Si Ťin-pching po sedmi letech v KLDR otevírá „novou kapitolu přátelství”
Nedlouho poté, co generální tajemník Si Ťin-pching v Pekingu přijal Donalda Trumpa a Vladimira Putina, zamířil na svou první letošní zahraniční cestu do severokorejského Pchjongjangu. Kim Čong-una navštívil poprvé po sedmi letech při příležitosti 65. výročí uzavření Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Čínou a Severní Koreou, která obě strany zavazuje ke vzájemné obraně v případě napadení. Navázal tak i na loňské oslavy 80. výročí konce druhé světové války, během nichž se v Pekingu po boku Putina a Kima objevil také slovenský premiér Robert Fico. Jednání v Pchjongjangu se soustředila především na hospodářskou spolupráci, obnovu dopravních spojení přerušených během pandemie a „strategickou koordinaci”. Si návštěvu označil za začátek „nové kapitoly přátelství“ mezi oběma zeměmi.
Návštěvou si chce Peking pojistit svůj vliv v zemi, která v posledních letech výrazně prohloubila vztahy s Ruskem. Kimův režim sice díky vojenské podpoře Moskvy získal větší manévrovací prostor, jeho ekonomické přežití však nadále závisí především na Číně, s níž probíhá více než 90 % severokorejského zahraničního obchodu. V čínských prohlášeních stojí za pozornost především absence dřívějších výzev k omezení severokorejského jaderného programu a denuklearizaci Korejského poloostrova jako předpokladu regionální stability. Svou roli v tomto posunu může hrát i vývoj na Blízkém východě či rostoucí význam bezpečnostní spolupráce mezi autoritářskými státy. Peking tak zřejmě (alespoň momentálně) akceptuje Severní Koreu jako faktickou jadernou mocnost.
Zdroje:
Čínské MZV: 习近平在朝鲜媒体发表署名文章
Reuters: China’s Xi says he reached important consensus with Kim in North Korea visit, KCNA reports
Think China: Is China giving up on denuclearising North Korea?
Samostatnější roboti mohou vést k vojenskému nasazení
Čínské Ministerstvo průmyslu a informatizace (MIIT) zadalo deseti samosprávným celkům a vybraným státním společnostem, aby do konce roku zintezivnily využití humanoidních robotů a AI v průmyslu. Firmy a samosprávné celky mají dohromady přijít s více než sty novými scénáři jejich využití ve výrobě, logistice, zdravotnictví či v záchranném systému a nasadit deset tisíc robotů. Zatímco se čínští humanoidní roboti předvedli v umělých podmínkách na pekingském půlmaratonu či během oslav lunárního nového roku, nová kampaň cílí na jejich praktické využití v méně předvídatelném prostředí. Zadání ambiciózního úkolu na regionální úrovni je typickým postupem centrální vlády, když se snaží vyvolat poptávku po nové technologii.
Hranice mezi civilním a vojenským využitím technologií je ale v čínském vědeckém výzkumu velmi tenká. Právě MIIT skrze agenturu SASTIND propojuje čínskou armádu a zbrojaře s desítkami civilních univerzit, kde zřizuje vojenská výzkumná centra. Ty pak v rámci politiky vojensko-civilní fúze (MCF) vyvíjejí technologie dvojího využití a poskytují je ozbrojeným silám. Pro údajnou účast na MCF USA tento týden uvalily sankce na čínskou firmu Unitree, výrobce humanoidních robotů. Jak ukazuje i vývoj v USA, humanoidní roboti by v budoucnu mohli plnit bojové úkoly v místech, kde je nasazení lidských vojáků příliš riskantní. Zatímco ve válce na Ukrajině se osvědčily spíše kolové a pásové pozemní drony (UGVs) a humanoidní roboti ještě nejsou dostatečně samostatní pro nasazení na bojišti, čínská snaha o jejich testování v reálných podmínkách může představovat první krok k jejich budoucímu vojenskému využití.
Zdroje:
BBC: Could humanoid robots be heading for the Battlefield?
