. Fórum oficiálně otevřel Wang Chu-ning, člen stálého výboru politbyra KS Číny a zároveň Si Ťin-pchingův hlavní ideolog. Fórum organizuje čínská strana, za Tchaj-wan se tak mohou účastnit pouze lidé loajální Pekingu – především vybraní lidé z opoziční strany Kuomintang či angažovaní nestraníci, nikoli však politici z vládnoucí Demokratické pokrokové strany.
Tchajwanská vláda i odborníci na čínsko-tchajwanské vztahy toto fórum kritizují jako nástroj jednotné fronty, a dokonce i opoziční Kuomintang, který jinak tradičně prosazuje shovívavější politiku vůči Číně, letos výrazně omezil počet delegátů a jeho vedení si od celé akce drží odstup. Zatímco čínští politici na fóru prezentují stále tvrdší postoj KS Číny vůči Tchaj-wanu, tchajwanská strana zde nemá možnost svobodně vyjádřit svou pozici ani zajistit účast svých vládních představitelů. Z toho důvodu se pak fóra na tchajwanské straně účastní především takové osoby jako bývalý prezident Tchaj-wanu Ma Jing-ťiou, který je pro svou spolupráci s čínským režimem krajně neoblíbený nejen mezi tchajwanskými občany, ale kritizuje jej i jeho vlastní strana Kuomintang.
Zdroje:
Taipei Times: Ma Ying-jeou’s forum speech regrettable, MAC says
中國評論通訊社: 中評關注：國民黨迴避海峽論壇反而失優勢
„Malý krok“ pro Čínu na cestě za stanicí na Měsíci
Během posledního roku Čínská národní vesmírná agentura CNSA, obdoba americké NASA, úspěšně dopravila šest nových satelitů na oběžnou dráhu Měsíce. Jejich úkolem je připravit navigační a komunikační infrastrukturu pro budoucí čínské mise Čchang-e 7 a 8 směřující na jeho odvrácenou stranu. Ty mají položit základy pro plánovanou mezinárodní lunární výzkumnou stanici ILRS.
Čínský vesmírný program zažívá značný rozvoj. V roce 2021 dopravila CNSA kosmické vozítko Ču-žung na povrch Marsu a rok poté zprovoznila vesmírnou stanici Tchien-kung (天宫, „Nebeský palác“). Ta je kromě Mezinárodní vesmírné stanice jedinou trvale obývanou vesmírnou stanicí na světě. Peking ji postavil v reakci na americký zákaz spolupráce NASA s CNSA z roku 2011. Loni pak Čína v rámci mise Čchang-e 6 jako první na světě získala vzorky z odvrácené strany Měsíce. Mezi další cíle CNSA patří dostat „tchajkonauta“ (čínský termín pro astronauta) na povrch Měsíce v roce 2030, dopravit vzorky z Marsu na zem do roku 2031 a v neposlední řadě do roku 2035 vybudovat obyvatelnou výzkumnou stanici na Měsíci. Na tomto projektu se podílí dalších 12 států, včetně Ruska. Čínské působení ve vesmíru však není jen čistě vědecké povahy, důležitou motivací Pekingu je také militarizace vesmíru – vesmírné technologie lze například využít pro navádění mezikontinentálních balistických raket. Loni pak během reorganizace čínské armády vznikly Vojenské vesmírné síly (军事航天部队), teprve druhé svého druhu na světě.
Zdroje:
The Diplomat: China’s Space Dream: No Limits, No End
Space News: China lays foundation for cislunar infrastructure with spacecraft in novel lunar orbits