„Úsměvné“ sankce na české zbrojovky
Čína uvalila sankce na sedm evropských zbrojařských firem, z toho čtyři české – Excalibur, Omnipol, VZLU Aerospace a SpaceKnow – údajně kvůli jejich spolupráci s Tchaj-wanem. Dotčené společnosti nově nemohou od čínských firem odebírat zboží dvojího užití. Oznámení přišlo jen den poté, co Evropská unie představila další balík sankcí proti Rusku, který mimo jiné cílí i na 27 čínských firem podezřelých z napomáhání obcházení západních omezení a dodávek komponentů pro ruský zbrojní průmysl.
Vzhledem k tomu, že se Česko již delší dobu snaží omezit závislost na dodávkách zboží dvojího užití z Číny, nemá aktuální krok Pekingu výrazný reálný dopad. Firmy Excalibur a SpaceKnow ostatně již uvedly, že se jich omezení nijak nedotknou, protože z Číny nic nedováží – ředitel společnosti SpaceKnow je pak označil za „úsměvná“. Jde tak především o politické gesto, které slouží jako odstrašující signál navenek i jako sdělení pro domácí publikum. Státní deník Global Times k případu píše, že evropské firmy svým chováním „porušují mezinárodně uznávaný princip jedné Číny“. Ten označuje Tchaj-wan jako součást Číny – Česko, Německo ani Belgie, kde postižené firmy působí, se však k tomuto principu, stejně jako většina světa, nikdy nezavázaly.
Zdroje:
Seznam Zprávy: České firmy na čínském sankčním seznamu: Naše podnikání ohrožené určitě není
Global Times: 7家欧盟实体被我方反制
Politico: Beijing lashes out at EU after Chinese firms included in latest Russia sanctions
Ochrana dodavatelských řetězců v Bruselu i Pekingu
Nejen tyto sankce zvyšují v poslední době napětí ve vztazích EU a ČLR. Čína se během dubna několikrát ohradila vůči současným krokům Evropské unie a hrozí, že vůči Evropě zavede protiopatření. Trnem v oku jsou Pekingu nově oznámené kyberbezpečnostní regulace, které by vedly k vyřazení některých čínských technologií z evropského trhu. Jednalo by se zejména o technologie z kritických odvětví, hlavně pak telekomunikací, kde působí významní čínští hráči Huawei a ZTE. Ty už některé členské státy ze svých sítí vyřazují samy, nově upravené regulace by sjednotily postup celé Unie. Čína se ohradila i vůči navrhovanému Zákonu o zrychlení průmyslu (Industrial Accelerator Act), který by po evropských firmách pobírajících unijní dotace vyžadoval, aby využívaly produkty vyrobené v EU. Toto opatření se má týkat především zelených technologií, u nichž se Evropa snaží bránit před dominancí ze strany čínských firem.
Čínská Státní rada zároveň tento měsíc vydala dva nové předpisy zaměřené proti „nevhodnému zahraničnímu jednání“ – Předpis o bezpečnosti průmyslových a dodavatelských řetězců a Předpisy ČLR o boji proti neoprávněné extrateritoriální jurisdikci cizích států. Nová nařízení by měla dávat Pekingu právní rámec pro obranu proti zahraničnímu tlaku v podobě sankcí nebo regulací. V rámci ochrany čínských dodavatelských řetězců mohou také hrozit postihy zahraničním společnostem snažícím se diverzifikovat svou výrobu a snížit závislost na ČLR, což se může dotknout i dodavatelů velkých technologických firem, jako je Apple.
Zdroje:
Reuters: China threatens action if EU does not revise new industry and tech rules
玉渊谭天: 特殊时刻 两部反制新规全方位保护中国海外利益
China Briefing: China’s New Supply Chain Security Regulations: What Are the Risks to Foreign Companies?
Pád na poslední Metě: Peking zastavil AI deal
Čínští regulátoři tento týden zablokovali akvizici startupu Manus AI americkou společností Meta Platforms, vlastníkem Facebooku, Instagramu a WhatsAppu. Transakce již byla v pokročilé fázi a Meta začala technologii částečně integrovat do svých produktů. Právě to dělá celý zásah mimořádně citlivým – návrat zpět může být technicky i finančně komplikovaný. Případ je navíc zajímavý tím, že Manus AI nebyl formálně „čínskou“ firmou: vznikl sice v Číně pod týmem bývalých inženýrů velkých technologických společností, ale následně přesunul sídlo do Singapuru, mimo jiné díky investicím amerického venture kapitálu. Přesto Peking ukázal, že si nárokuje kontrolu nad klíčovými AI technologiemi bez ohledu na formální jurisdikci.
Jde o součást širší strategie, kdy se Čína brání odlivu know-how a intenzivně buduje vlastní AI kapacity. Typickým příkladem je DeepSeek, který před několika dny představil novou generaci modelů V4 se silnějším důrazem na efektivitu, pokročilé uvažování a programátorské úlohy. Model je zároveň optimalizovaný pro domácí hardware a čipy od Huawei, což posiluje čínský polovodičový ekosystém. Paralelně pokračují ve vývoji i hráči jako Alibaba a Baidu a stát podporuje i strategické využití AI – včetně bezpečnostních a potenciálně vojenských aplikací. Zásah čínských regulátorů se navíc odehrál v kontextu plánované cesty amerického prezidenta Donalda Trumpa do Číny, která může zásadně ovlivnit další směřování nejen technologických vztahů obou velmocí.
Zdroje:
Čínská Národní rozvojová a reformní komise: 外商投资安全审查工作机制办公室（国家发展改革委）对外资收购Manus项目作出安全审查决定
The Wall Street Journal: China’s Ban on Meta-Manus Deal Shows Strains in U.S.-China Business Ties
Tchaj-wan posiluje obranu
Od 11. do 24. dubna na Tchaj-wanu proběhla první část každoročních vojenských cvičení. Probíhaly především simulace možných scénářů konfliktů založené na nejnovějších zkušenostech z aktuálních střetů po celém světě. Důraz byl kladen na decentralizaci velení pro případ, že by došlo ke zničení hlavního štábu. Zároveň se ve městech konala cvičení civilní obrany, která testovala koordinaci městských samospráv, integrovaných složek záchranného systému a obranu kritické infrastruktury. Cvičení se účastnili vojenští pozorovatelé z mnoha zemí v čele se Spojenými státy, jejichž role při sdílení vlastní metodiky byla výraznější než v dřívějších letech. Druhá část cvičení zaměřená na praktické manévry v terénu za použití ostrého střeliva proběhne v srpnu.
Posilování připravenosti Tchaj-wanu úzce souvisí s rostoucím tlakem Čínské lidové republiky. Ta Tchaj-wan nikdy nespravovala, snaží se jej nicméně dostat pod svou kontrolu kombinací diplomatického nátlaku a vojenské demonstrace síly. Vedle prosazování narativu, že „Tchaj-wan byl vždy čínský“, Peking stupňuje vojenské aktivity, jež mají odstrašit zahraničí a demoralizovat místní obyvatelstvo. Tchaj-wan na to reagoval prodloužením povinné vojenské služby pro muže ze čtyř měsíců na rok, čímž se zvýšil počet aktivních vojáků ze 161 000 v roce 2021 na aktuálních 230 000. Vláda se zároveň snaží navyšovat rozpočet na zbrojení, naráží však na odpor opozice v Legislativním dvoře (parlamentu).
Zdroje:
TVBS: 連操14天！漢光42兵推結束 顧立雄讚：完成極具實戰價值的演習
Taipei Times: Military numbers rise to nearly 230,000, report says