TechCrunch: Pentagon says Alibaba, Baidu, BYD, and Unitree support China’s military
Trivium: Beijing turns SOEs into humanoid robot test beds
MIIT: 两部门关于联合开展2026年度人形机器人与具身智能实景实训专项行动的通知
ASPI: The China Defence University Tracker
Defence Express: UGVs in Ukrainian Service: How They Overcome Kill Zone and Change Rules of War
Kao-kchao: zkouška pro celou společnost
Mnohá čínská města v neděli a pondělí na chvíli utichla – policisté usměrňovali dopravu a omezovali hluk v okolí zkouškových míst, kde právě téměř 13 milionů studentů skládalo „kao-kchao“, celostátní přijímací zkoušky na univerzity. Ty mají v Číně mimořádný význam: uchazeči soutěží s vrstevníky z celé provincie o co nejlepší výsledek, který jim může zajistit místo na několika nejprestižnějších univerzitách, jež představují vstupenku mezi společenskou elitu. Rodiny i samotní studenti proto do přípravy investují obrovské množství času a peněz. Čínské domácnosti vydávají na vzdělání v průměru 17,1 % svých příjmů, tedy zhruba pětkrát více než činí světový průměr. Podle mezinárodních srovnání navíc čínští studenti tráví samostudiem po vyučování přibližně 27 hodin týdně, což je jeden z nejvyšších údajů na světě. Omezit tlak spojený s těmito náklady se pokusila i vláda, která v roce 2021 plošně zakázala komerční doučování. Tento krok se však ukázal být pouze dílčím řešením: systém zůstal velmi hierarchický a konkurenční, studenti a jejich rodiny tak pouze hledají jiné cesty, například prostřednictvím soukromých tutorů.
Pro čínské vedení představuje „kao-kchao“ také významný politický nástroj. Stát kontroluje vše – podobu zkoušek, termíny jejich konání, regionální kvóty i bodové hranice pro přijetí na jednotlivé univerzity. Zkouška je prezentována jako mechanismus, který dokáže identifikovat talent, odměnit píli a nabídnout cestu k sociálnímu vzestupu. Tím zároveň posiluje víru ve spravedlnost systému, společenskou stabilitu i loajalitu obyvatel vůči státu. Postoj veřejnosti se však v posledních letech mění. Již druhý rok po sobě klesá počet uchazečů skládajících tuto zkoušku, protože stále více studentů a rodičů odmítá podřizovat veškerý život honbě za co nejlepším výsledkem. Svou roli hraje také zhoršující se situace na trhu práce: čerství absolventi čelí vysoké nezaměstnanosti a vysokoškolské vzdělání již nezaručuje tak jistý společenský vzestup jako v minulosti.
Zdroje:
Foreign Policy: Why China Is Cracking Down on Elite Education
Reuters: Fewer Chinese teenagers register for tough university entry exam
China Daily: National college entrance exam continues to evolve in line with changing times
The Highest Exam: How the Gaokao Shapes China
Čína zvyšuje tlak na Tchaj-wan, ostrov reaguje posilováním obrany
V uplynulém týdnu vzrostl počet incidentů, při nichž čínská plavidla narušila tchajwanský námořní prostor. Nejvýraznější případ se odehrál v pondělí u Tchaj-wanem kontrolovaných Prataských ostrovů, kde se několik lodí tchajwanské pobřežní stráže dostalo do konfrontace s čínským plavidlem, které odmítlo uposlechnout výzvu k opuštění oblasti. Zvýšená aktivita byla patrná také ve vzduchu. Během technologického veletrhu Computex, který se konal ve dnech 2.–5. června a na nějž se sjeli představitelé předních světových technologických společností včetně Nvidie a Qualcommu, zaznamenalo tchajwanské ministerstvo obrany v okolí ostrova 79 čínských vojenských letadel.
V reakci na rostoucí tlak ze strany Pekingu Tchaj-wan pokračuje v modernizaci svých ozbrojených sil a upravuje podobu vojenských cvičení, a to navzdory pokračujícím sporům mezi vládou a opozicí o obranný rozpočet. Tchajwanská armáda tento týden provedla cvičení s ostrou municí západně od města Tchaj-čung, během něhož simulovala čínský útok na západní pobřeží ostrova. K odražení obojživelné invaze použila rakety a dělostřelectvo v rámci scénáře, který podle armády věrněji odrážel podmínky skutečného konfliktu a poskytoval jednotkám méně času na přípravu.
Zdroje:
Reuters: Taiwan simulates destroying an invading Chinese force in coastal drill
Reuters: Chinese military hovered as global executives flocked to Taiwan tech show
Reuters: Taiwan coast guard ‚expels‘ Chinese ships from restricted waters