Cenzura, ropa a cla – protesty v Íránu jsou i čínskou záležitostí
Protivládní demonstrace, které v Íránu vypukly koncem loňského roku kvůli ekonomické krizi, zdražování a omezování svobod, přerostly v jednu z největších vln odporu proti režimu za poslední roky. Tvrdé zásahy bezpečnostních složek si podle odhadů západních médií a lidskoprávních institucí s kontakty přímo v zemi vyžádaly až několik tisíc obětí, skutečný rozsah násilí však kvůli cenzuře zůstává nejasný. Desítky tisíc lidí byly zatčeny a íránské úřady potvrdily i první rozsudky smrti nad zadrženými aktivisty. Čínská státní agentura Xinhua však situaci popisuje zcela odlišně: protesty označuje za násilné nepokoje podněcované zahraničními silami a cituje íránské úřady, podle nichž při nich „zahynulo nejméně 111 příslušníků bezpečnostních složek” a „kolem 200 lidí bylo zatčeno”. Zároveň zdůrazňuje, že vláda má situaci „pod kontrolou“ a že statisíce lidí vyšly do ulic na podporu režimu a proti „cizím zásahům“.
V této souvislosti se objevují zprávy, že Rusko či Čína mohly Íránu poskytnout technologie k plošnému vypínání internetu a k rušení satelitní sítě Starlink pomocí jammingu a tzv. „kill-switch“ mechanismů, aby protestujícím znemožnily obcházet cenzuru a svobodně šířit informace. Dlouhodobá čínská spolupráce s Teheránem v oblasti dohledu a bezpečnostních technologií tuto možnost činí přinejmenším pravděpodobnou. Írán je navíc pro Čínu klíčovým strategickým partnerem – Peking z něj odebírá většinu ropného exportu a v rámci 25leté dohody z roku 2021 zde financuje rozsáhlé energetické a infrastrukturní projekty. Právě proto citlivě reaguje na Trumpovy hrozby 25% cel na země obchodující s Íránem – čínské velvyslanectví ve Washingtonu už vzkázalo, že Čína „přijme všechna nezbytná opatření k ochraně svých legitimních zájmů“. Peking se tak po čase opět ocitá před volbou mezi loajalitou k Teheránu a hrozbou zostření obchodního konfliktu s Washingtonem.
Zdroje:
Xinhua: Explainer: What’s the latest on the unrest in Iran?
The Guardian: China threatens to retaliate over Trump’s 25% tariff on countries trading with Iran
India Today: Iran uses kill switch to jam Starlink as protests rage on. Did China or Russia help?
Sinopsis: Čínsko-íránské vztahy
Carney v Pekingu: pokus o nový začátek s Čínou
Kanadský premiér Mark Carney dorazil ve čtvrtek do Pekingu, kde se setká s generálním tajemníkem Si Ťin-pchingem a dalšími dvěma nejvýše postavenými muži KS Číny, premiérem Li Čchiangem a předsedou stálého výboru čínského razítkovacího „parlamentu“ Čao Le-ťim. Obě strany si od návštěvy slibují restart vzájemných vztahů, které se ocitly na bodu mrazu v roce 2018, kdy Kanada zadržela vysoce postavenou manažerku firmy Huawei. Hlavním tématem rozhovorů by mělo být vyřešení obchodních sporů. V minulých letech Kanada uvalila cla na čínskou ocel, hliník a elektromobily, na což Peking reagoval cly na kanadské zemědělské produkty.
Přestože kanadská vláda označuje ČLR jako „globální mocnost, která stále více narušuje mezinárodní řád“, ekonomické tlaky převyšují strategická a bezpečnostní rizika. Ta jsou ale i ekonomického rázu, jelikož snížením cel na čínským státem dotované elektromobily Kanada ohrozí svůj domácí trh. Kanadské sbližování s Čínou bude pravděpodobně trnem v oku Washingtonu, který může vytvářet další tlak na Ottawu. Iluze kanadských vlád o možnosti sblížení se s čínským autoritářským režimem, jehož fungování a ambicím nerozumí, detailně popisuje spolupracovník Sinopsis a bývalý kanadský diplomat Charles Burton ve své knize The Beaver and the Dragon (Bobr a drak). Doporučená četba i pro novou českou vládu, která podle poradce premiéra pro národní bezpečnost Hynka Kmoníčka chystá návrat na čínský trh.
Zdroje:
The Globe and Mail: Canada-China talks on reducing canola tariffs have been fruitful, Anand says
The Beaver and the Dragon: How China Out-Manoeuvred Canada’s Diplomacy, Security, and Sovereignty
iDnes: S premiérem chystáme obrat ve vztazích s Čínou, říká v Rozstřelu Hynek Kmoníček
Skrytá daň za čistou energii
Značná část obyvatel venkovských oblastí severočínské provincie Che-pej si v současnosti nemůže dovolit zatopit. Ceny tepla jsou letos mimořádně vysoké, protože centrální vláda prosazuje přechod na ekologičtější způsoby vytápění. Samospráva Pekingu a provincie Che-pej pokyny centrální vlády implementovaly tak, že od roku 2017 plošně zakázaly vytápění domácností uhlím a nahradily jej zemním plynem či elektřinou. Zatímco v prvních letech to stát výrazně subvencoval, k letošnímu roku byly dotace ve většině lokalit omezeny, zpožděny nebo zcela ukončeny. Až 50 % venkovských domácností v některých částech provincie Che-pej tak fakticky není schopno hradit účty za vytápění.
V důsledku těchto opatření se v Pekingu dramaticky zlepšila kvalita ovzduší: zatímco před zákazem domácího spalování uhlí panovala v zimním období v nadpoloviční většině dnů nevyhovující smogová situace, dnes tvoří dny se špatnou kvalitou ovzduší méně než 5 % zimní sezóny. Jde však o další z mnoha příkladů, kdy vláda systematicky zvýhodňuje obyvatele velkých měst v čele s Pekingem (případně Šanghají či Kantonem) na úkor venkovských oblastí. Obdobná situace nastala i během ničivých povodní v severní Číně v roce 2023, kdy byla ochrana hlavního města zajištěna řízeným zaplavením převážně venkovských oblastí v jeho okolí. Tyto nerovnosti jsou navíc institucionálně ukotveny v systému povinné registrace domácností chu-kchou, který obyvatelstvo ČLR rozděluje na městskou a venkovskou kategorii. Lidé s venkovskou registrací jsou dlouhodobě diskriminováni v přístupu ke zdravotní péči, sociální podpoře i důchodovému zabezpečení a je jim zamezeno se legálně stěhovat do větších měst.
Zdroje:
Pekingology: Hebei’s Villages Are Freezing
NYT: Anger Builds in Towns Deliberately Flooded, in Part, to Save Beijing
Sinopsis: Registrace domácností (chu-kchou)
Dobře vychovaní plyšáci a létající vysavače na technologickém veletrhu
Na největším technologickém veletrhu, který se tradičně koná v lednu v Las Vegas, patřila Čína minulý týden k nejviditelnějším účastníkům. Čínské firmy tvořily téměř čtvrtinu všech vystavovatelů a obzvlášť nepřehlédnutelné byly již tradičně v oblasti humanoidní robotiky. Roboti zde zápasili v ringu či tancovali na čínský rap, zatímco u jiného stánku předváděl své schopnosti například létající robotický vysavač, který po dokončení úklidu jednoho patra jednoduše přeletí do dalšího. Za úspěchem ČLR v těchto oblastech stojí kombinace několika faktorů. Čína disponuje nejkomplexnějším dodavatelským řetězcem elektroniky na světě, což jí umožňuje rychle reagovat na poptávku trhu a vyrábět ve velkém měřítku. Zároveň jde o dlouhodobou prioritu čínské vlády, například v rámci strategie Made in China 2025. V neposlední řadě k robotizaci a automatizaci tlačí i demografické změny – rychlé stárnutí populace a úbytek pracovní síly.
Nepřehlédnutelnou součástí veletrhu byly také AI hračky, které v poslední době zažívají boom zejména v Číně, odkud se však stále častěji vyvážejí i do zahraničí. Právě u nich ale vyvstávají otázky ohledně nakládání s daty. Například hračka BubblePal je malé zařízení, které se připevní k oblíbené plyšové hračce a „rozmluví“ ji, například hlasem Elsy z Ledového království nebo Mickeyho Mouse. Historie konverzací se však ukládá do cloudu, který může podléhat čínské legislativě o přístupu k informacím. Kontroverze vyvolal také plyšový robot Miiloo čínské společnosti Miriat, když při testech označil Tchaj-wan za „neoddělitelnou součást Číny“. Srovnání generálního tajemníka Si Ťin-pchinga s Medvídkem Pú jej pak dokonce natolik rozčílilo, že to označil za „nevhodné“, „neuctivé“ a „nepřijatelné“.
Zdroje:
MIT Technology Review: CES showed me why Chinese tech companies feel so optimistic
Wired: Why a Chinese Robot Vacuum Company Spun Off Not One but Two EV Brands
NBC News: AI toys for kids talk about sex and issue Chinese Communist Party talking points, tests show